Logo

Písma (nejen) ve Ventuře 5


Corel Ventura 5 – část třetí



Komentář: Závěr recenze z prostorových důvodů už zařazen nebyl – k dostatečnému průseru stačila část druhá. Nelze než v této souvislosti konstatovat, že zástupci Corelu se u nás chovají jako koloniální důstojníci v Indii. Navíc se obávám, že má paranoia nebude daleko od pravdy, když podezřívá pracovníky Corelu mající na starost trh v Česku, že záměrně sabotují marketing s cílem dokázat, že nemá smysl se na našem trhu o cokoli pokoušet. Jiné vysvětlení pro tu hromadu stupidit, kterou u nás firma předvádí, opravdu nenalézám – leda že by příslušní manažéři svou impotencí a omezeností vysoce překračovali už tak dosti nevalný standard toho, co sem zahraniční firmy posílají.


Dopsáno 10. 9. 1996




Zde je vloni slibované třetí pokračování recenze Ventury 5, týkající se fontů Corelu (a tedy i Ventury). Řekli jsme si totiž, že bude lépe, když to čtenář bude mít za sebou najednou, takže jsme celé pojednání oproti původním záměrům podstatně zkrátili a připojujeme je spíše jen jako dodatek k předchozím stránkám.



Původní představa o této části recenze vycházela z mylného předpokladu, že bude co srovnávat – kromě lokalizace (v tomto případě už bez uvozovek) DTP Studia měla být k dispozici ještě lokalizace firmy BSP, respektive EXE. Ta – ač hotová – se kvůli licenčním problémům nakonec do prodeje nedostala a objevila se až později pod označením Fontotéka. Mezitím ale Corel uvedl „Šestku“, v níž už jsou soubory fontů konečně lidsky pojmenovány, takže původně zamýšlený slovníček čísel písem, který ve firemní dokumentaci chybí, pozbyl smyslu. Různé varianty lokalizovaných fontů nyní prý nabízejí i další výrobci, a celou situaci, už tak dosti nepřehlednou, zkomplikovaly i nové aktivity Corelu, zahájené neočekávaným uvedením původní „kanadské“ lokalizace většiny balíku Corel 6 (tentokrát i s pomocnými soubory, ale pořád bez dokumentace a ne se všemi písmy; navíc se do distribuce nedopatřením dostala časově limitovaná verze). Rovněž hot-line byl nyní nově svěřen firmě Apro – zkrátka obvyklý zmatek, silně kontrastující s dobou vzniku původní recenze (SWN 5/95), kdy se DTP Studio prezentovalo jako v podstatě monopolní počešťovatel programu.

Snad bude ještě příležitost – nejspíše v souvislosti s uvedením Corelu 7 – se k průvodním písmům a jejich českému vyvedení podrobněji vrátit a porovnat eventuální jednotlivé verze různých distributorů. Nyní jen několik poznámek k tomu, co můžete čekat od lokalizace DTP Studia.

Ke Corelu 5 je dodáváno 729 řezů, ke Corelu 6 pak 922 řezů českých písem. Distribuovány jsou prakticky výhradně na vypalovaných CD-ROM a pouze v PostScriptové verzi (respektive ve dvou – pro „zflekované“ ATM do verze 2.5 a pro normální od verze 2.6 výše). Kvalita provedení odpovídá hektickému způsobu vzniku, tzn. není právě ideální. K nápravě většinou stačí CorelKern (chybné a chybějící páry u českých znaků), v některých případech je však nutno sáhnout po Fontographeru, což není zrovna zábava pro běžného uživatele. Problém se týká zejména ď, ť a ĺ, u nichž prostým mechanickým přenesením apostrofů v některých případech došlo k typograficky naprosto neúnosnému zvýraznění, zejména v poměru k ostatním nabodeníčkům – zcela namátkou například Tiffany Heavy, Cooper Black, Futura ExtraBlack. Problém se samozřejmě týká všech písem, nicméně u uvedených extrémně tučných variant je tak výrazný, že i naprostý typografický analfabet musí poznat, že cosi není v pořádku.

Dotyčná písmena jsou ovšem chronickým problémem češtiny a jen dokládají, oč lépe by nám bývalo bylo bez Husa, či alespoň bez obrozenců. Hnusně to vypadá skoro vždycky prostě proto, že je to od základu špatně vymyšleno; nicméně v kvalitním návrhu českého písma by se měl alespoň výrazněji odlišovat normální apostrof od nabodeníček (tedy d', t', l' s apostrofem od ď, ť, ĺ s háčkem). V naší počítačové typografii se taková písma bohužel vyskytují jen zřídka – výjimkou jsou třeba URW EuroWorks či Štormovy fonty, ale ani u těch není rozdíl vždy tak razantní, jako býval u většiny klasických českých písem pro horkou sazbu.



Ještě zásadnější výhradu lze vznést na adresu smutného faktu, že lokalizace v provedení DTP Studia je pouze výběrová – u Corelu verze 6 například chybí rovných 77 nedingbatových řezů. Ještě radikálněji pak možno protestovat proti tvrzení v přiložené brožurce s katalogem písem, že fonty nebylo možné lokalizovat „z technických důvodů“. Abychom tomu rozuměli – nepočeštěny zůstaly především zbytky starých písem Corelu 3, jimiž DTP Studio prostě opovrhuje. Je to sice nesmysl, protože Corel v nových verzích ponechal výhradně akcidenční fonty, které svou funkci vcelku plní, bez ohledu na to, jak špatně jsou napsány (pár z nich je dokonce u nás jinak jen obtížně nahraditelných –například Kids). Tato písma jsou ovšem součástí české verze Corelu 3, kterou lze koupit za vysloveně dumpingovou cenu, takže je většina uživatelů klidně oželí (i když tím spíše by člověk očekával, že budou k lokalizaci přibalena).

U zbylých fontů jde snad skutečně o „technické důvody“ – rozuměj: že tyto fonty nelze jen tak prohnat lokalizačními rutinami a bylo by nutné se s nimi patlat zvlášť. Jinak samozřejmě neexistuje absolutně žádný, natožpak technický důvod, proč by jakýkoli normální (tj. nedingbatový či necizojazyčný) font nebylo možné počeštit, pokud si s tím někdo dá tu práci. DTP Studio si ji nedalo. Pravda – ve verzi 6 už alespoň přeložilo gracilní TrumpetLite, doposud patrně nejzdařilejší kreaci písmolijců Corelu (většina ostatních fontů je licencována od Bitstreamu a část od URW). Nicméně bez nabodeníček zůstaly z nepochopitelných důvodů i čtyři řezy Bell Centenniall, z důvodů snad o něco zřejmějších také Circle Round WoodType, Atlantic Inline, Emboss, Letraset Freestyle Script Bold a QuillScript. Tato písma (omlouvám se předem, jestli jsem snad v tom kvantu ještě nějaké přehlédl) tedy v české verzi patrně neexistují vůbec. Nejméně u dvou z nich je to škoda.

Nabízí se skutečně asi jediné vysvětlení – všechna tato písma opět pocházejí z dílen Corelu. Idiosynkrazie DTP Studia vůči kanadským fontům se jeví až nepochopitelná a celkově působí trochu malicherně, ba zavání až jakousi pověrčivostí. Lze se domnívat, že by výrazně zvýšilo serióznost image DTP Studia, kdyby lokalizace Corelu 7 už konečně o žádných „technických důvodech“ nehovořila.



Závěrem připojujeme přehlednou tabulku synonym fontů Corelu do verze 6 /poznámka z roku 97: v závěru této tabulky, k níž vedou i jiné odkazy, je duplikována také část tohoto článku pro ty, kterým se nechtělo prohrabávat se celým archivem/ – jak původní Corel 3, tak Bitstream a URW používají pro řadu písem vlastní názvy, takže doufáme, že tato pomůcka může ulehčit orientaci nejen „détépákům, ale i mnohým profesně nezatížených čtenářům, jelikož vzhledem k ceně patří fonty Corelu u nás asi k nejužívanějším. Zdůrazňujeme, že ne vždy se jedná o písma absolutně identická, a už vůbec ne bezprostředně zaměnitelná (jinak řečeno text upravený například v Helvetice nelze prostě jen přeformátovat písmem Swiss, aniž by nedošlo k drobným posunům sazby, zaviněným rozdílným nastavením rozličných parametrů písma).

Uváděná synonyma vycházejí z údajů výrobce roztroušených v dokumentaci. Některé zřetelně chybné údaje jsme uvedli na pravou míru; kde se rozcházela data v dokumentaci k verzi 5 (respektive 6) a verzi 3, dali jsme přednost starším údajům, které byly zřetelně pořizovány pečlivěji. Přesto není vyloučeno, že nějaké omyly v soupisu ještě zůstaly, či naopak naší nepozorností přibyly další, za což se předem omlouváme. Zdůrazňujeme však, že ve firemní dokumentaci jsou chybně vytištěny i některé ukázky písma (u verze 3 např. Euromode, u 5 Griffon Shadow apod.), takže ne vše, co napohled může vypadat jako překlep, jím skutečně je.







Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU