Mrtvola Martina Maniše uvádí:
TEĎ JEŠTĚ NE, (MOŽNÁ) AŽ ZA CHVILKU...
COREL VENTURA 8
(Softwarové noviny 10/1998)Když jsem se loni v zimě ukládal k věčnému spánku, domluvili jsme se s Petrem Koubským, že pro Softwarové noviny napíšu ještě jednu, poslední recenzi, a sice až se objeví Ventura 8. Zde tedy je. V novinách vyšla v podobě z prostorových důvodů o něco zkrácené.
Začneme jako v anekdotě: mám pro vás dvě zprávy. Ta dobrá – nová Ventura je rozhodně opět lepší, než předchozí verze. Špatná zpráva je, že zatím nikoli pro našince.
Důvodem přitom není ani tak skutečnost, že také osmou Venturu se Corel rozhodl jako obvykle nelokalizovat; s ohledem na to, jak vypadá jeho "lokalizace" Draw 8 by stejně nebylo o co stát. Kompletně nepřeložená Nápověda, nesmysly v dialozích, nefunkční skripty, český speller neznající e s háčkem, špatně vytištěná a nepůvodní dokumentace – to vše jsou důvody, proč zájemcům o Corel Draw 8 mohu vřele doporučit, aby si koupili originální anglickou verzi a zapomněli, že existuje také nějaká "CZ". Mne nikdo včas nevaroval, takže na tomto místě musím hluboce poděkovat DTP Studiu, že laskavě vyhovělo mé reklamaci a dodalo mi kýženou anglickou verzi disků – původní uživatelskou příručku jsem nakonec oželel, jelikož tištěnou dokumentaci už stejně prakticky nepoužívám – Help je přece jen daleko rychlejší a pohodlnější (ostatně také proto zásadně odmítám pokládat program bez přeložené Nápovědy za lokalizovaný).
Než se dostaneme ke skutečným důvodům, proč – alespoň prozatím – není Ventura 8 pro české uživatele to pravé, dovolím si ještě stručně shrnout roční zkušenosti s předchozí verzí. Podle očekávání se na zprvu hladké a sličně vyhlížející tváři Ventury 7 v praxi objevily četné bradavičky, avšak úhrnem je to pořád ještě čupr holka. Některé problémy lze vyřešit snadno – kupříkladu fakt, že při tisku v rozlišení 2540 dpi se úplně rozhodí písmo (alespoň na PS driveru Windows 95 CZ pro Linotronic 530), obejdeme prostě tím, že tiskneme v nejbližším nižším rozlišení, které je pro většinu publikací zcela postačující. Podstatně protivnější jsou komplikace s dělením, k nimž se vrátím níže. Nicméně hlavním zádrhelem jako obvykle zůstávají nepravidelně se vyskytující lapsy – kupříkladu občasná náladovost vyhledávání, které někdy nedokáže najít všechny výskyty daného řetězce, čímž pochopitelně zcela ztrácí smysl. Z těchto důvodů používám pro rutinní knižní a jinou hladkou sazbu stále Venturu 4.11 (u které už alespoň vím, co od ní mohu čekat) a po sedmičce sahám pouze u složitějších či barevných publikací.
Dlužno ovšem zároveň zdůraznit, že výskyt různých problémů je u verze 7 nesrovnatelně nižší, než byl u verze 5 (která ovšem byla prakticky nepoužitelná) a je zhruba srovnatelný se všemi konkurenčními DTP programy. Na rozdíl od nich je však Ventura 7 flexibilnější, koncepčně i funkčně vyspělejší a hlavně uživatelsky daleko přítulnější. Bez velké erudice dokáže s tímto programem vyrobit profesionálně vyhlížející DTP výstup opravdu každá alespoň průměrně inteligentní osoba, a to dokonce i včetně barevných separací. Schválně jsem u několika zakázek, které natolik nespěchaly, že by je v případě nezdaru bylo možné včas předělat, zkusil použít implicitních nastavení systému (tj. barevně zcela nezkalibrovaného scanneru, monitoru a Ventury) a ačkoli výsledky by zajisté neobstály pro zcela věrnou reprodukci nutnou kupříkladu v nějaké výtvarné monografii, byly zcela uspokojivé a odpovídající běžnému standardu našich DTP pracovišť.
Především tímto směrem pokračuje i Ventura 8. Žádná zásadně nová funkce oproti předchozí verzi nepřibyla; byl však kompletně (a prakticky vždy k lepšímu) přepracován logický systém práce se souborem a významně změněno a doplněno uživatelské rozhraní, které je nyní konečně opravdu integrované s ostatními osmičkovými grafickými programy Corelu (Draw 8, PhotoPaint 8). Po pravdě řečeno – vzhledem k náskoku před konkurencí, který ani nový Quark 4 v mnoha ohledech nedokázal zdaleka dostihnout, si Corel mohl podobný přepych dovolit. Náležité vypilování programu a vychytání chyb by uživatel zajisté ocenil daleko více, než nějaké efektní, ale v praxi jen zřídka použitelné nové funkce. Bohužel však k puristickému perfekcionalismu má i Ventura 8 stejně daleko, jako všechny ostatní dosavadní produkty Corelu. A tak kupříkladu v mé instalaci Windows 95 stačí zavolat z Helpu jakoukoli položku submenu Corel on The Web, a Ventura okamžitě zkolabuje (podobně se chová i česká verze Draw 8, ale kupodivu nikoli už PhotoPaint 8 CZ). Ne že by na tom až tak záleželo, ale od softwaru s jen trochu důkladněji vychytanými chybami by člověk přece jen alespoň nečekal kousky tak snadno odhalitelné.
Příjemná překvapení však uživateli leccos vynahradí. Prvním z nich je bezesporu skutečnost, že verze 7 i 8 se v jedněch Windows velmi dobře snášejí, což nejen ušetřilo práci recenzentovi, ale ocení to také všichni uživatelé Ventury 7, kteří tak mohou po nějaký čas používat i starou verzi, než si dokáží dostatečně osvojit novou. Zdá se, že instalace neumísťuje prakticky žádné soubory do adresáře Windows, což je vždy třeba vysoce ocenit (možná se však jen v nové verzi jmenují jinak – podrobněji jsem to nezkoumal).
Druhým radostným zjištěním bylo, že po volbě NEW FILE se nyní neotevře dialogové okno s volbou šablony, ale skutečně nový soubor v implicitním nastavení. Je to sice zdánlivě drobnost, ale analogický způsob otevírání souborů mne u MS Wordu 95 vedl k vytvoření zvláštního makra, jímž jsem nahradil původní položku v menu, protože to prostě zbytečně zdržovalo (ostatně v Office 97 už i Microsoft tento nesmysl zrušil).
Skutečným triumfem (a po pravdě řečeno také jedinou opravdu oslnivou inovací) je ovšem PRINT PREVIEW – uživatelé, znalí Draw 8, vědí, o čem mluvím, neboť jde o funkci v obou programech (jakož i ve PhotoPaintu 8) zcela identickou. Po této stránce nemají, alespoň pokud je mi známo, produkty Corelu v současné době konkurenci. Náhled stránky nyní mimo jiné umožňuje kupříkladu zvětšení a zmenšení zobrazení od 10 do 2000 (sic!) procent či manuální editaci umístění tištěné plochy i ořezových a soutiskových (jakož i všech ostatních) značek, včetně roztištění velké stránky na více archů papíru. Pláty separací jsou nyní zobrazovány jako černé (původní, zvláště u žlutého plátu značně nečitelné zobrazení v barvě separace zůstalo jen jako volitelná možnost). Přímo v rámci Preview lze sestavit schéma archové montáže – snad jen v tomto směru by bylo možné představit si ještě nějaká další vylepšení názornosti a uživatelské triviality, především směrem k čistě manuální, neautomatizované montáži a vyřazení jednotlivých stran. Kromě případného (byť zcela zbytného) doplnění náhledu všech čtyř (či šesti) zmenšených plátů separací najednou už snad opravdu neexistuje vůbec žádná principiálně nová funkcička, kterou by Corel mohl do příštích verzí Preview přidat – tento temný sen všech velkých výrobců softwaru, žijících jedině z neustálého upgradování, už osmičková řada produktů Corelu alespoň po této stránce naplnila.
Nová je i celá koncepce práce s dokumentem, směřovaná zjevně k co největšímu přiblížení Ventury uživatelům klasických textových editorů. Obvyklý détépácký způsob formátovaní textového bloku pomocí stylů odstavce je odsunut do pozadí – implicitně se nyní všechny změny parametrů týkají pouze daného odstavce, nikoli stylu – tedy stejně, jako ve všech běžných textových editorech. To, co se ve verzi 7 nazývalo Override Mode, se nyní stalo základním pracovním režimem programu; změna byla provedena natolik důsledně, že z místní nabídky na pravém uchu myši dokonce zmizela i volba přidání nového stylu odstavce – donedávna ještě zcela základního pokynu pro práci s textem. Dlužno samozřejmě podotknout, že hovoříme o implicitním nastavení; původní režim je samozřejmě možné snadno opět zavést a obvyklou volbu do nabídky doplnit.
Uživatelské prostředí Ventury 8 je vůbec ještě flexibilnější, než bylo v předchozí verzi. Z položky Options se stalo obsáhlé, mnohaúrovňové menu, umožňující nastavit i takové pitominky, jako rozhraní simulující Quark či PageMaker. Mne osobně pak zejména potěšilo, že je konečně možné předefinovat klávesu Escape do funkce, kterou měla v předcorelovských Venturách – tj. překreslení obrazovky (ve Ventuře 7 se při pokusu o toto nastavení dialogové okno po stisknutí Escape prostě zavřelo). Společnou novinkou osmičkové řady jsou tzv. Docking Dialogs – implicitně vpravo umístěná (ale jinak libovolně přesunutelná) zasunovací dialogová okna. U Ventury obsahují z předchozí verze známý Navigátor a interaktivního správce stylů, který podle vybraného objektu zobrazí seznam "Tagů", které jsou právě k dispozici. I přes výše zmíněnou změnu způsobu primárního formátování textu zůstaly totiž styly stále základní metodou práce s dokumentem, ba přibyl dokonce další. Master Pages, obšlehnuté (včetně názvu) od konkurence, se totiž v nové verzi přejmenovaly na náležitější (pro Venturu) Page Tags, takže celkem lze nyní definovat styl odstavce, textu, čáry, okna a stránky – to vše přehledně v jediném okně. Se změnou názvu byly výrazně rozšířeny i možnosti nastavení stylu stránky, ale to už bychom příliš zabíhali – podobné drobné změny totiž potkaly celou řadu funkcí programu, a účelem této recenze rozhodně není suplovat reklamní leták.
Za zmínku nicméně přece ještě stojí snadno přehlédnutelná a přitom poměrně zásadní modifikace práce s textem – v definici Publication properties přibylo mimo jiné také okno, umožňující definovat tzv. breaking characters. Lze tak nastavit, že kupříkladu lomená závorka, hvězdička, zavináč či jiné běžné symboly a interpunkční znaménka uprostřed výrazu fungují jako rozdělení – octnou-li se na konci řádku, je text za nimi přesunut na začátek řádky následující. Implicitně jsou přitom všechny volby vypnuté – včetně normální divis a všech čtyř druhů mezer (em, en, tenké a čtverčíku). Uživatel, který nové nastavení přehlédne, bude zcela konsternován z toho, že se tyto znaky náhle chovají úplně jinak, než jak byl zvyklý. Jde přitom ovšem o nastavení velmi cenné, i když bych ho raději viděl spíše v rámci definice odstavce, než celé publikace. Radikálnějším způsobem, než jsem si vůbec dokázal představit, odstraňuje konečně jeden z problémů zmiňovaných in margine mé recenze na Venturu 7 jako poslední z nenaplněných požadavků, které jsem postuloval u verze 5, a sice možnost definice nedělitelných rozdělovníků, spojovníků a pomlček. Teď je konečně umožněno správné dělení slov, která tyto znaky obsahují (např. společensko-/-vědní, mohl-/-li); ba co více – stačí ponechat implicitní nastavení, nějakým makrem nacpat před všechna divis skryté rozdělovníky, a ejhle – program vše udělá za vás.
Podobných drobných, leč mnohdy velmi užitečných inovací by se našla celá řada – za všechny jmenujme alespoň ještě možnost definovat v oboustranně zarovnaném odstavci umístění poslední řádky doprava či na střed – zejména poslední možnost jsem už mnohokrát potřeboval. A když bude Corel přemýšlet, čím zatraktivnit příští verzi, mohl by zařadit také definici počtu řádek a úhlu sklonu ukončení odstavce na střed zarovnanou obrácenou pyramidkou, což bývala kdysi celkem oblíbená typografická finesa pro ukončování kapitol v honosně se tvářící knižní sazbě.
Některé z novinek se ovšem v praxi ukazují jako méně podstatné, než jak na první pohled vypadají. Tak kupříkladu zdánlivě skvělá možnost editovat u vložených bitmap nejen základní parametry typu kontrastu, rozlišení či barevného režimu, ale nově také používat všech běžných efektových filtrů instalovaných do PhotoPaintu jednak fakticky není zase až tak dalece užitečná a jednak se opět týká pouze vázaných obrázků. Externě ponechané bitmapy (což s ohledem na velikost souborů budou v profesionální sazbě skoro všechny) je stejně třeba zpracovat v příslušném kreslítku, ač právě zde by se občas hodila třeba možnost rychle převést do CMYKu obrázek opomenutím ponechaný v RGB. Na druhé straně vzhledem k proponovanému použití Ventury i v oblasti elektronické sazby a Internetu – proč ne – nějaký užitek v tom někdo nakonec vždycky najde.
Když tak čtenář pomlaskává nad všemi těmito vymoženostmi (a to jsme ještě nezmínili v reklamních materiálech halasně proklamované a skutečně také na první pohled zjevné zvýšení rychlosti programu), tane mu možná na mysli otázka, proč tedy vlastně rychle neběžet do nejbližšího krámu a okamžitě nezakoupit Venturu 8? To je jednoduché – protože neumí česky. A nejde vůbec o nějaká přeložená či nepřeložená menu – bez takového "počeštění" se lze zajisté obejít. Oželet by se – se skřípěním zubů – dal i slibovaný (a také dodaný, jenže nefungující) český speller, ale nikoliv už rozdělovací modul. Ten se sice rovněž náležitě nainstaluje, avšak při volbě češtiny ohlásí, že se nedá spustit, a nazdar! To speller se alespoň snaží, i když je mu to houby platné.
Bez funkčního rozdělovacího modulu se s DTP prakticky nedá pracovat. Dokonce ani v minulé recenzi zmíněná alternativa použití Preprocesoru už mi dnes nepřijde tak perspektivní – to proto, že jsem ho po letech konečně zase vyzkoušel v praxi. Už samotné zpracování textu zdržuje mnohem více, než jsem si pamatoval, ale řekněme, že by to ještě byl někdo ochoten vydržet. Problém je ovšem v tom, že Ventura 7 i 8 není – na rozdíl od verze 4 – schopna načíst skrytá rozdělení jinak, než jako tzv. markup kódy. V praxi to znamená, že v textu, zpracovaném preprocesorem, je třeba ještě nejprve pomocí nějakého editoru nahradit všechna skrytá rozdělení za symbol <->, jinak je Ventura z dokumentu prostě vyhodí. Jistě – teoreticky by mohl Amos svůj již dávno nenabízený Preprocesor pro Corel Venturu upravit, ale to už by se rovnou dal napsat použitelný dělící modul. Zdá se však, jako by českým (i slovenským) programátorům už začala docházet trpělivost, s níž dosud za Corel flikovali jeho nedodělky.
Nicméně řekněme, že Corel tentokrát přijde s opravou, i když pokud to neudělal po půl roce od uvedení své tzv. lokalizace Draw 8 (obsahující tentýž nefungující slovník a rozdělovací modul), vtírá se otázka, kdy to vlastně hodlá udělat. Ale budiž. I pak ovšem nutno zdůraznit, že pokud chce někdo používat Venturu také na přípravu HTML stránek, bude si stejně muset pořídit verzi 7. Osmička totiž z hlediska anglosaského uživatele opravila, z hlediska českého pohřbila funkci exportu do HTML tím, že nyní se texty ukládají místo v původní kódové stránce tak, že české znaky jsou nahrazeny "&#číslo znaku", čímž se stávají pro jakoukoli další rozumnou práci prakticky nepoužitelné.
Oproti předchozí verzi je osmička očesána o některé průvodní aplikace, konkrétně o Envoy, CorelDepth, CorelMemo a CD Creator. Většiny z nich – snad kromě Depthu – však asi bude želet málokdo: vypalovačky se dnes už dodávají prakticky výhradně s náležitým programem (a CD Creator přitom opravdu nebyl žádné lumen); šance, že by se Envoy ještě mohl prosadit proti Acrobatu alespoň jako alternativa, jsou prakticky nulové, a pokud jde o Memo, existuje určitě fůra podobných nesmyslů ve formě freewaru. O to víc naopak přibylo clipartů a fotek, takže počet distribučních cédéček nakonec vzrostl ze dvou na tři.
Stejně jako ve Ventuře 7 schází i v osmičce import složitějších formátů – především HTML, ale také kupříkladu Acrobatu či Envoy; z kancelářských aplikací pak mimo jiné třeba MS Power Pointu. Ačkoli byly radikálně zlepšeny exportní funkce grafiky (34 formátů), text lze stále exportovat jen jako RTF. Ovšem konečně alespoň s doplněnými volbami exportu jednotlivých markup kódů a konečně česky (u verze 7 se české znaky do RTF exportovaly podobně, jako v osmičce do HTLM, tj. ve formě markup kódů Ventury <@číslo znaku>, takže fungoval de facto pouze export do ANSI). Jako podstatnější nedostatek se však jeví nemožnost uložit publikaci ve formátu jakékoli nižší verze, sedmičku nevyjímaje, takže publikace generované Venturou 8 jsou zdola absolutně nekompatibilní. Jako uživatel k tomu musím podotknout, že už toho guláše s nekonečnými novými formáty každé nové verzičky začínám mít právě tak plné zuby (a netýká se to zdaleka jen Corelu!).
Nadále chybí podstatná možnost přímé editace markup kódů v Copy Editoru i užitečný režim Draft, po verzi 5 nedomyšleně zavržený. Rovněž práce s tabulkami nedoznala – pokud jde o spreadsheetové funkce – žádoucích změn. Doplněny nebyly ani elektronické deformace základního textu, což však, jak bylo konstatováno už v recenzích předchozích verzí, lze z hlediska typografického purismu pokládat naopak za přednost. Přetrvává i jedna z nejnesmyslnějších chyb sedmičky – nedostatek tak absurdní, že jsem jej dlouho pokládal za pouhé své přehlédnutí příslušného přepínače. V obou verzích se totiž základní text vkládá jako nové stránky, které odsunou všechna starší okna, což je zvláště nepraktické kupříkladu při sazbě některých časopisů s opakujícím se umístěním štočků. Nelze tak jednoduše použít mustr předchozího čísla a prostě jej napustit novým hlavním textovým dokumentem, protože štočky nezůstanou tam, kde mají být, ale odputují i s prázdnými stránkami na konec publikace, což je pravý opak toho, jak pracovaly starší verze Ventury. Protože oba způsoby vkládání textu se mohou za určitých okolností hodit, pokládal bych za nejúčelnější, kdyby v aktuálním menu byly pro instalaci hlavního dokumentu do publikace rovnou pokyny dva, za méně šťastné pak buď vmezeření dialogového okna po volbě příkazu, nebo alespoň doplnění nějakého nastavení do Options. (Mimochodem – problém se mi podařilo obejít jedině tak, že jsem při zvoleném pohledu na všechny stránky prázdného mustru vybral postupným klikáním při zmáčknutém Shift jednu stranu po druhé, a teprve do takto pracně předpreparované publikace se text dal už napustit bez potíží „postaru".)
Při praktickém užívání se nepochybně ukáže řada dalších skrytých nedostatků. Tak kupříkladu v jednom případě se mi už podařilo narazit na dokument Wordu 6.0, z něhož se do Ventury 8 načetla jen část, zatímco Ventura 7 importovala týž dokument zcela bez problémů. Přímo ve FAQ na webovských stránkách Corelu jsem si pak potvrdil obavy, vyjádřené v minulé recenzi, že s trochou smůly můžete v publikaci vytvořit nějaký nesmysl, který sice nezabrání jejímu uložení, ale jejímu znovuotevření už ano, takže, podaří-li se vám přitom ještě přepsat záložní soubor, přijde všechna práce vniveč.
Je celkem neoddiskutovatelné, že Ventura (7 i 8) je momentálně nejvyspělejší, nejdokonalejší a nejvšestrannější DTP na trhu. Ani nové verze Quarku a Pagemakeru na tom nic nezměnily – a zdá se, že ani v blízké budoucnosti nezmění. Otázkou ovšem zůstává, co je takové prvenství Ventuře platné. Z hlediska zavedených profesionálních DTP pracovišť asi nic. Důvodů je několik – nejčastěji uváděným bývá chybějící verze pro Macintosh. Nelze pochybovat o tom, že absence multiplatformového sdílení dat v oblasti, standardně alespoň z části vybavené jablečnými stroji, je velmi zásadní problém, nicméně troufám si říci, že skoro stejně velký představuje značná konzervativnost détépáků. Schválně jsem zkusil předhodit Venturu 7 několika známým z této oblasti – nainstalovali ji, překvapeně ohledali, zkusili v ní něco udělat, a zase ji – jednou provždy – odinstalovali. Důvody, které uváděli, byly různé, pohříchu vždy iracionální, ale skrývala se za nimi zjevná nechuť učit se něco nového, nota bene když přitom mohou očekávat, že to stejně zase nebude pořádně fungovat jako všechno ostatní!
Jestliže tedy takový QuarkXPress 4.0 vypadá na pohled úplně stejně, jako předchozí verze, je vlastně z hlediska profesionálních uživatelů naprosto skvělý – čert vem’, že je sto let za opicema, hlavně když nad ním netřeba moc bádat! Jelikož kdosi rozhodl, že tím pravým ořechovým pro náš trh u Quarku 4.0 bude jedině a pouze verze Passport (zhruba dvojnásobně dražší varianta programu, která existovala už k předchozí verzi, ale u nás se běžně nenabízela – od normální se liší tím, že obsahuje rozšíření pro nastavení jazyka a různé jazykové moduly), lze soudit, že perspektivy prodeje tohoto programu, který již tradičně představuje nejdražší dolar, jaký lze u nás pořídit (cca 45-80 Kč za dolar, bereme-li v potaz rozpětí mezi katalogovou cenou a "street price"; pro tuto cenotvorbu není nepříznačné, že o 100 dolarů dražší verze pro MAC se u nás prodává o více než 10.000 Kč levněji než písíčková), tu nebudou valné. Nicméně détépáci si místo absurdně předraženého Quarku stejně nepůjdou koupit čtyřikrát levnější a v řadě ohledů nesrovnatelně lepší Venturu, ale budou prostě spokojeně, či spíše nespokojeně, ale stejně pořád dál používat svůj starý Quark.
Nelze se jim koneckonců divit. Lépe na tom ostatně nebudou ani ti, kteří už důkladně zvládli Venturu 7, což vyžadovalo notnou dávku empirických poznatků nabytých dlouhodobým intenzivním používáním, takže k přechodu na vyšší verzi by museli mít zatraceně pádný důvod, a ten jim, přes všechny své vymoženosti, Ventura 8 neposkytuje, a v Čechách už vůbec ne. Osobně soudím, že pokud Corel bude i u dalších verzí svých produktů neustále měnit rozhraní a způsob ovládání, brzo nebude mít komu prodat upgrade.
Konečně posledním, avšak nikoli nepodstatným důvodem daleko menšího rozšíření Ventury, než by si s ohledem na své kvality zasloužila, je – alespoň u nás – naprosto minimální propagace. U programu, který všichni lidé z oboru právem pokládali za jakousi archiválii, kterou už dávno netřeba brát vážně, bych při obnovené premiéře očekával ohňostroj, a ne pár nicneříkajících inzerátků! Cílený mailing adresovaný všem DTP pracovištím a nakladatelstvím s demo verzí a důkladným letákem, názorně vychvalujícím unikátní možnosti programu, by se dal očekávat jako to nejmenší, co mohl Corel udělat! Skutečnost je taková, že dodnes mnohde ani nezaregistrovali, že nějaká nová Ventura existuje, a pokud si toho všimli, berou ji jako komický pokus oprášit bezcennou antikvitu a nemají nejmenší ponětí, že toho umí daleko víc, než programy, které sami pokládají za vrchol techniky. Setkal jsem se u nás nedávno dokonce i s recenzí, jejíž autor zjevně novou Venturu neviděl ani z dálky, a nadšeně vychvaloval nové vymoženosti konkurenčního DTP, aniž by měl tušení, že Corel už rok předtím přišel s podstatně neuvěřitelnějšími inovacemi.
Takže pozor – Ventura opravdu stojí za vyzkoušení, avšak pokud s ní chcete hned teď začít pracovat, dejte přednost verzi 7. Jestli v programu nehodláte připravovat HTML stránky a nespěcháte, může se vyplatit počkat, a to buď na opravu jazykového modulu osmičky (podle posledních zpráv, kterých se mi dostalo před odevzdáním rukopisu, má ovšem v půlce září teprve proběhnout jakési jednání v tomto směru), nebo rovnou na devítku.
Když jsem se onehdy dostal alespoň do E-mailového kontaktu s panem Radkem Hofmanem z českého zastoupení Corelu, doufal jsem, že se konečně dozvím, proč se k Ventuře chovají tak macešsky. Místo odpovědi na tuto a další otázky jsem se však dočkal pouze opakovaného ujištění, že otištění mého článku o tom, že Ventura 5 je prakticky nepoužitelná (SWN 11/96), v době, kdy byla do distribuce uvedena Ventura 7, bylo záměrnou "nefér hrou a ránou pod pás", kterýžto názor prý sdílejí i v Kanadě. Tento způsob debaty mne poněkud otrávil, nicméně pokusil jsem se ještě zjistit, co si pan Hofman a potažmo jeho kanadští nadřízení myslí, že by z podobného podlého záškodnictví Softwarové noviny (o mé bezvýznamné maličkosti nemluvě) tak asi měly. Avšak ani to jsem se nedozvěděl.
A tak si musím odpovědět vlastnoklávesnicově: NIC!
Nefér hru hraje Corel sám se sebou a ran pod pás si přitom dává nepočítaně – stačí jen připomenout neuvěřitelnou ostudu, kdy uvedl na trh "lokalizované" verze českého, maďarského a polského Corelu 6 v podobě časově limitovaného dema, které po krátké době zděšenému uživateli oznámilo, že jeho za drahé peníze koupený program "has expired". I kdybych napsal tisíc "štvavých" článků (mimochodem o vlastní obsahovou stránku mé recenze na Venturu 5 se jim údajně nikdy zvlášť nejednalo, mělo jít jen a pouze o ten termín vydání), nepokazím tím Corelu renomé ani zdaleka tak, jako to dokázal s Draw 8 CZ, v němž jedna ze dvou nejpodstatnějších částí lokalizace nefungovala (speller) a druhá chyběla vůbec (help). Jestli prý jsem "viděl produkt, který by neměl chybičku" – napsal mi k tomu pan Hofman; ježíšmarjá – to přeci není žádná chybička – to je průser jak mraky!!! Chybička je, když separace v Draw 8 CZ nabízejí CMYK barvy jako "azurová, purpurová, žlutá a velmi tučné" – tomu se dá i zasmát – ale prakticky nefungující jazykový modul a nepřeložený help?! Kolik by asi tak Škodovka vyrobila sérií aut, ve kterých by chybělo čalounění na sedadlech a nestíraly stěrače? I to by přece byly drobné "chybičky" – nakonec – jezdit by se v tom dalo...!
Máloco by mne přitom potěšilo více, než kdyby Ventura 9 byla konečně kompletně a důkladně lokalizována – ne jednu, ale tucet chybiček bych jí odpustil! Zanechme však planého snění – stačilo by, kdyby alespoň fungovalo české dělení a dala se nastavit kódová stránka exportu přinejmenším do HTML. Místo toho se však lze spíše obávat, aby autoři programu nenapodobili Microsoft a nezavedli po vzoru Office 97 progresivní Unicode, což by vzhledem k nekompatibilitě se starými postscriptovými fonty na nějakých pár let její profesionální použití v našich krajích nejspíš znemožnilo úplně...
Dodatek pro webové vydání:
Teprve po odevzdání tohoto článku se mi dostalo do ruky letošní deváté číslo Chipu s recenzí na "český" QuarkXPress a musím se s úctou poklonit – ano – takhle se píšou recenze, které by se líbily i panu Hofmanovi!
Posuďte sami: "Česká lokalizace je výborná a nezbývá nic jiného než blahopřát. Kontextový help však zůstal stále v angličtině." Taky se tu mezi řečí dozvíte, že ve výborně lokalizovaném programu za 80.000 Kč chybí výrobcem slibovaný český speller (o dělení se text raději nezmiňuje) a český manuál! Autor nejenže zjevně nikdy neviděl Venturu 7, natož 8, ale neobtěžoval se ani zabrousit na stránky Quarku, takže text je plný nesmyslů, které si mohl hravě ověřit. Tak kupříkladu přítomnost hardwarového klíče je zde vyložena jako projev nedůvěry k českému uživateli, ač ve skutečnosti jde o standardní vybavení všech Passport verzí (a pro mne o důvod víc, abych si program nikdy nekoupil – v životě bych nedal ani haléř nějakým umaštěncům, kteří si dovolují takhle urážet zákazníka!). Autor ostatně vůbec nepochopil, co je QXP Passport, takže multilingvální podporu nesprávně připisuje nové verzi, nikoli dražší variantě programu. Ale – proč bychom se netěšili – "QXP Passport 4.0 CZ chybnou volbou určitě není," uzavírá autor. S takovým finále mu zaručeně nehrozí, že by se někdo v jeho textu šťoural a snažil se recenzenta oběsit na sebemenší chybičce, natož aby mu vyčítal jeho "tón".
A tak opravdu musím konstatovat, že po sedmi letech psaní o softwaru už mám všech debilních rituálů a zdvořilostních tanečků hyen vládnoucích v téhle branži právě tak plné zuby. Neexistuje žádný jiný obor, ve kterém by si mohl kdokoli dovolit neustále jásat nad tím, že si může za více než lichvářské ceny pořídit zjevně odfláknuté výrobky s minimální morální životností. (Tak třeba výše uvedená "výborná lokalizace" je práce pro jednoho trochu schopnějšího člověka tak nanejvýš na týden. Pokud tomu nevěříte, zkuste si vzít třeba anglickou verzi MS Wordu pro Windows a přeložit si v ní menu do češtiny – i s nevelkými znalostmi angličtiny to zvládnete za pár hodin. V "lokalizacích" Quarku 4 či Draw 8 jsou navíc přeložena ještě dialogová okna – TO JE VŠE!) Ovšem neexistuje také obor, v němž by se z člověka s holým zadkem mohl stát během nějakých patnácti let let nejbohatší miliardář na světě, aniž by se někdo třeba jen pozastavil nad tím, zda je vůbec možné tak rychle zbohatnout POCTIVĚ - ve skutečnosti Gatese nejagresivněji napadají hlavně jiní softwaroví veksláci, kteří jsou otrávení, že jim vyfoukl hejly, na kterých si sami hodlali ukrutně namastit kapsu.
Jsem čím dál více přesvědčen o tom, že pokud se nestane nějaký zázrak, tak se nejpozději do pěti let celý ten humbuk kolem softwarového kšeftu definitivně zhroutí a přežijí pouze firmy, zaměřené na velké průmyslové a obchodní systémy, a pak ty, které včas stačí přesunout své investice do jiných oblastí, jako to už delší čas nenápadně dělá Microsoft. Na troskách někdejší nejlukrativnější šmeliny v historii lidstva pak snad povstane úměrnější a poctivější trh, a software se možná zase stane zajímavým...
Do té doby věru rád spočinu v pokoji.
Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU