Toto je úplně definitivní podoba Zcela zjevné Kočky - bezkonkurenčně nejneaktuálnější revue na Webu.
Jediná další změna, které se tato stránka kdy dočká, nastane, až ji konečně jednou smažeme docela.
Těm, kteří jsou tu poprvé, a kteří se přes všechna předchozí varování domnívali, že tu přece jen najdou alespoň nějaký odvar ze Psa, sdělujeme, že mají fakt smůlu, a znovu je odkazujeme semhle, kde najdou náležité linky.
Těm, kteří čekali nějakou tu parakulturu, slibovanou ve starých odkazech, se škodolibým zadostiučiněním oznamujeme, že by bývali ušetřili spoustu času, kdyby poslechli naše důrazné doporučení hned na uvítací stránce a vydali se rovnou do našeho Vyžilého Dekadenta, kde se teď mimo jiné nachází vše ostatní, co z původní Zcela zjevné Kočky zbylo.
Těm, kteří tu už byli, a PŘESTO se sem vrátili, takže nyní pociťují určité rozpaky, ba snad i zklamání (třeba jen proto, že mají rádi kočky a ne dekadenty), dlužíme krátké vysvětlení.
Původní název Zcela zjevná Kočka vznikl v době, kdy vydavatelství Lege artis připravovalo ve značném spěchu první verzi svých stránek. Ježto opravdu máme rádi kočky a ježto nám připadlo alespoň maličko legrační podobným způsobem parodovat již tehdy proslulého Psa, pojmenovali jsme bez velkého přemýšlení tuto stránku Zcela zjevná Kočka. Neuvědomili jsme si zprvu, že původní ironický záměr může být vykládán jako snaha přiživit se na popularitě Psa, což byl přesně pravý opak toho, co jsme měli v úmyslu (kdyby někdy markantně vzrostl počet přístupů na naše stránky, bylo by to pro nás signálem, že něco děláme špatně; že jsme se už nejspíš taky infikovali obecnou pavlačovitostí Internetu).
Důvodem, proč jsme tak dlouho odkládali změnu názvu, byla - kromě nedostatku času - hlavně ta Tennielova Šklíba v záhlaví, které je nám ostatně pořád líto; především proto jsme zde také nechali alespoň tuto statickou podobu Zcela zjevné Kočky. Nějakou dobu jsme dokonce zamýšleli udělat z Dekadenta jen přílohu Kočky, ale po té, co se na českém Internetu začaly množit různé ty wwwiditelné svině, neviditelní plši, šavlozubé veverky, krávy online, kachny, sojky na stromě a naposled dokonce i viditelní psi, řekli jsme si, že na takovém zvěřinci už nebudeme dále participovat.
Vyžilý Dekadent je tedy zcela novým a samostatným nástupcem Kočky; jeho původ je v něm zmíněn jen zcela okrajově, a sice několika snadno přehlédnutelnými linky na tyto stránky; materiály, převzaté z původní Kočky, byly přepracovány a zbaveny kočičích atributů (mňau!). Uspořádání Dekadenta je rovněž úplně jiné a přehlednější. Má a bude mít podstatně užší návaznost na aktivity vydavatelství Lege artis, než by bývalo únosné u Kočky (ostatně Vyžilý Dekadent měl být původně název samizdatového sborníku již v osmdesátých letech zamýšleného a teprve nyní alespoň touto formou realizovaného).
Pokud jste to dočetli až sem, zasloužíte si, abychom vám konečně řekli
PRAVDU:
tuhle stránku si do bookmarků nedávejte taky!
Mějte kočky rádi, hrajte si s nima, pište jima,
ale čtěte jedině parakulturní sborník vydavatelství Lege artis
VYŽILÝ DEKADENT
Ten si taky konečně uložte do těch svejch bookmarků
(a jestli nevíte, co to je, tak Microsoft tomu říká Oblíbené položky
- ejhle - i trocha té osvěty se tu nakonec našla!).
Vaše úplně spokojeně spinkající Zcela zjevná Kočka
prosinec 1998
Zpět na hlavní stranu Lege artis na Webu
| VYŽILÝ DEKADENT |
Ten si taky konečně uložte do těch svejch bookmarků
(a jestli nevíte, co to je, tak Microsoft tomu říká Oblíbené položky
- ejhle - i trocha té osvěty se tu nakonec našla!).
Vaše úplně spokojeně spinkající Zcela zjevná Kočka
prosinec 1998
Zpět na hlavní stranu Lege artis na Webu