Ema má júmax, my máme pakárt

Ema má júmax, my máme pakárt

(Softwarové noviny 9/1996)

Dva levné scannery: UMAX Vista S-6E a HP ScanJet 4c

Tento příspěvek není v pravém slova smyslu recenzí. Vznikl pouze proto, že bych si sám byl býval potřeboval někde něco podobného přečíst, ale nikde jsem to nenašel.

Věc se má tak – vznikla mi náhle akutní potřeba co nejrychleji a nejjednodušeji nascanovat nějakých 600 barevných kreseb. Nepotřeboval jsem žádnou super kvalitu – 300 dpi v truecoloru právě tak stačilo. Těžko dnes najít barevný stolní scanner, který by to nesvedl, takže se celý problém zredukoval toliko na poměr kvality a ceny – tzn. na ten největší problém.

Na základě rozličných referencí a objektivních okolností (jako kupříkladů momentálních problémů s dodávkami scannerů Microtek) jsem postupně zúžil výběr na dvě varianty – UMAX a Hewlett Packard. Pro jistotu zdůrazňuji, že v žádném případě nehodlám tvrdit, že řečené přístroje jsou nejlepší či nejvýhodnější z plejády u nás dostupných – opakuji, že toto není taková ta srovnávací recenze, která se tváří, jako že vědecky a objektivně vyhodnotila tu pravou „editor's choice“. Nicméně objektivní zkušenosti mne nutí ještě podotknout, abyste právě podobné články brali s ještě větší rezervou než tento, který si koneckonců neklade větší ambice, než seznámit čtenáře s několika praktickými zkušenostmi.

Tak tedy – pro první z obou scannerů hovořila především cena, pro druhý zvyk a zatím vcelku pozitivní zkušenosti s výrobky této značky. Zatímco Hewlett Packard v té době nabízel jediný ex: momentálně nabízí v podstatě jediný barevný scanner odpovídající výše uvedeným požadavkům za cca 26.000 Kč, UMAX umožňuje v dané kategorii výběr hned ze čtyř typů v cenovém rozmezí od 14 do 36 tisíc. Pokud ovšem oželíte technicky nejvyspělejší (a také nejdražší) Gemini D-16, není už vcelku valný důvod, proč nešetřit svou kapsu a nevzít zavděk nejlevnější Vistou S-6E, tím spíše, když vám k tomu distributor nabídne zdarma bájný Calamus. Takže jsem neodolal.

Je třeba předeslat, že zejména mezi détépáky je pevně zakořeněný názor, že scannery UMAX nestojí za nic (to mezi těmi slušnějšími, ostatní blíže specifikují, za co stojí). Zajímavé však bylo, že když jsem se snažil vysondovat, proč že mají být tak špatné, nikdy jsem se žádný konkrétní důvod nedozvěděl – každý to prý jen kdesi slyšel. Vcelku prostá dedukce přitom napovídá, že firma, která dokáže vyrobit scanner o formátu A3 s optickým rozlišením 1600x800 nemůže být zas až tak technicky zaostalá, aby nezvládla obyčejnou třístovku. Jestliže jsem týden po koupi Visty S-6E vyrazil do obchodu pro Packarda, nebylo to rozhodně kvůli nespokojenosti s hardwarem. Prostě jen taková blbá smůla – UMAX neuměl v podstatě jen jednu jedinou věc, jenže bohužel jako obvykle tu, která se pro danou práci ukázala jako zcela základní a nezbytná.

Abych vás dlouho nenapínal – problém byl ve způsobu ovládání. Scannery UMAX fungují výhradně jako TWAIN – tzn. scanují pouze do aplikace. To je jistě prima, když potřebujete obrázek na místě hned vyretušovat a důkladně ohledat (a scannery Packard to pochopitelně umějí také); je to však naprosto k ničemu, jestliže potřebujete rutinně nasnímat stovky obrázků a nic jiného s nimi v danou chvíli nedělat.

UMAX patrně předpokládá, že budete scanovat především fotografie. Aby ušetřil čas při snímání náhledu, je Preview poměrně nekvalitní a slouží skutečně jen pro hrubou orientaci. Očekává se od vás, že si obrázek natáhnete do okna LE verze PhotoShopu 3.0 (dodávaného jak základní vybavení), detailně ho prozkoumáte a eventuálně dospějete k závěru, co je ještě třeba předělat. Při novém scanování si driver VistaScan pamatuje nejen nastavení, ale dokonce i poslední Preview, takže pokud nepotřebujete hýbat s předlohou, lze opravy parametrů udělat bez nového pořizování náhledu. To vše je opravdu vcelku snesitelné u již zmíněných fotografií, kde na nějakém tom milimetru obvykle příliš nezáleží, ale nikoli u oněch obrázků, které jsem potřeboval archivovat, a vůbec už ne u grafů či jiných složitých pérovek, kde je zapotřebí náhled mnohokrát opakovat, než se podaří obrázek srovnat tak, aby byl dokonale v pravém úhlu.

Něco takového je u Umaxu prakticky vyloučeno, a to tím spíše, že VistaScan nemá Zoom. Umí sice zvětšit výřez z již pořízeného Preview, ovšem výsledná kvalita neumožňuje rozeznat naprosto žádný detail (viz obrázek). Naproti tomu Packard udělá prostě nový náhled a zvětší i poměrně velmi drobné kresbičky na rozměr téměř celé obrazovky v detailní podobě. S tím souvisí i poslední, nejzávažnější problém – VistaScan je psán pro rozlišení VGA. V rozlišení vyšším zůstává dialogové okno stále stejně velké. Na přiloženém obrázku vidíte náhled v rozlišení 1600x1200; i kdyby v redakci ten obrázek udělali hódně velký, pořád vidíte, že nic nevidíte.

Toto je, řekl bych, jediná skutečně podstatná závada, se kterou by UMAX měl něco udělat. Driver MagicScan dodávaný k dražším typům (od Gemini D-16 výše) se totiž podle telefonického vyjádření technika ConQuestu nechová jinak. Lze přitom opravdu pochybovat, že si někdo pořídí PowerLook II za nějakých 65.000 či dokonce Mirage D-16L za rovných 200.000 Kč, aby je provozoval na čtrnáctipalcovém VGA monitoru. I pokud odhlédneme od extrémního rozlišení 1600x1200, je třeba zdůraznit, že opuštěný čtvereček scanovacího dialogu nevypadá ani v běžně užívaném détépáckém rozlišení 1200x1024 o mnoho větší.

K podrobnému srovnání obou přístrojů se ještě vrátíme – nejdříve dovolte ještě malou odbočku. Hlavním problémem současného počítačového zákazníka (a obávám se, že nejen u nás) je, že si prakticky nic nemůže dopředu pořádně prohlédnout. Situace už totiž došla tak daleko, že ani velkoobchody nemají běžné zboží skladem, natožpak prodavači. Příčina je jednoduchá: neuvěřitelně strmý pád cen hardwaru (software bude podle všeho teprve následovat). Zkuste mít na skladě něco, co příští týden bude stát o dvacet procent míň a za měsíc třeba polovinu.

S těmi scannery to samozřejmě bylo zrovna tak. Zkusil jsem jen tak pro legraci zavolat na Novodvorskou k Packardům jako běžný koncový zákazník – po obvyklém ping-pongu mezi několika sekretářkami (snad aspoň dobře vaří kafe) jsem byl odkázán na distributory, jako by tam, pacholci, neměli vlastní předváděcí centrum. Nepřekvapilo mne to – stejně jako mne o týden dřív v nejmenším nezaskočilo, když mi v ConQuestu sdělili, že bohužel nemají momentálně zapojený jediný UMAX, protože se jim sesypala síť. Byl bych, popravdě řečeno, drzejší a neodbytnější, kdybych tak nespěchal a především kdybych byl býval jen trochu tušil, že se Vista-Scan může tak diametrálně lišit od důvěrně známého DeskScanu.

V zájmu spravedlnosti ovšem budiž hned řečeno, že jsem ConQuestu křivdil, když jsem se domníval, že porucha na síti je standardní výmluva, se kterou odbývají zákazníky; o měsíc později jsem zkušebně vyslal do Nuslí kamaráda, kterému byl s ochotou prý nevídanou důkladně předveden typově prakticky shodný UMAX Super Vista S-12, takže alespoň někde to alespoň občas funguje, jak má. Aby se na mne nehněvali pánové z Novodvorské, kteří byli při osobním jednání vždy nesmírně laskaví a vstřícní, připouštím, že kdybych býval narazil na jiné sekretářky (nebo kdyby se laskavě bývaly alespoň obtěžovaly mne někam přepojit), mohlo i zde všechno dopadnout jinak.

UMAX VISTA S-6E
Tento přístroj je momentálně nejlevnějším plochým scannerem, který výrobce nabízí. Pracuje s 24bitovou barvou v optickém rozlišení 600x300 dpi, což je tak trochu obchodní trik; fakticky je samozřejmě určující ta nižší hodnota. Není třeba se nad tím pozastavovat – i Hewlett Packard takto nabízí levnější modely svých tryskových tiskáren. Tzv. softwarové rozlišení je až 4800 dpi (u modelu S-12 uváděno až 9400 dpi).

Otázka rozlišení bývá často stavěna jako rozhodující; praktický význam je ovšem poněkud diskutabilní. Opravdu podstatné je pouze optické rozlišení; sebechytřejší software nedokáže informace, které tam ve skutečnosti nejsou, doplnit jinak, než prostým odhadem. Pro potřebu špičkového DTP, kde jedině mohou mít čtyřmístná rozlišení skutečně smysl, žádný stolní scanner stejně neposkytne takové výsledky jako bubnový. Normální uživatel pracující s běžnými předlohami naopak vystačí (a to mimochodem i pro rutinní ofsetový tisk) s rozlišením 300 dpi a méně; rozdíl kvality při použití vyšších rozlišení je někdy s ohledem na možnosti tisku zcela neznatelný, zatímco velikost souborů roste do té míry, že je pak už prakticky není možné žádným způsobem zpracovat. Jen tak pro představu: obrázek formátu TIF o velikosti A4 v truecoloru zabere při rozlišení pouhých 2400 dpi nějakých 1,5 GB! Ve skutečnosti tak vyšší rozlišení využijete pouze v případě, že hodláte scanovat z diapozitivů nebo velmi malých předloh, které budou mnohonásobně zvětšovány.

To je dobré si uvědomit, než vyhodíte peníze za dražší modely firmy UMAX – Vista S-8 (400 dpi), Vista S-12 (600 dpi) či Gemini D16 (800 dpi) – ty ostatní jsou už natolik drahé, že u nich koupě z neznalosti nepřichází příliš do úvahy.

Design všech scannerů řady Vista je zcela shodný. Z hlediska úspory místa na stole jistě oceníte menší rozměry přístroje, vykoupené ovšem o cca 5 cm kratší snímací plochou, než jakou nabízí ScanJet 4c. Lampa optické soustavy svítí po celou dobu provozu scanneru, čímž odpadá čekání na zahřátí. Provoz působí poněkud hlučněji, což je dáno spíše charakterem zvuku, než samotnou hlasitostí. Náhled i vlastní scanování probíhají uspokojivou rychlostí (u starších typů bývala notorická pomalost scannerů UMAX hlavní příčinou jejich nepříliš dobrého umístění ve srovnávacích recenzích).

Nevýhody VistaScanu jsou vylíčeny výše; je ovšem třeba na druhou stranu zdůraznit i četné přednosti ve srovnání se softwarem dodávaným ke ScanJetu. UMAX především nevyžaduje žádné rezidentní ovladače pro DOS – i vlastní řadič identifikuje teprve driverem inicializovaným při spuštění Windows. Ovládací panel disponuje některými funkcemi, které DeskScan nemá – histogramem, gamma korekcí, ale především možností scanovat přímo do CMYK a volbou odstraňování moiré. Všechny tyto služby samozřejmě svedou i rozličné bitmapové editory, ale každá úspora času je vítaná. Zejména korekce moiré u novinových fotografií funguje opravdu uspokojivě. Naproti tomu jiné vymoženosti – především AutoScan, dokonce nastavený jako implicitní volba – vzbuzují přinejmenším rozpaky; ani těm největším začátečníkům nelze příliš doporučit, aby se na jeho služby spolehli. Celý proces scanování je tak sice redukován na jediné stisknutí tlačítka, avšak výsledky rozhodně nelze pokládat za uspokojivé.

Umax důsledně šetří tchajwanské lesy, takže ke scanneru nedostanete ani papír – veškerá dokumentace je v hypertextovém formátu Adobe Acrobatu, zbytek v helpu a read.me. Součástí základního vybavení je očesaný (tzv. LE) PhotoShop 3.0; za další dva tisíce dostanete obdobně očesanou (tzv. Select) Recognitu 2.0, v nabídce bundlů nechybí ani Kai's Power Tools (tentokrát kompletní, rovněž asi za 2000 Kč) a nejnověji v ní přibyla plná česká verze PhotoShopu 3.05 (4000 Kč). Ti, kdo si zakoupili scanner před 10. dubnem, však mají smůlu – je vyjde český PhotoShop bezmála na dvojnásobek. Tuto obchodní politiku nepokládám za příliš taktickou – až moc nepokrytě se tak uživateli dává najevo, že to byla venkoncem jeho chyba, když si koupil scanner dříve, než měl. Každý, kdo jen trochu sleduje ceníky ConQuestu, tak bude z pochopitelných důvodů s koupí scanneru otálet co nejdéle – co kdyby k tomu příští měsíc začali přidávat za dva tisíce třeba QuarkXPress, že...

Nabídka doplňkového bundlu starým zákazníkům by přitom firmu už mnoho nestála a mohla by být znamenitou reklamou, a také trochu náplastí na neustále se snižující ceny. Posuďte sami – v lednu stál základní model Visty S-6 19.990 Kč, v březnu 17.990, v dubnu 13.990 Kč. Zlé jazyky tvrdí, že napřesrok ji bude McDonald přidávat zdarma k velké porci hamburgerů. Každopádně už teď je es-šestka nejlevnějším způsobem, jak přijít k softwaru, i kdybyste ji měli obratem rovnou hodit do popelnice; počítejte se mnou – s plnou verzí PhotoShopu 3.05 CZ, Recognitou Select a Calamem zdarma vyjde na 19.990 Kč, plus upgrade na plnou verzi Recognity 3.0 za 13.200 Kč, to máme nějakých 33.100 Kč. Samotný PhotoShop v ConQuestu nabízejí za 19.940, Calamus za 7980 a Recognitu 2.0A(sic!) za 33.990 Kč, to je summa sumarum 61.910 Kč. Koupí se scannerem tak ušetříte rovných 28.810 korun!

Tento dumping už opticky zastírá skutečnost, že scannery Vista samy o sobě nejsou špatnou koupí a možná paradoxně právě neustálé agresivní slevy trochu pomáhají živit legendy o jejich nevalné kvalitě. Už to, že sám jsem přístroj obratem prodal svému dobrému příteli bez nejmenších výčitek svědomí, svědčí o tom, že proti scannerům UMAX v zásadě nic nemám a stále je pokládám za laciné řešení, které stojí za úvahu, zejména pokud nepotřebujete dělat velké série scanů s vysokými nároky na přesné nastavení předlohy. Podstatným faktorem výběru může být i cena dianástavce (9990 Kč), za který u ScanJetu 4c zaplatíte přesně dvojnásobek. Naopak automatický podavač papíru pro scannery Vista stojí 16.700 Kč, tj. o nějakých 2000 korun více než pro 4c (a o 12.000 víc než k černobílému ScanJetu 3p). Je tedy vhodné dopředu důkladně zvážit, k čemu můžete přístroj v budoucnu potřebovat.

SCANJET 4c
Robustní přístroj působící designem i provedením solidněji než Vista, zabírá však o maličko více místa (je cca o 3 cm širší a 6 cm delší). Horní deska je lehce vypuklá, což zabraňuje štosovat na ní hromady papíru. To zajisté prospívá scanneru samotnému, ne však životnímu prostoru na pracovním stole, kterého se vždy nedostává. Optické rozlišení je 600 dpi, interně snímaných v třicetibitovém režimu (1 miliarda barev), které se externě převádějí do truecoloru (24 bitů – 16,7 milionu barev). Z tohoto hlediska by tedy bylo namístě spíše srovnání se Super Vistou S-12 (600x1200 dpi, 24 bitů – údajně s interní softwarovou korekcí na 33 bitů), která blíže odpovídá i cenově (v dubnu 96 spolu s Recognitou za 25.990 Kč, což byla tou dobou přesně nejnižší cenová hladina, na níž se pohybyboval SJ 4c).

Těsně před dopsáním tohoto článku uvedla firma Hewlett-Packard na trh dlouho slibovaný ScanJet 4p v cenové relaci okolo 14 000 Kč; model designem a vybavením prakticky shodný se ScanJetem 4c, ale s rozlišením pouze 300 dpi ve 24bitové barvě. Ve skutečnosti by tedy náležitá komparace měla porovnávat Vistu S-6E se ScanJetem 4p a Super Vistu S-12 se ScanJetem 4c. Protože se však tento článek nezabývá kvalitou výsledného scanu, ale výhradně porovnáním vybavení a pracovního prostředí, které se u jednotlivých přístrojů toho kterého výrobce ani v nejmenším neliší, je to v podstatě jedno. Uvedením modelu 4p konkureční UMAX pouze pozbyl výhod své agresivní ceny (což nepochybně vbrzku napraví), nikoli však výhody šiřšího výběru bundlovaného softwaru.

Software je koncepčně už staršího data a byl pouze narychlo sflikován pro Windows 95, což vede k tomu, že v mém nepříliš korektně nainstalovém Chicagu nerozpozná přítomnost scanneru, zatímco v mých z lenosti stále nesmazaných testovacích Windows, zbytnělých spoustou rozličných instalací skoro na 50 MB, pro změnu odmítá fungovat nezbytný 32bitový přístup. Musel jsem proto instalovat zcela čistou verzi (pro jistotu rovnou US) WfW 3.11, abych zjistil, že nová verze DeskJetu (2.3) se od starší (2.0 pro ScanJety řady 2) liší skutečně jen nepatrně. Hlavní nevýhodou stále zůstává nezbytnost zavádět rezidentní ovladače už v dosu, přestože práce se scannerem mimo Windows dnes už jen stěží připadá do úvahy.

Kromě již zmíněného velmi kvalitního Preview s možností Zoomu a kromě schopnosti roztáhnout okno s náhledem přes celou obrazovku při jakémkoli rozlišení už DeskScan nepřináší oproti VistaScanu mnoho výhod – arci pomineme-li rovněž už zmíněný fakt, že DeskScan je samostatně spustitelnou aplikací, nevyžadující přítomnost bitmapového editoru. Volby typu obrázku, které Vistě chybějí – „color drawing“ a „color halftone“ – poskytují beztak dosti diskutabilní výstupy, a člověk by je klidně oželel v náhradu za CMYK a korekci moiré. Jestliže jsme tedy konstatovali, že UMAX by měl se svým softwarem něco udělat, platí to pro Packarda stejným dílem, ale v jiném směru – kombinace standardních kvalit DeskScanu s komfortními funkcemi MagicScanu (ovladač pro dražší scannery UMAX) by mohla být tím pravým řešením.

Se scannerem se dodává očesaná verze Corel PhotoPaintu na disketách, očesaná Recognita Select, utilita Copy (pro naprosté idioty, kteří neumějí poslat obrázek na tiskárnou rovnou z DeskScanu) a Visionaire Paper Port, který má údajně usnadňovat spolupráci s E-mailem a faxem, avšak po zběžném prohlédnutí mi praktický smysl tohoto sofistikovaného prográmku stále jaksi uniká. Dokumentace je v klasické papírové formě; příručka k DeskScanu se od verze 2.0 stejně jako samotný program změnila jen v nepodstatnostech. Stejně jako u scannerů UMAX je součástí dodávky SCSI řadič a kabel.

Úhrnem vzato poskytuje ScanJet 4c standardní kvalitu bez nadstandardního komfortu za standardní peníze. Lze jej doporučit zejména k přesnému snímání barevných kreseb a pro sériovou práci bez potřeby okažité editace.

Zajisté jste si všimli, možná s jistými rozpaky, že v tomto článku nebyla dosud řeč o kvalitě vlastních výsledků scanování. Nejen že nebyla, ale ani nebude. Důvody jsou dva. Především je objektivní posouzení kvality výstupů nemalým oříškem i pro nejdokonaleji vybavené testovací laboratoře. Za druhé výsledky těchto testů byly už mnohokráte publikovány s víceméně shodným závěrem, a sice že u značkových scannerů stejného rozlišení se výsledná kvalita většinou liší jen nepatrně.

Je tedy zřejmé, že kvalita výstupů Visty S-6E bude o něco horší než u ScanJetu 4c, zatímco SuperVisty S-12 zhruba srovnatelná – což je dáno pouze rozlišením. Jinak ovšem samotná kvalita scanu nemá na výsledek práce ani zdaleka takový vliv, jako zkušenost uživatele a praktická znalost práce s barvou – už proto ona předem avizovaná skepse k „objektivním“ testům. Podstatnější než exaktní laboratorní výsledky pro vás rozhodně bude váš subjektivní dojem z ovládacího softwaru. Bude přitom vhodné, když se poohlédnete i po dalších výrobcích, které budou momentálně na trhu (koncem května, kdy píši tento článek, se například opět objevily v nabídce scannery Microtek za velmi příznivé ceny) a nenecháte se lehce odbýt dodavatelem, který vám bude sugerovat, že „na tom přeci nic neuvidíte“. Uvidíte, že uvidíte.

Poznámka: všechny ceny uvedené v tomto článku jsou bez daně z přidané hodnoty a vycházejí z ceníků firmy ConQuest (katalog jaro 1996 a dílčí ceníky UMAX k 23.1., 7.3. a 10.4. 96).

UMAX VISTA S-6E a HEWLETT-PACKARD SCANJET 4C
Jednou větou: srovnání dvou plochých barevných scannerů nejlevnějších v nabídce výrobce.
Cena: 13.900 a 25.900 Kč bez DPH

Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU