Příliš mnoho místa



      Zdá se být už skoro pravidlem, že když se teď po letech konečně postupně shledáváme s nejvyhlášenějšími tituly klasiků sci-fi, které jsme si již léta toužili přečíst, přichází trpké zklamání. Mnohdy to ani není tím, že by vyčpěly, ale spíš, že svého času oslovovaly konkrétního (amerického) čtenáře v určitých dobových souvislostech a náladách. Nejinak je tomu i u románu Make Room! Make Room!, uváděného obvykle jako stěžejní dílo Harryho Harrisona. Příznivci jeho Deathworldů věru nebudou touto četbou nadšeni, a ani intektuálně náročnější čtenář si na své nepřijde.
      Místo, místo! Více místa! (jak se kniha v tvůrčí české transkripci jmenuje) působí po třiceti letech jako směs Orwella a Ed McBaina, naředěná homeopatickým způsobem. Hlavním problémem dílka je jeho totální prvoplánovitost, definovaná v prologu otázkou „V tom případě, jaký to bude svět?“ (rozuměj koncem století), přičemž celých dalších 250 stran je pouze rozmělněnou odpovědí na tuto otázku.
      Líčení rozpadající se společnosti na přelomu tisíciletí budí dojem, že se autor těsně před napsáním knihy vrátil z cesty po Sovětském svazu. Alespoň pro ty z našinců, kteří včas navštívili zemi, kde zítra již znamenalo včera, není v knize nic moc šokujícího. Špína, prázdné krámy a fronty, toť hrůzy, jimiž Harrison možná vyděsil Ameriku, ale otrlý čtenář ze střední Evropy nad nimi jen zívne. Příčinou té vší bídy ovšem v románu není vlídný dozor Velkého bratra, ale přemnožení malých bratříčků. To celé je omotáno kolem detektivní kostry v provedení „obrácené“ story: vrah je od začátku znám a sledujeme toliko pátrání po něm. Samotná zápletka slouží autorovi pouze k expozici prostředí spodiny (Billy Čang) a establishmentu (detektiv Rusch); jinak ho celý příběh absolutně nezajímá, což je bohužel až příliš patrné.
      Apologetika proti bigotním fanatikům zakazujícím antikoncepci sice dodnes neztratila na aktuálnosti (pomineme-li nekritické nadšení pro nitroděložní tělíska, která se v praxi ukázala podstatně méně ideální, než jak je Harrison líčí), zato však základní katastrofická vize působí příliš krotce ve srovnání s novými perspektivami možného blízkého konce lidstva, vypsanými mezitím působivěji v řadě jiných románů. Přičteme-li k tomu poněkud kostrbatý překlad, pak nelze než uzavřít, že bez této knihy vám zbude v knihovně vítané Místo!, a protože je vytištěna na poměrně tlustém papíru, dokonce ještě Více Místa!
(Harry Harrison: Místo, místo! Více místa! Přel. Irena Votavová. Obálka David Spáčil. Brno, Návrat 1995. 262 s. 99 Kč)
hodnocení: **




Úvodní strana SCI-FI KNIHOVNIČKY

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU