The Residents


Země původu: USA

Obsazení:
anonymní

ORIENTAČNÍ DISKOGRAFIE (ro roku 2010)
1. Meet The Residents (LP Ralph 1974, CD East Side Digital 1987 /mono + 4 bonusy/, 1997 /stereo, bez bonusů/)
2. The Third Reich 'n' Roll (LP Ralph 1976, CD East Side Digital 1987 + 4 bonusy, 1997 bez bonusů)
3. Fingerprince (LP Ralph 1978, CD East Side Digital 1987 + 4 bonusy, EuroRalph 1995 + 5 bonusů na CD SP)
4. Not available (LP Ralph 1978, CD East Side Digital 1987 + 6 bonusů, 1997 bez bonusů)
5. Duck Stab / Buster And Glen (LP Ralph 1978, CD East Side Digital 1987 + 4 bonusy, 1997 bez bonusů)
6. Eskimo (LP Ralph 1979, CD East Side Digital 1987 + 4 bonusy, 1997 bez bonusů)
7. Diskomo / Goosebump (MaxiSP 1980 Ralph / CD 1998 Bomba; varianty: CD/MaxiSP bez Goosebump, Torso 1990 [obsahuje mj. jinde nevydanou živou verzi Diskoma] + Diskomo 2000, ESD 2000 [obsahuje jinde nevydané novější verze])
8. The Commercial Album (LP Ralph 1980, CD East Side Digital 1988 + 10 bonusů, 1997 bez bonusů)
9. Mark Of The Mole (LP Ralph 1981, CD East Side Digital 1987 + 5 bonusů, 1997 bez bonusů)
10. The Tunes Of Two Cities (LP Ralph 1982, CD East Side Digital 1988 + 4 bonusy, 1997 bez bonusů)
11. Intermission (miniLP Ralph 1982, CD East Side Digital 1998 nebo jako bonusy u 9 ve vydání 1987)
12. Residue (Deux) (LP Ralph 1983, CD East Side Digital 1998 + 10 bonusů)
13. The Mole Show Live At The Roxy (LP Ralph 1983, CD Bomba 1998)
14. Title In Limbo /+ Renaldo & The Loaf/ (LP Ralph 1983, CD Ralph America 1998, lim. numb. edition)
15. George And James (LP Ralph 1984, CD EuroRalph 1993)
16. Assorted Secrets (CAS Ralph 1984 / CD Ralph America 2000, lim. edition)
17. Whatever Happened To Vileness Fats? (LP Ralph 1984, na CD kompletní jen ve vydání Torso/ESD 1991)
18. The Census Taker (LP Episode 1985, na CD za 17 kompletní jen ve vydání MVD 2014)
19. The Big Bubble (LP Ralph 1985, CD East Side Digital 1989 + 3 bonusy)
20a. The 13th Anniversary Show / The Eyeball Show (LP/CAS Ralph 1986, CD viz 20b)
20b. 13th Anniversary Show Live In Tokyo (rec. 1985, CD ESD 1999; rozšířená verze LP/CAS 20a)
21. The 13th Anniversary Show Live in the USA (2CAS Ralph 1986, 2CD UWEB 1992, lim. edition)
22. Stars & Hank Forever (LP Ralph 1986, CD Torso 1986 + 1 bonus)
23. For Elsie (one sided lim. LP Cryptic 1987, extended [28:41] CD Cryptic 1990)
24. The 13th Anniversary Show Live In Holland (CD Torso 1987)
25. God In Three Persons (CD Ryko 1988)
26. God In Three Persons Soundtrack (CD Ryko 1988)
27. God In Three Persons Singles: a ) Double Shot (CD Ryko 1988 - obsahuje jeden jinde nevydaný remix)
+ b) Holy Kiss of Flesh (CD Ryko 1988 [16:10] - jinak nevydáno)
+ c) Holy Kiss of Flesh - Remix (CD EuroRalph 1993 [14:15] - jinak nevydáno)
28. The Snakey Wake (CD UWEB 1988)
29. The Mole Show: Live In Holland (CD East Side Digital 1989)
30. The King And Eye (CD Enigma 1989)
31. Buckaroo Blues (CD UWEB 1989)
32. Don't Be Cruel (CD SP Torso 1990 - obsahuje dvě na obalu neuvedené a jinde nevydané instrumentálky)
33. Liver Music (CD UWEB 1990)
34. Stranger Than Supper (CD UWEB 1990 - kompilace nahrávek UWEB + 5 jinde nevydaných)
35. Cube-E: Live In Holland (2LP a CD Torso 1990)
36. Freak Show (CD East Side Digital 1990)
37. Daydream B-Liver (CD UWEB 1991)
38. Blowoff (CD Cryptic 1992 - v této podobě jediné vydání, remix na 59)
39. Our Finest Flowers (CD East Side Digital/Ralph America 1992)
40. Poor Kaw-liga's Pain (Původně z části jako Kaw Liga - dvě SP a CD SP 1986 / CD EuroRalph 1994)
41. Gingerbread Man (CD EuroRalph 1994; též Ion 1994 jako "Expanded album" s CD-ROM v prvním tracku)
42. Freak Show - CD-ROM Original Soundtrack(CD EuroRalph 1995; jiný mix než u 36 + mulimed. bonus)
43. Hunters; německá verze jako Räuber der Wildnis (Milan 1995)
44. Have A Bad Day (CD East Side Digital 1996)
45. Pollex Christi (CD Ralph America 1997, lim. edition)
46. Our Tired, Our Poor, Our Huddled Masses (4CD EuroRalph 1997)
47. Live At The Fillmore (2CD Ralph America 1998, lim. numb. edition)
48. Wormwood (CD East Side Digital 1998)
49. In Between Screams - intermission music from The Residents' Wormwood (CD-R Ralph America, lim. ed.)
50. Wormwood Live (2CD Ralph America 1999, lim. numb. edition)
51. Santa Dog 99 - Refused (CD Ralph America 1999, lim. numb. edition - shrnuje všechy starší verze SP a CD SP Santa Dog + 5 nových tracků)
52. Roadworms - The Berlin Sessions (ESD 2000)
53. dot.com (CD Ralph America 2000, lim. numb. edition)
54. Roosevelt 2.0 (CD Ralph America 2000, lim. numb. edition)
55. Icky Flix soundtrack (CD ESD 2001)
56. Combo de Macanico - High Horses (CD SP Ralph America 2001, lim. numb. edition)
57. Eat Exuding Oinks - 1977 Radio Special (CD Ralph America 2002, lim. numb. edition)
58. Demons Dance Alone (2CD Ralph America 2002, lim. numb. edition)
59. Freak Show Special Edition (2 CD Ralph America 2002, lim. numb. edition)
60. Kettles Of Fish On The Outskirts (DVD + 3CD box, EuroRalph 2003)
61. WB:RMX (CD/LP + lim. numb de luxe LP + SP [2 nonCD bonusy], EuroRalph 2004)
62. The King & Eye: RMX (CD/LP + lim. numb de luxe LP + SP [3 nonCD bonusy], EuroRalph 2004)
63. Viva las Vegas (promo CDSP [1 jinde nevydaný mix + 1 track z de luxe SP], EuroRalph 2004)
64. The 12 Days of Brumalia (CD Ralph America, 2004, lim. numb. edition)
65. I Murdered Mommy (CD Ralph America, 2004, lim. numb. edition)
66. Animal Lover (2CD Mute 2005)
67. The Way We Were (CD+DVD Ralph America, 2005, lim. numb. edition)
68. Cube E Box Set (2CD+DVD 2006, EuroRalph/RA, lim. [numb.] edition)
69. Tweedles (Mute, 2006)
70. River of Crime (2CD Cordless CDL 38, lim, edition, 2006)
71. Best Left Unspoken Vol. 1 (Ralph America RA22, lim. numb. edition, 2006)
72. Best Left Unspoken Vol. 2 (Ralph America RA23, lim. numb. edition, 2006)
73. Best Left Unspoken Vol. 3 (Ralph America RA24, lim. numb. edition, 2007)
74. Night od The Hunters (2 CD Ralph America RA25, lim. numb. edition, 2007)
75. Animal Lover Instrumental (Ralph America RA26, lim. numb. edition, 2007)
76. The Voice of Midnight (Mute 2007)
77. Smell My Picture (Ralph America RA27, lim. numb. edition, 2008)
78. The Bunny Boy (MDV Audio 2008 )
79. Postcards From Patmos (Santa Dog Records/Ralph America /RA28/, lim. edition, 2008)
80. The Ughs! (MDV audio 2009)
81. Arkansas (Ralph America RA29 - neuvedeno; not numb. lim. edition, 2009)
82. Talking Light Live In Rehersal, Santa Cruz, California (RSD 4922, 2010)
83. Dollar General (Ralph America RA4924, last lim. numb. edition, 2010)

Komentář:
Legendární anonymní "pop combo", které po skoro 45 let udržovalo a rozvíjelo chytře vymyšlený marketingový vtip s tajným obsazením. Ve skutečnosti ho tvořili jen dva pánové: Homer Flynn a Hardy W. Fox s příležitostnými spoluhráči, k nimž ve fundamentálních letech cca 1974-1982 patřili především Jay Clem a John Kennedy. Po jejich odchodu výrazně poklesla imaginace a novátorství studiové kapely, která do té doby zásadně nikdy nekoncertovala. Poprvé vystoupila teprve v roce 1983 a přechod ze studia na podium jí rozhodně neprospěl, i když tato první šňůra s programem Mole Show byla bezesporu lepší než všechny následující, už proto, že vycházela z materiálu vytvořeného ještě za "zlaté éry" (byť tvrdé jádro dávných příznivců je ochotno takto akceptovat pouze prvních šest alb - tedy do Eskima včetně - která bez diskuse patří k nejvýznamnějším nahrávkám své doby a ani lety na kvalitě nijak nepozbyla). Kromě toho krtčí mytologie byla i vizuálně nosná. Ještě následujíci 13th Anniversary Show (1986) stála z valné části na původních kompozicích. Téhož roku se rozpadají Ralph Records s nimi navždy mizí produkční talent manažera Toma Timonyho; v roce 1987 umírá Snakefinger a končí Renaldo and the Loaf; provázanost všech s tvorbou skupiny od konce sedmdesátých let byla dost zásadní. S těmito odchody se důležitost původních Residents a jejich okruhu pro soudobou hudbu definitivně stává minulostí.

Producentská role Ralph Records v letech 1979-1986 byla skoro stejně významná, jako vlastní tvorba kapely. Komerčně nejúspěšnější z jejich objevů byli nepochybně Yello, kteří ovšem také po prvních dvou albech stáj Ralph Records rychle opustili a migrovali k Phonogramu, schopnému zajistit patřičnější servis pro diskotékové publikum. U Ralphu vyšla i některá alba Tuxedomoon, Freda Frithe a MX-80 Sound; na různých samplerech pak nahrávky Chrome, Art Bears, Half Japanese, Negativland aj. V roce 1986 přešly poslední zbytky společnosti pod Timonyho firmu T.E.C. Tones, která je zodpovědná za všechny edice vydané pod hlavičkou Ralph v následujících pěti letech - mnoho jich ostatně už nebylo. Nahrávky Residents v letech 1988-1992 kromě větších firem (Torzo, Ryko, ESD) vydával hlavně fiktivní fanclub UWEB (Uncle Willie's Eyball Buddies), ve skutečnosti malá mail-order firmička provozovaná lidmi z okruhu Residents, na které si otestovali budoucí model limitovaných a číslovaných edic Ralph America (1997-2010), distribuovaných pak převážně přes e-shop. Od roku 1992 fungovala také filiálka v Hamburku nazvaná EuroRalph, která kromě digipackových vydání a reedic pro evropský trh vydala také několik unikátních CD a boxů; zkrachovala po roce 2006.

Další show nazvaná Cube E následovala v roce 1989 a byla sestavena už výhradně z nových materiálů zpracovávajících cizí skladby "American Composers". V té době sice už skupina bývalých fanoušků, kterým by to vadilo, nad Residents dávno zlomila hůl a koncerty ignorovala, ale ani tak rozhodně nešlo o umělecký úspěch, takže Residents na dalších deset let zanechali koncertování skoro úplně.
Následovalo období tvůrčího útlumu a pokusů o multimediální tvorbu - zpětně nahlíženo úhrnem neúspěšných, jakkoli ve své době byly vnímány jako krok správným směrem a dosti vysoce hodnoceny. Hlavním problémem se samozřejmě ukázal bleskový rozvoj technologií, v jehož důsledku jsou animace, které tehdy působily přijatelně, dnes trapně neumělé; žádný z původních projektů, z nichž relativně nejvydařenější byl Bad Day On Midway, dnes už nemá smysl prezentovat jinak, než jako retro video.
Vedlejším produktem multimediální "hry" Freak Show se při její pražské divadelní adaptaci ovšem stalo setkání s pracovními postupy Už jsme doma, jejichž důsledné hraní z listu údajně Residents velmi imponovalo, což vede k spekulacím, jak moc se tento fakt podepsal na pozdějším příklonu k sucharské sterilitě a naprosté ztrátě posledních zbytků schulwerkového půvabu "geniale diletanten", který kdysi dovedli k dokonalosti.

Po zahřívacím jednorázovém koncertu k 25. výročí v roce 1997 ve Fillmore, přicházejí Residents o dva roky později s novou šňůrou - Wormwood Tour. Tři večery po sobě vystoupili v pražské Arše - šlo o jedinou zastávku celého turné, kde hráli více než jednou. Kuriosní příběhy z bible, což byl podtitul Wormwood, byly prvním z následné řady produktů vyprávějících příběhy (i když stejný princip byl v podstatě použit už ve Freak Show, jen ne tak okatě). Wormwood show z nich byla bezesporu nejlepší. Nejen proto, že nápad byl ještě neotřelý, show výpravná a vtipná. ale i díky nové zpěvačce Molly Harvey, která původně v Ralph America jako sekretářka vyřizovala e-mailové objednávky. Živé vystoupení bylo dokonce podstatně zdařilejší, než studiová verze, takže o směřování v novém tisíciletí bylo rozhodnuto.
Hned v roce 2002 zopakovali úplně stejný recept v Demons Dance Alone show s výsledkem sice ještě vcelku uspokojivým, nicméně už naznačujícím směr, jímž se ubírala veškerá jejich další produkce až do roku 2015 - zarputilá, nic nového nepřinášející, nekonečná repetice.
Koncerty měly čím dál chudší výpravu; střídavě při nich odříkával či pořvával stále banálnější povídačky "Randy, zpěvák Residents" (jak si nejnověji říkal Homer Flynn, který svou identitu, opakovaně potvrzenou a ostatně zcela očividnou, už dávno zapíral jen z čiré setrvačnosti; v diskusních fórech se dokonce objevila historka vysvětlující zjevnou podobu obou pánů tím, že Randy je ve skutečnosti Flynnovo 40 let pečlivě ukrývané jednovaječné dvojče, což neslo podezřelé stopy autorského "storytellingu"). Čím dál častěji však Randyho hysterické deklamace trapně připomínaly projevy už i u nás po zásluze dávno zapomenuté ikony pražského roku 1989 - performera Josepha Smalkowskiho řečeného Copernicus. Hudební doprovod byl zcela nevynalézavý; když už se ze sekvencerového pozadí vynořilo něco alespoň vzdáleně připomínajícího někdejší zvukově objevitelské a partchovsky rytmické orgie starých alb, stejně to nakonec oba kytaristé utopili v metalicky zbustrované kvílející mase a nudně rutinních acidických sólech. A když povídačky došly, dorazily to destrukční remaky starých skladeb, působící na pamětníky znalé původních verzí jako nechtěná parodie.
Do roku 2010 stála za pozornost ještě alespoň editorská činnost Ralph America - pravděpodobně neexistuje jiná kapela, která by vydala takové množství sběratelských číslovaných disků s relativně nízkými náklady a konzistentní grafickou úpravou. Se zánikem labelu a zavedením digitálních downloadů s následnou ještě mnohonásobně větší nadprodukci se diskografie stala naprosto nepřehlednou. Přestaly ji postupně evidovat i staré fanouškovské weby rrroar.net a theresidents.co.uk - okruh kultu se zužuje dál a dál...


Nahoře uvedená diskografie obsahuje všechno, co člověk musí mít k tomu, aby mohl říci, že má kompletní Residents na CD do roku 2010. Nejsou v ní tedy singly, které mezitím už vyšly jinde, ani zcela nepřínosné (tedy nic jinde nevydaného neobsahující) kompilace typu Uncle Willie's Highly Opinionated Guide to The Residents (Ralph 1993), Twenty-five Years of Eyeball Excellence (Bomba 1998), Land Of Mystery (CD Ralph America 1999, lim. numb. edition) nebo Petting Zoo (ESD 2002).
Pro úplnost nutno ještě zmínit edici Ralph Records 10th Anniversary Radio Special (promo 2LP Ralph 1982, CD Ralph America 1998, lim. numb, ed.), která sice neobsahuje žádnou jinde nevydanou hudbu, ale spoustu jinde nevydaných slov, a má tudíž jistou alespoň fetišistickou hodnotu. Dále pak pár novějších "various artists" samplerů, obsahujících skladby, které se zatím neobjevily na žádné souhrnné kompilaci typu Our Tired, Our Poor, Our Huddled Masses. Jsou to: Wavelength Infinity - Sun Ra Tribute (2CD Rastascan 1995 - track: Space Is The Place), Knitting On The Roof (CD Knitting Factory, 1999 - track: Matchmaker), A Tribute To Polnareff (CD, XIII Bis Records 1999 - track: Love Me Please Love Me); Faust Tribute - Freispiel (CD Klangbad 2002 - track: T-Electronique).
Zatímco ultrafetišisté musejí mít všechny staré i nové mixy ESD, normální fetišisté vystačí s oběma variantami Meet The Residents - verze z roku 1987 byla pokusem uvést nahrávku do původního stavu (mono a velmi amatérsky znějící), zatímco remix z r. 1997 ji vrátil zpět do podoby vydané v roce 1974 na vinylu. V této souvislosti je třeba ještě zdůraznit, že vydání Not Available z roku 1987 má velmi mizernou zvukovou kvalitu (a to nejen oproti verzi z roku 1997, ale i ve srovnání se starými vinyly), zatímco u ostatních není rozdíl mezi starší a novější CD edicí nijak markantní; starší verze ovšem obsahovaly bonusy, které na všech novějších chybí.

Až v roce 2014 vyšlo na CD kompletní LP soundtracku k nízkorozpočtovému horroru Bruce R. Cooka The Census Taker. Na původní CD edici (Torso CD 204, 1991) chybělo 6 tracků, byť vesměs jen jiných verzí dříve vydaných skladeb. Nové vydání (MVD Audio MVD6427A) vyšlo opět za Whatever Happened To Vileness Fats, ale konečně v úplnosti. Paradoxně tentokrát naopak chybí (a přitom rozhodně nikoli z prostorových důvodů) kus prvního LP - závěr skladby "Broccoli And Saxophone" na původním CD Torso uváděný pod názvem "Eloise".
Na CD tak zůstávají ze starší produkce nevydány už pouze dva neautorské singly, na nichž Residents fungovali jen jako doprovodná kapela a producenti: Schwump - Aphids in the Hall / You're a Martian/Home (Ralph 1976) a Gary Panter - Tornader to the Tater / Italian Sunglass Movie (Index 1981).

Koncem roku 2017 Hardy Fox poprvé veřejně přiznal, co už dávno všichni věděli, tedy že je autorem většiny původní hudby Residents (to bylo po léta možné snadno ověřit v autorskoprávních databázích, stejně jako že Flynn vytvořil většinu textů a grafiky).
Podle svého vyjádření Fox opustil Residents v roce 2015 a v roce 2017 pro ně přestal i skládat. Demaskoval zároveň své starší sólové projekty vydané především pod jménem Charles Bobuck, ale třeba i jako Combo de Mechanico (viz diskografii č. 56). V roce 2018 pak vydal u vídeňského Robotky první album pod vlastním jménem (Heart, Klanggalerie gg271).
Flynn pokračuje dál jako The Residents; nově (The Ghost Of Hope, 2017) se starým harcovníkem Ericem Drew Feldmanem (hrával v Beefheartově Magic Bandu, v Pere Ubu aj.).
Zároveň v roce 2018 zahájilly Cherry Red s "New Ralph Too" už třetí (respektive čtvrtou, počítáme-li MVD Audio 2011-2014) CD reedici znovu remasterovaného katalogu pod názvem "The Residents pREServed" (údajně míněno jako "zachováno pro budoucnost"). Všechna původní alba by tak měla vyjít v podobě dvojCD se spoustou nikdy nevydaných bonusů (označovanými jako "Ephemera") a s opulentně tlustými booklety.
Počáteční nadšení dřevních fandů (nyní vesměs penzijního věku) bohužel záhy ochladil fakt, že mnohé z bonusů jsou jen nové live verze či remaky vskutku velmi efemérní kvality. Ale pár zajímavějších dobových věcí se mezi nimi přece jen najít dá, takže si to stejně budou muset koupit. Může je uklidnit jen to, že případné další "super de luxe" 4CD+DVD reedice s jinými novými bonusy se pro sešlost věkem už nejspíš nedožijí.

/LA 2018/

Viz též:
ZDE: The Residents 25th Anniversary





Úvodní strana ZAPOMENUTÉ HUDBY

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU