Logo

Kasa se plní


(Softwarové noviny 3/1996)



Rozuměj kasa sazečská, do níž První střešovická písmolijna rovná jeden původní český font za druhým. Prázdná naopak zůstává kasa písmolijny (rozuměj kasa pokladní), ale nic jiného se také vcelku čekat nedalo. Doma není nikdo prorokem, a tak zatímco všechna písma Františka Štorma najdete třeba v nabídce amerického FontHausu a font Malstock včetně autorských práv dokonce koupila firma ITC, je u nás legálních uživatelů Štormových fontů pořád jako šafránu. Skutečný tvůrčí akt však nebývá závislý na bezprostředním zisku – není pochyb, že střešovický písmolijec by dokázal svůj talent prodat mnohonásobně výhodněji. Umělcova kreativita je vždy především posedlostí a díky ní přibylo během roku k původním 36 řezům (viz SWN 2/95) 94 nových.

Nutno ovšem přiznat, že toto gigantické číslo připadá především na vrub 60 řezů fontu Dynamo Grotesk, který byl původně proponován jako Multiple Master (viz níže); budeme-li tedy realističtější, dospějeme k stále impozantnímu výsledku, že počet řezů se za rok přesně zdvojnásobil.

Některá z původních písem byla doplněna – konkrétně Clichee (o tučné, kurzívu a tučnou kurzívu) a Regent o variantu OSF (4 řezy), která se liší především ve způsobu psaní číslic.

Nový font Genre (4 řezy) je klidné, elegantní a vcelku úsporné písmo pro sazbu textového bloku s nejrozmanitějšími možnostmi použití. Naproti tomu barokní Regula (obyčejná a kurzívní), záměrně roztřesená a nesymetrická, aby ještě věrněji přiblížila atmosféru starých tisků, má dosti exklusivní a omezené spektrum aplikací, v nichž je zato naprosto nenahraditelná (mezi dostupnými lokalizovanými fonty nemá, pokud vím, obdoby). Čtyřřezový Excelsior Script (obyčejný a trochu hutnější textový, oba s variantou Extended) je asi prvním domácím scriptem vůbec. Není tak přezdobený, jako obvykle užívaný Shelley, a celkově působí drsněji (jaksi více „rukopisně“).

Písmo Dynamo Grotesk tvoří – jak již bylo řečeno – samostatnou kapitolu. Adobe Type Manager od verze 3.0 totiž obsahuje obecně málo známou možnost práce s tzv. Multiple Master (dále MM) fonty. V principu se jedná o písmo, které má definovány čtyři mezní charakteristiky (nejužší a nejširší ve variantách nejtučnější a nejvlasovější – viz obrázek) – tzv. primary fonts. Mezi těmito krajními možnostmi vytvořenými typografem si uživatel teoreticky může definovat statisíce dalších řezů. Základní výhody tohoto řešení jsou dvě. Oproti prosté elektronické deformaci šířky nedochází ke ztrátě typografické kvality písma a za druhé na rozdíl od přímé definice samostatných řezů (použité nakonec z nouze u Dynamo Grotesku) zabírají vytvořené klony MM fontů na disku i v paměti jen zcela nepatrný prostor (řádově kilobajty).

Tato bezesporu progresivní technologie má však své mušky. Především samotná definice MM fontu klade na typografa zcela neobyčejné nároky, přičemž v žádném případě nelze očekávat, že by se tímto způsobem dalo pojednat každé písmo. Kromě toho se MM technologie dosud příliš nevžila, a to ani v anglosaských zemích. U nás neměla jak, protože žádný lokalizovaný MM font neexistuje; dlužno ovšem připustit, že i v celosvětovém měřítku se MM fonty dají počítat nejvýše na desítky. Osobně se domnívám, že MM technologie se prosadí teprve tehdy, bude-li možné definovat váhu a šířku MM fontu jako rutinní formátovací příkaz přímo z DTP programu, tedy bez nutnosti „mezistupně“, jímž dosud bylo vytvoření definičního souborku s informací o parametrech klonu. To je arci notně nepohodlné, zdržující a hlavně při větším množství klonů neobyčejně nepřehledné. Pro představu – „klonový“ soubor vytvořený ATM 3.0 má strukturu: NÁZEV FONTU MM XXX wt XXX wd, přičemž místo XXX se objevuje číselně definovaná hodnota váhy (WeighT) a šířky (WiDth). Základní klony přímo nabízené Font Creatorem Adobe Type Manageru obsahují místo parametrů wt a wg verzálkové parametry LT, RG, BD (light, regular, bold) resp. CN, NO, EX (condensed, normal, extended) apod.

Hlavním problémem použití Multiple Masterů je však momentálně tisk. Často je zapotřebí provádět manuální download fontů, někdy nepomůže ani to – záleží na typu použité tiskárny a verzi ovladače. Osvit kupodivu většinou funguje. Kvůli podobným technickým problémům zatím Střešovická písmolijna upustila od distribuce Dynamo Grotesku v původní formě prvního českého Multiple Master fontu (na vlastní riziko lze vyzkoušet verzi pro Macintosh). K dispozici (včetně verze pro Windows) je tedy 30 řezů obyčejných a nověji i 30 kurzívních, v pěti stupních váhy, tedy „tučnosti“ (B, H, D, R, L) a šesti stupních šířky, respektive „kondenzovanosti“ (XE, E, L, M, C, XC). Písmo samotné má mnohostranné využití v knižní i akcidenční sazbě jako ostatně každý grotesk (tj. v podstatě bezpatkové písmo podobné Helvetice, ale dynamizované mírně naznačenými pseudopatkami a změnami tloušťky).

Uvedené fonty (kromě kurzívního Dynama) spolu s dřívějšími (viz SWN 2/95) tvořily první opravdu důstojnou distribuční prezentaci Střešovické písmolijny s profesionální adjustáží a podrobným katalogem; ocenit je rovněž třeba i licenční podmínky, které nepřejímají u nás silně zažitý nesmysl s uživatelskými právy na doživotí. Výrobcův žert (a potřeba doplácnout jedno okénko do plakátu se vzorky písma) vedl k zařazení fontu Bahnhof Duo, což je ve skutečnosti Bahnhof Outline duplexně přetištěný barevným Bahnhofem Black. Celé toto balení je v prodeji od října loňského roku.

Mezitím však Štorm nezahálel, takže kromě zmíněné kurzívy k Dynamo Grotesku vznikla tři další písma. Nejrozsáhlejší je rodinka Týfovy Antikvy (12 řezů), vzniklá podle návrhu typografa Josefa Týfy (*1913), v základní podobě (světlý řez s kurzívou) realizovaná už v roce 1960 pro klasické sázecí stroje a v sedmdesátých letech vydaná Bertholdem pro ruční titulkovou fotosazbu. Ve spolupráci se Střešovickou písmolijnou Josef Týfa své fonty vloni na podzim revidoval a poprvé k nim doplnil i tučné a polotučné řezy. Jde o exklusivní písmo vhodné spíše k sazbě bibliofilsky se tvářících publikací, zejména poesie (textové řezy se zesílenými vlasovými tahy) nebo konzervativněji pojatých titulků.

Zbylé dva jednořezové fonty patří mezi písma s velmi specifickým použitím. Pentagram Antiqua (4 řezy) je určena k sazbě kabalistických a okultních studií a vyznačuje se především tím, že je přesně vkreslena do proporcí pentagramu. Čistě akcidenční Evil autor sám označuje jako „naprostý úlet ve stylu současné americké typografie“, k čemuž těžko cokoli dalšího dodat.

Tato písma jsou (nebo v dohledné době budou) k dispozici jednotlivě; zhruba na polovinu roku plánuje První střešovická písmolijna souborné vydání na CD-ROM, kde by se měly objevit i fonty v původní (anglické) znakové sadě a snad konečně i funkční Muliple Master verze Dynamo Grotesku. Plus všechno, co do té doby ve Štormově dílně vznikne, což při jeho hektické píli může znamenat ještě fůru nových písem.



Typo katalog 95/6
95 (+ 49) původních českých fontů Type 1 pro Mac i Windows
Poskytl výrobce: První střešovická písmolijna, Špálova 23, 160 00 Praha 6, tel.: 02/331 75 11, fax: 02/311 78 90
Cena: 10 000 Kč








Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU