Logo

S Millenniem do nového milénia


(Softwarové noviny 12/1995 - tištěná verze)



Komentář: Tento článek byl v tištěné podobě stižen nejbrutálnějšími projevy redaktorství kolegy Herwiga. Zejména vynecháním dvou předposledních odstavců se mu podařilo udělat ze mě obšournického blbečka slintajícího při pohledu na každé umaštěné porno. Tehdy mne to dost nasralo, takže jsme se na dálku nepohodli více než bylo zdrávo a zamýšleno a dodnes jsme se nedostali k tomu, abychom se vzájemně omluvili. Vedlejším produktem celého konfliktu bylo, že jsem si tehdy dal tu práci a vyznačil do textu provedené zásahy, takže ten, koho to zajímá, se může pokochat normálním vzorkem redakční práce; sám jsem to za časů svého žurnalistrického nádeničení určitě nedělával o nic míň bezohledně.


Vše zelené vynecháno
vše žluté dopsáno redakcí
červeně – ostatní změny a komentáře


O jedné kartě firmy Matrox jsem už na stránkách Softwarových novin psal (5/94 – Ultima 2V), neodolám tedy, abych neporeferoval o pokroku, jaký Kanaďané za půldruhého roku udělali. Během třetího kvartálu 1995 zmizel z nabídky předchozí model Impression a vystřídal jej nejnovější hit Millennium (tedy třetí nová řada během 18 měsíců – takový je dnešní poločas rozpadu hardwaru).



Při rozhodování o inovaci mého počítače připadala mimo Matrox Millenium (od 12000 Kč) do úvahy především ještě Number Nine Imagine 128-1280, v té době jediná 128bitová karta na trhu, jejíž cena se nadto pohybovala těsně nad pod novou magickou hranicí 20 000 Kč (jako všechny další cenové údaje, nezahrnuje ani tento 22% DPH). PC Magazine (české vydání 8/95 – přehozen slovosled) vyhodnotilo její 8MB Pro verzi (cca 50 000 Kč) jako editor's choice, ačkoli v komplexních testech PC Labs Winstone či Winmark 95 značně zaostala za srovnávaným 8MB Millenniem (nota bene ve starším, dnes již nevyráběném provedení se 175MHz převodníkem). Přes méně než poloviční dolarovou cenu požadovanou Matroxem redakce tyto výsledky odzívla konstatováním, že Millennium sice patřilo „v našich testech k nejrychlejším, avšak jiné karty poskytují lepší poměr ceny k výkonu“, aniž by se ovšem obtěžovala říci, jaké to mají být.

Tato podivná objektivita srovnávacího testu, který se tvářil jako vrcholně exaktní, navíc v periodiku ceněném právě pro jeho laboratorní zázemí, mne vskutku zaujala a zbavila posledních zbytků skrupulí nad subjektivním hodnocením v mých vlastních recenzích.

Další editor's choice byla Diamond Stealth 64 Video VRAM s nově oprášeným procesorem S3 za o něco nižší cenu než 4MB Millennium (v AutoContu cca 15 000 Kč) a s o něco horšími výsledky v komplexních testech. Tu jsem vyřadil kontumačně, jelikož jsem usoudil, že nemám zapotřebí zaplavovat své cévy adrenalinem při jednání s nonšalantními prodavači pražské filiálky AutoContu. Takže jsem po zralém uvážení nakonec opět vyrazil do Haywardu.

Mimochodem – firma Matrox tvrdí, že 128 bitový procesor vyvinula rovněž, ale že zaznamenala jen malé zvýšení výkonu (maximálně 30%) při značném zvýšení ceny. Rozhodla se tedy místo toho zrychlit své karty použitím tzv. WRAM (Windows RAM), paměťových modulů speciálně navržených pro grafické aplikace, údajně o 50 % rychlejších a zároveň o 20 % lacinějších než dosud používané VRAM. Zároveň se tak zlepšilo třírozměrné zobrazování a podpora videa ve standardu DCI; časem má být k dispozici i doplňující videomodul (sliby Matroxu je však třeba brát s určitou rezervou; přídatnou kartu pro zpracování videa zamýšlel vyvinout už k Ultimě, ale v nabídce se, pokud vím, nikdy neobjevila).

Millennium je ovšem vyšperkováno i četnými dalšími užitečnými novinkami. Má softwarově upgradovatelný BIOS (nové verze na vyžádání od distributora nebo na BBS Matroxu) a paměť rozšiřitelnou na zmíněných 8 MB. Základní dvoumegabajtovová verze stojí kolem 12 000, čtyřmegabajtovová pak 17 500 Kč. Přídatná paměť se nachází na zasunovací destičce, kterou již nelze doplňovat, takže je vhodné myslet dopředu. Po upgradu ze 2 MB na 4 MB je totiž další rozšíření možné pouze tak, že vyhodíte dvoumegový modul – změněno na 2MB (necelých 6000 Kč) a zasunete místo něj šestimegový modul – změněno na 6MB (14 500 ). Zdá se tedy výhodnější pořídit si rovnou 4MB provedení, a pokud se v budoucnu ukáže potřeba další paměti, lze bez problémů doplnit – přehozeno na konec věty zbylé 4 MB (cca 10 000 Kč).

Se 4 MB paměti můžete true-colorově nahrazeno: v true-color skotačit v režimu 1280x1024 při obnovovací frekvenci 100 Hz, což bohatě pokryje nároky naprosté většiny profesionálních aplikací. Pro srovnání: 4MB Number Nine Imagine 128/1600 (cca 35 000 Kč) pracuje ve stejném rozlišení jen s 16bitovou barvou (high-color) a obnovovací frekvencí 90 Hz.

Rozšíření paměti Millennia na 8 MB vnáší 24bitovou barvu i do rozlišení 1600x1200 (při obnovovací frekvenci 72 Hz). Pravděpodobnější oblastí použití maximální paměti však bude CAD, kde je 8 MB zapotřebí k dosažení 24bitového 3D renderingu už v rozlišení 1280x1024, a teoreticky také video (pro DCI umožňuje ovladač pro Windows 3.x nastavit 32bitovou barvu, což pochopitelně spotřebuje další paměť). Pro běh 3D aplikací v reálném čase vám i 8 MB paměti v true-coloru nahrazeno: v opravdových barvách! vystačí toliko k rozlišení 1024x768 (4 MB 640x480). Maximální obnovovací frekvence jsou 200 Hz (640x480 a 800x600), 120 Hz (1024x768 a 1152x882); a při 8 či 16bitové barvě 110 Hz (1280x1024) a 85 Hz (1600x1200). Práci v rozlišení 1600x1200/85 Hz při 256 barvách umožňuje už nejlevnější 2MB verze.

Nasazením nového procesoru MGA-2064W v kombinaci s pomocným 32bitovým VGA čipem se Matroxu podařilo zdolat poslední výtku, která bývala často vznášena vůči kartám Ultima a Impression, tj. nechutnou lenost v DOSovských aplikacích (kde Matrox dosahoval úrovně nejlevnějších akcelerátorů). Nově integrovaný 32bitový VGA čip znamená výrazný průlom i v této oblasti (pohled na absolutně plynulý pohyb v 3D hrách typu Doomu na pentiu s Millenniem je něčím, co byste v žádném případě neměli dopřát svému dítku, jinak se buď pěkně prohnete, nebo budete za krkavčí rodiče). Navíc teď už není potřebné zavádět rezidentní ovladač pro podporu aktuálních VESA standardů a při jejich případné další změně postačí upgrade BIOSu nahrazeno: systému BIOS. Starý dobrý CheckIt uvádí zrychlení oproti původní konfiguraci (viz níže) 2,77x (BIOS video 75 890 znaků/sec), resp. 1,5x (direct video 488 342 znaků/sec).

Rovněž práce ve Windows doznala četných zlepšení a celkového zrychlení. Dalo by se říci, že teprve nyní se mi podařilo dosáhnout kýženého efektu, a sice aby Wokna běhala alespoň stejně rychle, jako DOS na 12 MHz átéčku. (No comment.)

Výsledky měření Wintachu přináší tabulka uspořádaná stejně, jako v původní recenzi (SWN 5/94) – můžete si tedy poměřit, co vám přinese obměna hardwaru. Původní 486/66 board, na kterém jsem tehdy testoval Ultimu, měl toliko local-busovou sběrnici nahrazeno: sběrnici typu local-bus, takže by stejně nebylo možné porovnání řádně objektivizovat. Měření jsem tedy provedl rovnou na novém 120 MHz PCI pentiu (ve Windows for Workgroups CZ s 20 MB volné operační paměti spravované QEMM, s povoleným 32bitovým přístupem k souborům i k Wide SCSI disku).

Z výsledků tudíž není jasné, o kolik se zrychlila samotná karta, ale zato vás jejich porovnání velmi instruktivně přesvědčí o přínosech eventuální inovace vašeho strojového parku. Celkem vzato jde o zrychlení zhruba trojnásobné, což už může stát za úvahu, najmě pak při současném rapidním poklesu cen pentií. Měření bylo prováděno nejprve na 2MB kartě, poté na kartě rozšířené na 4 MB (jak vidíte, sám jsem dostatečně dopředu nemyslel; omlouvá mne toliko skutečnost, že 4MB verze nebyla v době, kdy jsem Millennium kupoval, dočasně k mání). Přidání paměti neurychlí výsledky Wintachu ani o ň; přibyly tak pouze kolonky pro true color v nejvyšším rozlišení (1600x1200 jsem netestoval, jelikož ho použitý monitor neuměl). Zhruba trojnásobnému zrychlení systému odpovídá i maximální dosažený výkon okolo 177 miliónů Winmarků (na původní konfiguraci 62 miliónů).

Hlavně je však třeba konstatovat, že se delší zkušenosti vývojářů Matroxu zúročily v daleko větší stabilitě celého systému. Nenašel jsem téměř jedinou aplikaci (kromě v původní recenzi zmiňovaného HiJaaku PRO 2.0 v režimu QCDP), se kterou by nové drivery měly problémy. Funguje nejen dříve v QCDP rovněž vesele padající DoDot, ale dokonce i WordPerfect, který konečně správně zobrazuje ATM fonty. Zmizely veškeré občasné problémy s DOS okny a klávesovým resetem.

To vše se však týká výhradně Windows 3.x. S Chicagem se Millennium vypořádává zatím o poznání hůře. Drivery postrádají podstatnou část komfortu, nabízeného v normálních Windows, totiž možnost přepínání barevných režimů za chodu a funkci QCDP. Proč je tomu tak a zda s tím Matrox hodlá v budoucnu něco udělat, o tom v dokumentaci ani v pomocných souborech není jediná zmínka, u pražského Haywardu o tom také nic netuší. Jako podstatnější nedostatek se mi ovšem jeví, že Millennium pracuje ve Windows95 pomaleji; od všech výsledků Wintachu si můžete odečíst asi tak 10 % (s výjimkou CAD, kde je naopak o 10 – 30 % lepší). Nemohu vyloučit, že by se to nedalo nějak optimalizovat – mé zkušenosti s Chicagem zatím příliš nepřekročily rámec nedůvěřivého očenichávání – ale spíše soudím, že bude zapotřebí nejméně ještě jedné další verze driverů. Lze se ostatně dohadovat, že jde momentálně o víceméně obecný problém; o důvod víc, aby našinec odložil Windows95 ještě na pár měsíců k ledu (kupříkladu dokud k nim někdo nenapíše české klávesnice, systémovou tabulku Kamenických či mapu znaků, která by zvládala na poslední chvíli implementovaný Unicode – nahrazeno: implementovanou možnost práce s Unicode fonty).

Pro zvýšení didaktické hodnoty této recenze přidám dvě – nahrazeno: tři dobré rady. Utility pro DOS se nacházejí na disketě označené „Millennium CAD drivers“, tedy oné, kterou běžný uživatel do počítače vůbec nestrká. Tuto drobnost snad ještě kdesi v dokumentaci najdete; zcela nedokumentovaný však zůstává parametr /A, se kterým je třeba spustit (dopsat do řádku programu v nastavení Popis ikony) utilitu Monitor selection. Jen v tom případě se rozbalí (pod tlačítkem Test) úplné nastavení všech parametrů video signálu a v kontrolním monoskopu přibyde menu umožňující roztahovat a posunovat obraz. Stejně to fungovalo už u karty Impression (rovněž nedokumentovaně), a úplně totéž platí i o driverech pro Windows95 (viz obrázek). Třetí a poslední dobrá rada: pokud se v tom moc nevyznáte, raději se vyhněte excesivnějším experimentům; Millennium s trochou snahy dokáže generovat signály schopné za příznivých okolností odpálit i poměrně výkonné monitory.

S kartou se dodává tlustá příručka, obsahující dvacet stran nejzákladnějších informací v mnoha jazycích (v českém samozřejmě nikoli); další dvacet stránek o driverech pro Windows si můžete vytisknout Adobe Acrobat Readerem z přiloženého CD-ROMu, nazvaného skromně Multimedia SuperPack. Po pravdě řečeno je to škoda papíru – nic, co byste se nedozvěděli z poměrně podrobného a zdařile vyvedeného Helpu, se stejně nedozvíte. Na cédéčku dále najdete: drivery nahrazeno: ovladače pro OS2 a Windows NT, dokumentaci k ovladačům AutoCadu (rovněž ve formátu AAR), nepříliš fungující demo a pár utilit (Wintach, Video for Windows 1.1e), vcelku zdařilý autíčkový simulátor Nascar Racing a také plnou verzi kreslítka a animátoru 3D F/X firmy Asymetrix; za registraci dostanete v USA a v Kanadě roční předplatné PC Graphics & Video (48 $) a disk s Creative Clip Art Collection (30 $), v České republice nic. Jurský park na tom – nahrazeno: 3D F/X rozhodně neuděláte, nicméně rychlost programem vytvořených videosekvencí je vcelku uspokojivá; svižnost samotné aplikace už méně. Výrobce zároveň nabízí „upgrade“ – tj. tištěnou dokumentaci, knihovnu obrázků a nějaké ty AVI soubory na doplácnutí kapacity CD-ROMu – za 69 dolarů, čímž ušetříte třicet babek oproti tomu, kdybyste si celé 3D F/X koupili v krámě. Nevím, kolik anglosaských spotřebitelů této lukrativní nabídce podlehne, ale dovedu si dokonale představit, kolik se jich najde u nás.

Uživatelé karty Impression budou možná trochu překvapeni, že se na CD-ROMu nenachází jediná aplikace z jejich starého SuperPacku. Dalo by se to vysvětlit buď tak, že Matrox dal tentokrát přednost kvalitě před kvantitou, anebo také tím, že se mu prostě nechtělo do přepisování předchozích, mimochodem nevalných aplikací a her. Dokladem skutečnosti, že MGA-2064W je opravdu nový procesor, je totiž mimo jiné i jeho absolutní nekompatibilita se všemi předcházejícími MGA drivery a programy psanými přímo pro Ultimu či Impression.

Posledním softwarovým lákadlem CD-ROMUu je MPEG driver firmy CompCore, umožňující celoobrazovkové přehrávání MPEG souborů rychlostí 30 obrázků za sekundu, jakož i přehrávání Video CD, CD I a CD Karaoke. K porovnání prvně jmenované funkce jsem si od firmy BCD zapůjčil tchajwanský pornografický CD-ROM Nude Body, obsahující vlastní MPEG Player firmy Xing. Určitým překvapením bylo, že kvalita obrazu generovaného CompCorem nebyla o nic lepší; naopak chyběla řada funkcí, jimiž byl vybaven player Xing. Ten však zase dokonale zkolaboval při pokusu o načtení reklamního MPEG souboru ze SuperPacku, takže read.me CompCoru patrně nelže, když tvrdí, že jejich zařízení podporuje nejnovější průmyslové standardy. Lze ovšem předpokládat, že když si pořídíte cédečko s videem v novějším standardu, bude na něm i odpovídající player, takže faktický přínos této utility zůstává diskutabilní. Tím spíše, že obraz roztažený CompCorem přes celý monitor (což Xing opravdu neumí) je naprosto k nekoukání.

Mou pozornost ovšem upoutal především testovaný CD-ROM Nude Body. V první řadě proto, že neměl zvuk integrovaný do MPEG souborů, ale dodávaný zvlášť jako WAD, což pochopitelně nelze pořádně sesynchronizovat, takže místy zcela nepřístojné zvuky (jejichž artikulovaná část navíc probíhala v čínštině) dodaly filmu neobvyklý, až dadaistický půvab. Posléze jsem však zjistil, že rafinovaní orientálci skutečně mají v dodávaném Xingu ukryté nastavení, umožňující synchronizaci video souboru se stejnojmenným WAD.

Daleko pikantnější však bylo zjištění, že všechy záběry na Nude Body jsou řádně zcenzurované, tj. že každé švenknutí kamery na genitál je doprovozeno rozostřujícím rastrem, důvěrně známým konzumentům zpravodajských relací. Vzhledem k tomu, že naprostou většinu z šesti zhruba osmiminutových sekvencí tvořily právě záběry na genitálie (a na různé věci, které se s nimi dají provozovat) a že právě tyto záběry jsou tím, proč si podobná cédéčka lidé kupují, pámbů potěš toho chudáka, který za něco podobného vyhodí své peníze.


Firmě BCD dlužím poděkování nejen za tento kuriosní zážitek – že jsem se podíval na porno?!, ale především za to, že dala celý počítač dohromady přesně tak, jak jsem si ho vymyslel, a tím bezprostředně umožnila vznik této recenze. Závěrem mohu jen konstatovat, že nové zařízení funguje znamenitě a že Millennium má na tom bezpochyby nikoli nepodstatný podíl.



Matrox MGA Millennium
Jednou větou: nová, podstatně zdokonalená karta řady MGA
Dodávané drivery a utility: DOS, Windows 3.x, Windows95, Windows NT, OS2, CAD; Multimedia SuperPack
Výrobce: Matrox, Kanada
Poskytl distributor: Hayward, spol s r.o., Praha, tel.: (02) 38 11 12
Cena: podle konfigurace; viz text článku








Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU