The Nice
Země původu: UK
Obsazení:
Brian Davidson (drums) A B
Keith Emerson (voc, keyb) A B
Lee Jackson (bs, gt, voc) A B
Davy O'List (gt) A
DISKOGRAFIE
řadová alba:
1. The Thoughts Of Emerlist Davjack (LP Immediate IMSP 016, 1967; CD Repertoire REP 4238-WY, 1992 + 3 bonusy) A
2. Ars Longa Vita Brevis (LP Immediate IMSP 020, 1968; CD Repertoire REP 4289-WY, 1992 + 1 bonus) B
3. The Nice (LP Immediate IMSP 026, 1969; CD Repertoire REP 4290-WY, 1992) B
4. Five Bridges (LP Charisma CAS 1014, 1970; CD Virgin CASCD 1014, 1990 + 5 bonusů) B
5. Elegy (LP Charisma CAS 1030, 1971; CD Virgin CASCD 1030, 1990 + 6 bonusů) B
6. Autumn 67, Spring 68 (LP Charisma CS1, 1972; na CD jako bonusy za 4 a 5) B A
7. America - The BBC Sessions (CD Receiver RRCD 224, 1996) A B
SP:
a) Thoughts Of Emerlist Davjack / Azrial - Angel Of Death (Immediate IM 059, 1967)
b) America / Diamond Hard Apples Of The Moon (Immediate IM 068, 1968)
c) Brandenburger / Happy Freuds (Immediate IM 072, 1968)
d) Hang On To A Dream / Diary Of An Empty Day (Immediate 1C006-90903, 1969)
e) Country Pie / One Of These People (Charisma CB 132, 1970)
Komentář:
Kdysi přeslavná, dnes už pozapomenutá a pro řadu posluchačů asi i trochu vyčpělá kapela. První album nicméně obsahuje zdařilou, místy až barrettovsky psychedelickou produkci v duchu poněkud odlišném od pozdějších Emersonových classical-rockových tendencí. Po této desce odchází O'List (ten se později nakrátko objevil v Roxy Music a nahrál album s Jet) a souboru jednoznačně dominuje excentrický Emerson, který tehdy proslul nejen excelentní hrou na klávesové nástroje, ale také svými kaskadérskými kousky (salto mortale i s klavírem) a četnými skandály (pálení americké vlajky, následované Bernsteinovým zákazem vydání singlu Amerika ve Spojených státech). Zbylá alba The Nice se vyznačují důslednou repeticí - snad žádná jiná kapela nemá v tak nerozsáhlé diskografii tolik různých verzí týchž skladeb. Důvodem je samozřejmě především skutečnost, že alba 5 a 6 vyšla až "posmrtně" a byla sestavena z rozličných odpadků. Nejambicioznějším a bezpochyby i nejzdařilejším projektem bylo LP 4 nahrané s londýnským filharmonickým orchestrem - zejména Emersonovo zpracování Sibelia (Intermezzo - Karelia Suite) je vskutku nezapomenutelné. Rovněž lze vřele doporučit CD 5, a to nejen kvůli bonusům a jinde nevydaným My Back Pages a Hang On To A Dream, ale také kvůli výtečné živé verzi největšího hitu Nice - America. Napak důrazně lze varovat před CD 7 - je na něm sice pár jinde nikdy nevydaných skladeb (St. Thomas, Better Then Better, Sombrero King, Aries), ale technická kvalita nahrávek je místy tak mizerná, že se téměř nedají poslouchat.
Na CD vyšla za 1 non-LP B strana SP a + celé SP b, za 2 singlová verze Brandenburger z c; zbylé singly obsahují albové podoby nahrávek. Na LP 6 se objevily místy poněkud odlišné a obvykle zdařilejší mixy skladeb z LP 1 + SP b; jednotlivé strany LP 6 byly (v přesném původním pořadí skladeb) připojeny k CD reedici alb 4 a 5 spolu s dvěma dříve nevydanými verzemi kompozic z LP 3. Pokud si tedy pořídíte tato dvě CD, ztrácí téměř smysl kupovat si CD 1 (obsahující navíc pouze Rondo a War And Peace) a obecně vzato lze s nimi vůbec docela dobře vystačit.
Po rozchodu Nice odchází Emerson do slavných ELP, Davidson zakládá Every Which Way (kteří vydali jediné eponymické album v roce 1970 na Charismě), chvíli hraje s Gongem a posléze se v Refugee (LP Charisma 1974) opět setkává s Jackonem, který mezitím stihl nahrát čtyři alba s Jackson Heights (1970 - 1973). Emersona v této krátkodeché kapele nahradil Patrick Moraz z Mainhorse.
/LA/
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU