Solpera
Písmo Solpera zaplňuje jedno z prázdných míst mezi světem antikvových a lineárních abeced. Nejdříve byl nakreslen soubor verzálek. Ve svém výrazu nezapřou, že byly původně určeny jen pro sochařské použití, jako písmo plastických nápisů. Šířkové proporce odrážejí dialog soudobého cítění s dědictvím klasických římských nápisů. Písmo bylo později doplněno souborem minusek a rozpracováno do dalších řezů. Jeho jasné, oproštěné kresby zakončují malé serify, které písmo nejen zjemňují, ale hlavně vizuálně zakotvují jednotlivé znaky v horizontále řádky textu. Lapidární konstrukce většiny písmen jsou vyváženy bohatší, humanizující kresbou nejfrekventovanějších liter a; e. (Tři varianty minusek e umožňují vytvářet rytmicky odlišné texty.) Písmena, u nichž na rovný tah navazuje oblouk, jsou kreslena dvojím způsobem. To znamená, že jsou odlišně koncipovány litery n, h, m a jinak je konstruována skupina písmen b, d, p, q. Ve struktuře textu tak vzniká zajímavé napětí, které ale neohrožuje čitelnost. Úsporná, mírně zúžená kresba písma Solpera předurčuje toto písmo pro sazbu běžných textů. Ve větších stupních ale působí spíše vážně, až slavnostně.
Úvodní strana POČÍTAČOVÉ TYPOGRAFIE
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU