Poznávací značka: WordPerfect CS
(Softwarové noviny 5/1992)
Softwarové noviny rozmlouvají se spoluautory české verze WordPerfectu 5.1 ing. Patrikem Čefelínem, CSc., a ing. Jáchymem Vohryzkem z útvaru počítačové podpory Lidových novin. Vlastní recenzi programu přineseme v příštím čísle.
Protože se oba pánové v průběhu rozhovoru chovali jako víceméně dvojjediná osoba, dovolíme si je dále označovat jako Č+V, aniž bychom oddělovali, čím kdo z nich do debaty přispěl.
SN: Jak jste se vlastně k překládání WordPerfectu dostali?
Č+V: Především je třeba říci, že s překladem jsme nezačali my, ale státní podnik Agrodat už někdy v roce 1989. My jsme v téže době vyvíjeli pro vlastní potřeby tiskové drivery k WordPerfectu 5.0. Když jsme zjistili, že se Agrodat zabývá WordPerfectem, nabídli jsme mu spolupráci právě v této oblasti. To bylo v lednu 1990. Slovo dalo slovo, a tak jsme byli postupně vtaženi do celého procesu. Nejdřív jako konzultanti pro terminologii a vlastní funkčnost WordPerfectu, posléze jsme v březnu 90 převzali zodpovědnost za překlad celého programu wp.exe. Na manuálech a helpu ovšem nadále pracovaly týmy v Agrodatu. Dostali jsme se do kontaktu přímo s firmou WordPerfect v Oremu a zajištovali překlad i technické záležitosti s ním spojené. Byla to dost nárazová práce; největší problémy byly s komunikací. Tu zprostředkoval Agrodat přes britskou firmu Agromin. Když šlo všechno dobře, přišly diskety do tří týdnů. Častěji se ale stávalo, že se to vleklo třeba i několik měsíců.
WordPerfect z toho měl poněkud smíšené pocity, tím spíš, že Československo bylo jednou z prvních, ne-li vůbec první zemí východního bloku, kterou si vybral pro vytvoření národní verze svého produktu, takže asi měl původně úplně jiné představy. My sami jsme, nutno poznamenat, taky měli jiné představy jak o Agrodatu, tak o samotném WordPerfectu. Někdy jsme marně očekávali odpověď na dost závažný technický problém, jindy zase nebylo jasné, jestli náš podnět do programu vůbec zapracovali.
WordPerfect nám dodával zdrojové soubory s textem k přeložení. Bohužel k tomu nebyla takřka žádná dokumentace, takže na většinu věcí jsme museli přijít sami. Definitivní podoba programu, tedy spojení textu s ostatním kódem, vznikala ve Spojených státech
Dalším problémem byla nedořešená otázka distributorství v Československu – teprve na konci léta 91 byla určena firma DCC. Tím se konečně vyřešily obchodní a procedurální záležitosti, nikoli ovšem technické, v nichž jsme viděli těžiště své práce. Nikdy se nám nedostalo delšího systematického kontaktu s odborníkem, který by byl schopen s námi komunikovat na patřičné technické úrovni a průběžně řešit komplikace, s nimiž jsme se setkávali.
Přes všechny peripetie se ale v létě loňského roku konečně dospělo k beta testování, na kterém jsme se také podíleli. Měli jsme spoustu připomínek a celé to nevypadalo moc nadějně, protože Orem na naše podněty neodpovídal. Kupodivu však to, co nakonec vydali, dopadlo poměrně dobře. Spoustu věcí akceptovali, několik chyb zůstalo, ale doufám, že i ty se v budoucnu dořeší. Hlavním důvodem, proč všechno tak vázlo, prý bylo, že WordPerfect v té době připravoval verzi pro Windows, která vyšla v listopadu. Nyní je znát, že v Oremu mají konečně čas probrat se zkušenostmi, které u nás získali, a nějak na ně dál reagovat.
SN: Práce na překladu tedy nadále pokračují?
Č+V: Současné situce je taková, že český WordPerfect se prodává. Je to produkt, který by samozřejmě vyžadoval ještě některé úpravy, ale vcelku funguje velice dobře. V současné době se připravuje vydání verze pro Latin II. Aby nevzniklo nedorozumění: už v té podobě, v jaké je teď, disponuje WordPerfect kromě Kamenických také Latin II a řadou jiných kódových stránek. Jde jen o to, v jakém tvaru je software prvotně generován. Momentálně je to v kódu Kamenických.
Dále dáváme podněty, aby se WordPerfect začal zabývat českým spellerem, což je věc, která programu momentálně schází nejvíce. Existuje řada firem, které slovníky už dodávají a které by byly schopny upravit algoritmy svých produktů tak, aby mohly být integrovány do WordPerfectu. Věříme, že v další edici už slovník bude. Navíc se nedávno objevila skupina, která intenzívně pracuje na českém thesauru, tedy slovníku synonym.
SN: Bude součástí příští verze už také kompletní česká dokumentace? A hlavně – bude konečně opravdu česká nebo bude nadále připomínat výroky pana Kaplana, co měl třídu rád?
Č+V: Manuály jsou v podstatě přeložené, pouze nebyly vydané. Československo nepředstavuje příliš velký trh, takže se firma stále rozhoduje, zda se jí vůbec vyplatí tisknout kompletní dokumentaci, která by měla asi patnáct set stránek. V Oremu ale mají překlady pořízené lidmi z Agrodatu, které by podle našeho názoru měly projít ještě důkladnou jazykovou korekturou tady v Československu. Na současné podobě české příručky a textů na obalu je znát, že původní, ne právě dokonalé překlady Agrodatu nakonec finalizovali Češi žijící dlouho v zahraničí. Ti pochopitelně nemohou mít ponětí o současném velmi živě se rozvíjejícím počítačovém jazyku, který v době, kdy odjížděli, ještě ani neexistoval.
SN: V balíku české verze Wordperfectu zcela chybí výukovový program. Pracuje se také na něm?
Č+V: Pokud je nám známo, ne. Instalace obsahuje pracovní výukové soubory v angličtině, ale proč v české verzi není původní anglický tutor.com – zda je to pouhý omyl nebo nová politika firmy – to nám nedokázal nikdo zodpovědět. Nepřekládalo se ovšem víc věcí, například ptr.exe či convert.exe. Je pravda, že výukový program by asi potřebovalo víc lidí než ptr, ale úplně kompletní překlad nebývá k dispozici ani v komerčně mnohem perspektivnějších jazykových verzích.
SN: Co po těchto zkušenostech pokládáte za hlavní zádrhele překládání zahraničního softwaru?
Č+V: Rozhodně nelze nic překládat mechanicky – člověk si musí najít, jak která věc funguje, přesně si ji vyzkoušet a podle toho zvolit vhodný překlad. Český text bývá navíc obvykle delší než anglický originál, takže se nevejde na obrazovku, a je třeba dlouho přemýšlet, co se dá vynechat. Obecně vzato je však největším problémem fakt, že většina lidí, kteří umějí dobře překládat z angličtiny, nemá potřebné technické znalosti, a naopak ti, kteří by byli schopni se tím po technické stránce zabývat, mají problémy v horším případě už s angličtinou, v lepším jen s češtinou. Málokdo se ubrání otrockému překladu, který si pak našinec musí převést zpátky do angličtiny, aby tomu vůbec rozuměl. Někdy jsou to třeba zdánlivě jen kosmetické drobnosti, bez kterých se ale pořádný překlad neobejde. Například angličtina používá v každé druhé větě slovo your. To se pak přenese do češtiny jako: „vsuňte vaši disketu do vašeho počítače na vašem pracovním stole“ – což se nedá číst, i když je to jakžtakž srozumitelné.
SN: A třeba takové české třídění...
Č+V: To byla kapitola sama pro sebe. Je to prostě něco šíleného! Československá státní norma de facto vyžaduje tříprůchodové třídění: některé znaky s diakritikou se třídí ve druhém průchodu, ve třetím se kontrolují velká písmena. A do toho všeho ještě CH. Na to, že by se dva znaky mohly třídit jako jeden, WordPerfect samozřejmě nebyl připraven, takže ještě při beta testování se leccos muselo dolaďovat. Nakonec ale všechno dopadlo nad očekávání dobře. Nefunguje sice zcela korektně třídění stažených dvojhlásek, jako je třeba oe, které se podle ČSN třídí stejně jako samotné hlásky oe, zatímco WordPerfect je třídí až po nich, a ještě několik podobných drobností. Nedomníváme se ale, že by zrovna tohle mohlo někomu zvlášť vadit. Jinak funguje všechno přesně podle normy, což je jedna z největších výhod české verze oproti originálu.
SN: Wordperfect 5.1 disponuje značným kvantem rozličných znaků nad rámec ASCII tabulky. Nezkomplikovalo vám to poněkud práci?
Č+V: Naopak. Bylo by snad vhodné připomenout, že WordPerfect 5.1 má vlastní kódování, které, není-li stanoveno jinak, je jednobajtové, totožné se základní částí ASCII tabulky, tj. od 32 do 126. Kódy od 128 výš se používají jako interní kódy WordPerfectu, udávající konec odstavce a podobně. Všechny znaky mimo standardní ASCII jsou kódovány dvoubajtově: prefix, dva bajty znaku a postfix. Například velké Č, které je v tabulce Kamenických kódováno jako 128, má ve WordPerfectu kód 1,98. V textu ho najdete jako prefix 192, pak 98 a 1, a nakonec zase 192.
Vlastní komunikace s DOSem pak probíhá pomocí kódových stránek. Pokud originální americký WordPerfect startujete s kódovou stránkou Kamenických, a napíšete ALT 128, tak to WordPerfect pochopí jako Č. Pokud WordPerfect nastartujete s americkou kódovou stránkou a uděláte to samé, tak to samozřejmě pochopí jako C s ocáskem. Stejný princip funguje při konverzích do DOSu nebo WordPerfectu 4.2.
S tím souvisí i způsob zobrazení písma v textovém režimu. Pokud máte kartu Hercules, předpokládá se, že je hardwarově upravena do kódu Kamenických a nemáte tedy šanci vidět jiné znaky než ty, které tato kódová stránka obsahuje. Ostatní se zobrazují jako příbuzný znak nebo čtvereček. Naproti tomu EGA, VGA a Hercules plus umožňují download dvou fontových sad, takže během startu WordPerfectu lze do karty nahrát kromě stránky Kamenických ještě dalších 256 znaků vybraných Wordperfectem, mimo jiné ruštinu, řečtinu, některé matematické znaky, znak pro telefon, všechny evropské znaky s diakritikou a podobně.
Z toho všeho logicky vyplývá hlavní výhoda WordPerfectu, a sice dokonalá převoditelnost textů bez ohledu na národní verzi. Dokument, který pořídí někdo v Maďarsku v maďarštině nebo v Rusku v ruštině je možné v českém WordPerfectu klidně zpracovávat, vytisknout a pomocí preview i přečíst. Mění se pouze množina znaků zobrazovaných v textovém režimu. To ovšem není těžké předělat, i když s podobnými uživatelskými zásahy program nepočítá a v manuálu to není vysvětleno.
SN: To znamená, že kdyby někdo chtěl zobrazit v textovém režimu třeba hebrejštinu a katakanu, jste schopni to zařídit?
Č+V: Jistě. Je to sice spojeno s určitou prací, ale principiálně to není problém a umíme to. Jednodušší ale je koupit si rovnou hotový jazykový modul, kterých WordPerfect nabízí celou řadu.
SN: A konečně poslední problém – tisk. Počeštění driverů pro tiskárny chybí v české verzi WordPerfectu úplně. Proč?
Č+V: Trh u nás rozhodně není takový, aby firmě stálo za to přidělávat download češtiny ke každé z asi osmi set definic tiskáren, které WordPerfect nabízí. Dodávané drivery předpokládají, že máte hardwarově upravenou tiskárnu pro kód Kamenických, což ovšem obvykle nevypadá hezky, nebo že budete tisknout v grafickém režimu, což je také ošklivé a navíc ještě pomalé. Nabízejí se dvě řešení: připravit si driver sám pomocí programu ptr, což je ale dost složitá a časově náročná práce, kterou je ochoten podstoupit málokterý uživatel. Jednodušší variantou je koupit si hotový driver pro požadovanou tiskárnu při nákupu programu. Nabízíme jich celou řadu včetně fontových sad pro laserový tisk.
SN: Brousíte si už zuby na WordPerfect pro Windows?
Č+V: Uvažujeme o tom, ale zatím nás nikdo o překlad nepožádal. WordPerfect pro Windows nepodporuje volbu kódové stránky ani vlastní definici klávesnic, takže v tom stavu, v jakém je, není momentálně vhodný pro pořizování českého textu. Nefunguje zatím s žádnou z úprav češtiny pro Windows, které jsou na trhu. Doufejme, že se s tím časem něco stane, protože principiálně by to neměl být problém.
Děkujeme za rozhovor
Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU