The Gods
Země původu: UK
Obsazení:
Brian Glasscock (drums) A
John Glasscock (bs, voc) A C
Ken Hensley (keyb, gt, voc, perc) A B C
Joe Konas (gt, voc) A B C
Mick Taylor (gt) A
Lee Kerslake (drums) B C
Greg Lake (bs, voc) B
Paul Newton (bs, voc) B
DISKOGRAFIE
řadová alba:
1. Genesis (LP Columbia SCX 6286, 1968; CD Repertoire REP 4418-WY, 1994 + 4 bonusy) C
2. To Samuel A Son (LP Columbia SCX 6372, 1970; CD Repertoire REP 4555-WY + 1 bonus) C
SP:
a) Baby's Rich / Somewhere In The Street (Columbia DB 8486) 1968
b) Hey! Bulldog / Real Love Guaranteed (Columbia DB 8544) 1969
c) Maria / Long Time, Sad Time, Bad Time (Columbia DB 8572) 1969
Komentář:
I na osobnostmi nabité anglické scéně konce šedesátých let není mnoho zapomenutých kapel, jejichž řadami prošlo tolik slavných rockerů, jako Gods.
Anglické The Gods (nezaměňovat s americkou undergroundovou formací The Godz) založil v Hatfieldu v roce 1965 bluesový kytarista Mick Taylor. Taylor byl ovšem převeliký fanoušek Johna Mayalla, a tak když dostal od tohoto guru anglického blues v létě 1967 lano, neváhal a zanechává Gods jejich vlastnímu osudu a odchází (koncem šedesátých let se stává členem Rolling Stones). Nová sestava (B), v níž se vedoucí role ujímá Ken Hensley, se soustředí na klubové a studentské publikum, kapela přesídluje do Londýna. V té době začala být role v pozadí těsná dalšímu z budoucích hvězdných muzikantů - baskytaristovi Gregovi Lakeovi , který v polovině roku 1968 odchází do King Crimson (a z nich do Emerson, Lake & Palmer). I jeho záskok Paul Newton odchází (do Spice, druhé to poloviny dvou pre-Uriah Heep bandů). Skupina se musela znovu personálně restaurovat a stabilizovat, vzniká trvalejší sestava (C) se staronovým basákem Johnem Glasscockem (později člen Jethro Tull). Právě tento line-up nahrál obě zajímavá, z části progresivně rocková (1) a sixties pop-rocková (2) alba a několik singlů, z nichž se stala nejznámější coververze Hey! Bulldog od Beatles (všechny non-LP singlové kousky jsou obsaženy jako bonusy na reedicích Repertoire Records).
Album Genesis (1968) je amalgámem psychedelie a progrese s příměsemi hardrocku, to vše vyzděno sytým soundem se zkreslenou kytarou, dominujícími hammondy a jedinečným, dramatickým zpěvem Kena Hensleye. Všichni fanoušci Uriah Heep by si měli toto album poslechnout. Většina z nich užasne, kolik ze stylu a zvuku Gods se odrazilo v tvorbě jejich miláčků! Nejlepšími tracky jsou Towards The Skies a Time And Eternity.
Druhé album To Samuel a Son (1969) zní překvapivě v sixties stylu, jakoby bylo nahráno několik let před progresivním opusem Genesis. Není špatné, je prostě jiné, jednodušší, chytlavě melodické, nemá však razanci debutu.
Tento krok zpět zřejmě chtěli muzikanti rychle napravit a proto již koncem téhož roku bylo nahráno třetí album, to však vyšlo ex post v roce 1970 a pod hlavičkou Head Machine a pod názvem Orgasm, kdy se muzikanti schovávali pod humornými pseudonymy typu Ken Leslie apod. Je to poměrně syrový a samozřejmě klávesově orientovaný kousek, navazující na album Genesis.
V červnu 1969 odchází jádro Gods (Hensley, Kerslake, Glasscock) do Cliff Bennett Bandu, později přejmenovanému na Toe Fat, kde Ken Hensley k překvapení nezpívá, ani nekomponuje, "jenom" hraje na své kyeboardy. V Uriah Heep se pak potkává se starým kumpánem z Gods - Paul Newtonem a posléze znovu i s Lee Kerslakeem. Jediný kdo opouští aktivní muzicírování byl kytarista Joe Konas, údajně žije v Kanadě, obchodničí a v poslední době připravuje zveřejnění nějakých starých materiálů Gods.
/JM/
Viz též:Head Machine, Uriah Heep
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU