Obrazove menu






Střešovice po osmi letech





1993. Na stole je Macintosh II vi + 12" monochrome.



Jaro 2001.


     Převedení každého kulturního počinu do řeči čísel může přinést mnohá překvapení. Rozčarování je přímo úměrné nadějím, jako obvykle. Tolik oslavovaný pilíř původní české typografie ve skutečnosti představuje největší propadák v prodeji střešovických fontů. Ano, mluvím o Preissigovi, jehož písem se v Česku za poslední tři roky prodaly 2, slovy: dvě, samostatné instalace. Rozuměj tak, že slovo "Preissig" stálo na objednávce, není řeč o prodeji v rámci velkého CD, kdy zákazníka zajímá jen počet obsažených písem, nikoli jejich názvy.
     Jiná je situace venku, tam se najde pár typofilů, kteří sporadicky, leč vytrvale objednávají kuriosity, ale i to je řádově několik instalací ročně. Celé balíky písem na Západě lidé nekupují, jsou zvyklí vybírat třebas jen jednotlivé řezy a nikdo je nepřemluví, že ve větším objemu to budou mít levnější. Inu - tam je kapitalismus daleko staršího data, uživatelé se takovými jakoby výhodami již nenechají nalákat. Výjimkou potvrzující pravidlo je jedna reklamka z N. Y., co objednala loni celý TypoKatalog2.
     Níže uvedený žebříček prodejnosti zahrnuje Česko i zbytek světa. Na špici je jednoznačně DynaGrotesk (dříve Dynamo), prodává se samostatně mezi deseti a dvaceti instalacemi ročně. Po neokoukaných bezserifových písmech je zkrátka poptávka (Viz corporate mobilů Oscar). V těsném závěsu je Týfa s podobným počtem instalací; tam je zajímavé, že některý grafik si zároveň kupuje třeba Jannon nebo Regent, snad aby se sichroval, že mu Týfa neprojde u klienta, nevím. TypoKatalog97 bylo první CD a tak není divu, že se ho prodalo celkem na dvě desítky. Propad verze 1998 byl překvapivý vzhledem k dobrému výsledku následujícího TypoKatalogu2. Vysvětlení je jednoduché: reklama, a možná i kvalita průvodní dokumentace; manuál TypoKatalog2 je první tištěná kniha o střešovických písmech. Od r. 1999 je inzerce skrytá i zjevná zcela soustavná, především v časopise Font. Od února 2000 běží komerční server písmolijny. Prodej TypoKatalogu3 je ale zase slabý díky silné ceně.
     John Baskerville splnil očekávání - zhruba desítka (byť neúplných) instalací v závěru loňského roku a asi totéž číslo za letošních 8 měsíců.
     Hercules nezaplnil žádnou mezeru na trhu, přišly asi dvě objednávky ze zahraničí; má ale šanci v případě začlenění do nějakého budoucího balíku.
     Jannon si vede dobře již čtvrtým rokem, ale není to žádný šampion. Solpera je čerstvý favorit a lidé ho znají z bankovek a je to opravdu dobré a právem líbivé písmo. Hned za ním je levná a proto oblíbená sada Editor, na chvostu vidíme instalace, které můžeme ročně spočítat na prstech jedné ruky. Zbytek nestojí za řeč.
     
     
     Pořadí nejprodávanějších výrobků, TOP 15 ze Střešovic:
        1. DynaGrotesk
        2. Týfa
        3. John Baskerville
        4. TypoKatalog97
        5. TypoKatalog2
        6. Jannon
        7. Solpera
        8. Sada Editor
        9. TypoKatalog95-6
      10. TypoKatalog98
      11. Regent
      12. Serapion
      13. Biblon
      14. Sada Fajnšmekr
      15. Splendid Quartett
     Na obhajobu zcela neúspěšných či bizarních písem musím uvést, že tvoří jakousi stafáž těm užitečným, dražším. Zákazník má pocit, že si vybral, a to je rozhodující. Leckdy je však zastoupení dekorativních písem v sadě důvodem k nákupu - někteří uživatelé jsou spokojeni s Timesem, ale chtějí jen nějakou "bombu" do titulku.
     Že se komerční stránka písmolijectví málokdy protíná s estetickou, bylo známo. Nové je poučení, že ani relativně bohatí uživatelé a agentury již nekupují drahé sady stovek písem, ale raději koupí jednu rodinu či řez na konkrétní akci, písmo, které nikdo jiný v daný okamžik s největší pravděpodobností nepoužije. Oblíbenost renesančních, barokních a klasicistních písem je typická pro malá studia - chtějí písmo "na pořád", ale takové, aby charakterisovalo jejich práci, výběr je součást jejich tvůrčího aktu.
     Pirátství je díky malému trhu na přijatelné úrovni, nelegálně použité písmo je totiž vidět a situace se dá vyřešit jedním telefonátem. Lidé, kteří se pyšní tisíci nelegálně zkopírovaných softwarů je většinou nepoužívají, jejich chtíč je ukojen aktem vypálení CD, a to statistiky opomíjejí.




"Revoluční" barevnost katalogů byla vystřídána černobílým schématem.






     V září 2001 jsem přepsal licenci, která dovolí instalaci na 5 počítačů bez určení platformy, zrušil vývoj TrueTypů, připravil nové zboží: John Sans, TypoKatalog4 a sadu Česká Typoknihovna. Nový, skromnější image Písmolijny je výrazem očekávání stabilního, spíše mírně klesajícího prodeje vzhledem k nasycenosti českého trhu.
     
     Budoucnost písmolijectví v Čechách záleží na tom, jestli někdo bude fonty potřebovat, a to je zase závislé na tom, jaké texty budou nakladatelům vynášet, a tak dokola... Jisté je, že nejvíc platí reklamní agentury a ty se s úrovní kultury vůbec nemažou. Malá studia, kde se dělají dobré knížky, mají nejvyšší sympatie a podporu Střešovické písmolijny.
     Často se lidé ptají na OpenType a já říkám, že až ho budu umět sám vyrobit, rozhodně bude. (Viz lapálie s neuvedením FontLabu4 v plánovaném termínu.) Ano, budoucnost asi patří OpenTypu, ale já už nemám žaludek na šťourání se v nějakých low-level editorech; okouzlení počítačovou technikou je pro mě minulostí. Ze strany většiny českých uživatelů je OTF zatím jen nevšední diskusní téma. Kdo se dnes sníží k tomu, aby si objednal například ITC Garamond v novém OpenType formátu, když už před deseti lety toto písmo uráželo svou slizkostí a nehorázným názvem? Budoucnost bych proto raději viděl v potírání nevkusu, lhostejno jestli s OpenTypem nebo bez něj. Je to trochu emotivní závěr, ale grafická a vůbec každá výtvarná práce je bez emocí nemyslitelná.
           

František Štorm, září 2001






Úvodní strana POČÍTAČOVÉ TYPOGRAFIE

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU