Trocha zbytků vznešeného druhu



      John Morressy patří k nejprotežovanějším autorům Polarisu – povídkový výbor Trocha práce vznešeného druhu je v pořadí už osmým svazkem „sebraných spisů“; následovat má čtyřdílný Železný anděl. Kniha nepřináší nic překvapivého v kladném ani v záporném slova smyslu; prostě příjemný Morressyovský standard. Čtyři z povídek už věrní čtenáři F&SFM CZ znají; jsou to: Osvoboditel (3/94), Zaměstnanci ze záhrobí (1/95), Kamenná kůže (5/93) a Tři přání (5/94). Tři povídky však zaslouží zvláštní zmínku: Sokol, Kouzelné zrcadlo a Kedrigern coby prodavač deště (pro fanoušky a zejména pro fanynky: posledně jmenovaná je jediným kedrigernovským příspěvkem ve sborníku). Všechny tři totiž obsahují v copyrightu nevídané vročení: „1995, first published in this book“. Dlužno přitom zdůraznit, že výbor byl „s laskavým doporučením autora“ sestaven – ve Frenštátu pod Radhoštěm.
      Za normálních okolností by Trocha práce skončila nejspíš jen jako položka v rubrice Nové knihy. Skutečnost, že český překlad známějšího světového autora vyjde dříve než originál, však rozhodně nelze nazvat normálními okolnostmi. Nedokážu si vybavit jiný precedent – kromě jednoho z předešlých edičních počinů Polarisu: prvního vydání z rukopisu přeloženého Morressyho románu Kedrigern a drak Comme il faut (1994), které tehdy trochu uniklo pozornosti recenzentů. Tak úzká mezinárodní družba totiž najde u nás těžko obdoby a musí obzvláště imponovat v době, kdy jiná nakladatelství specializovaná na fantaskní literaturu vybírají čistě podle jména autora a výše (respektive níže) požadovaného honoráře, čímž poskytují českým fanům unikátní možnost seznámit se souhrnně se všemi největšími propadáky slavných spisovatelů žánru.
      Morressy jistě nepatří mezi sběratele Hugů a Nebul (kteréžto ceny jsou ostatně mnohdy doporučením stejně negativním, jako filmový Oscar). Z nepochopitelných důvodů není zastoupen ani v nedávno vydané Encyklopedii literatury SF (v níž každopádně být měl už vzhledem k počtu překladů). Přesto se nejedná o žádného pisálka kategorie B, ale o zručného a kultivovaného vypravěče s mimořádným smyslem pro humor. Kvalita jeho díla – pokud můžeme dle dosavadních vzorků posuzovat – je navíc až překvapivě vyrovnaná, což rozhodně nelze říci o mnoha vyhlášených velmistrech SF. Bylo by tedy nefér mávnout rukou nad zmíněnými primáty Polarisu – naopak dlužno toto sympatické nakladatelství slavit velkou slávou.
      Ne ovšem zase tak velkou, abychom si nevšimli nepříliš vydařené obálky (dovozovému obrázku chybí půvab princezen, které Boušková na Kedrigerny malovala s nádherným zanícením třináctileté školačky) a občas drhnoucího překladu (slovní spojení typu „Pundrian konzumuje svůj odpolední odpočinek“ nejsou ospravedlnitelná ani Cahovou nadprodukcí). Celkem vzato jsou však tyto zbytky od autorova pracovního stolu stále chutné a výživné – arci pokud nedržíte antimorressyovskou dietu.
(John Morressy: Trocha práce vznešeného druhu. Přel. Petr Caha. Obálka Ciruelo Cabral. Frenštát p. R., POLARIS 1995. 246 s. 76 Kč)
hodnocení: ****





Úvodní strana SCI-FI KNIHOVNIČKY

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU