Word, word, word!
neboli Slovo, jen slovo!
(PC World 9/1991)
Je věru více než pozoruhodné, proč se v repertoáru u nás používaných textových editorů tak vzácně vyskytuje Microsoft Word. Mnoho uživatelů o jeho existenci vůbec neví, jiní nad ním ohrnují nos, aniž by ho kdy vyzkoušeli; v nabídkách dealerů se přinejlepším krčí jako maličký řádeček mezi ostatními produkty. Domácí luhy zkrátka opanoval WordPerfect; ti, kteří nepotřebují profesionální kvalitu, se nejčastěji spokojí s Textem602. Jinak se lze setkat s pestrou paletou nejrozličnějších editorů od obvykle nepříliš původních českých a slovenských programů po ChiWriter a WordStar. Microsoft Word však mezi nimi figuruje jen ojediněle, což je o to nepochopitelnější, že neexistuje editor, který by poskytoval tak přátelské prostředí při stejné funkční kvalitě. Jeho výkonu a možnostem konkuruje jedině WordPerfect, který zůstal posledním vyrovnaným soupeřem Wordu v kategorii znakově orientovaných editorů.
Účelem tohoto článku je přiblížit Microsoft Word našim uživatelům. Mnoho informací zatím k dispozici neměli; kromě občasných anotací nové verze 5.5 existuje už jen nepříliš vydařená devadesátistránková brožura k verzi 5.0, kterou loni vydal TIS (dnešní Grada). Jak je v kraji zvykem, byla k mání za kulantní cenu asi dvou set korun, takže se patrně nenašlo mnoho zoufalců, kteří si ji koupili. Proto si i v tomto článku můžeme směle dovolit zůstat prozatím u verze 5.0, která je u nás asi přece jen relativně rozšířenější. K MS Wordu 5.5 se vrátíme v některém z příštích čísel.
Microsoft Word 5.0 navíc představuje nejvyzrálejší podobu tohoto editoru, kterou lze svým způsobem pokládat za konečné dovršení jedné vývojové řady. Verze 5.5 napovídá, že dál už se bude Word ubírat poněkud jiným směrem, více poplatným Windows, což nemusí být právě nejšťastnější řešení. Nicméně je vcelku pochopitelné, vezmeme-li do úvahy, že ani ortodoxně konzervativní WordPerfect nakonec neodolal trendům doby a přidal do verze 5.1 cosi naprosto nebývalého – ovládání myší. Učinil tak ovšem s evidentní nechutí (o čemž svědčí i to, že v manuálu a výukovém programu se odkazy na myš téměř nevyskytují) a na úrovni příliš nepřevyšující klasická pop-up menu. Naproti tomu k Wordu myš patří prakticky neodmyslitelně, a ačkoli není pro práci vysloveně nezbytná, znamená pro každého, kdo se s ní naučí zacházet, obrovskou úsporu času.
V této souvislosti snad můžeme hned na úvod poradit čtenářům, kteří zjistili, že jim už Text602 nestačí, a porozhlížejí se po něčem lepším. Pokud pokládají myš za bakelitovou atrapu nepříjemného hlodavce, která jim při psaní překáží na stole, nechť volí WordPerfect. Dá jim sice více práce si ho osvojit, ale s výsledkem budou určitě spokojeni. Navíc má výhodu v poněkud větších možnostech nastavení parametrů, má i kvalitnější Print Preview a lépe dovede listovat v souborech. Verze 5.1 disponuje dokonce i volitelným českým a slovenským výpisem data, což našince přímo zahřeje u srdce.
Vy ostatní však časem zjistíte, že MS Word je přece jen nejlepší.
PRVNÍ KROKY
Program se dodává na třinácti 360 kB disketách v nekomprimované formě. Při instalaci se však vytvářejí některé soubory (například screen.vid, definující grafickou kartu), což poněkud komplikuje ilegální přenos prostým zkopírováním z hard disku. To je možná jeden z důvodů menší obliby MS Wordu v minulých letech, kdy byl tento způsob získávání softwaru užíván téměř monopolně.
Instalace programem setup.exe je, jak bývá u Microsoftu dobrým zvykem, plně interaktivní a přitom poměrně jednoduchá – vyžaduje pouze znalost typu počítače a použité karty. Program se zapíše do jednoho adresáře o rozsahu zhruba 3 MB. Hard disk je tedy pro úplnou funkčnost prakticky nezbytný, i když s použitím dvou disketových jednotek 1.4 MB by teoreticky rovněž bylo možné spustit Word zcela kompletní. Podobná konfigurace hardwaru však v podstatě nepřichází do úvahy; navíc adresovat instalaci na 3.5'' diskety program nedovede. Podle manuálu lze uvést Word do chodu i na dvou drivech 360 kB nebo na jednom 1.2 MB, ovšem redukovaný o některé funkce. Jinak není na hardware příliš náročný a uspokojivě funguje i na PP 06 s pevným diskem.
Průvodní dokumentace je přehledná, i když časově poněkud náročnější četba – jen uživatelská příručka má přes 600 stran. Zcela bezkonkurenční je výukový program, který lze navíc spustit přímo z Wordu jako alternativu Helpu. S touto pomůckou a minimálními znalostmi angličtiny se základům ovládání naučí i největší počítačový diletant během pár hodin. Zvládnutí jemných nuancí je ovšem otázkou týdnů, a všechny možnosti, které MS Word nabízí, asi v úplnosti využije málokdo.
Po spuštění programu se objeví obdélníkové okno a pod ním menu (zapíná se pomocí Esc). Milovníci WordPerfectu mohou vyhovět jím propagované koncepci obrazovky „prázdné jako nepopsaný papír“ a vypnout vše kromě stavové řádky (Options – show menu-No + show border-No). Tím se ovšem připraví o řadu efektních možností práce s myší. Optimální konfigurace pro jen trochu pokročilé je vypnuté menu, zapnuté okraje okna a zapnuté měřítko (Options – show menu-No + show Border-Yes + Show ruler-Yes).
EDITACE
Vlastní vytváření textu přinese již od počátku uživatelům, zvyklým jen na Text602 a jemu podobné editory, určitá překvapení, vyplývající ze zcela odlišné filozofie práce s textem, která je analogická profesionálním DTP systémům. Základním stavebním kamenem textu není řádek, ale odstavec, obsahující „nekonečný“ řádek. Tím pádem se při vpisování či mazání slov odstavec automaticky přeskládává a udržuje si přitom veškerý nastavený formát. Informace o formátu se kóduje ve značce pro odstavec (ASCII DEC 01O = Enter), jejímž odmazáním se formátování ztrácí. Určitou nevýhodou tohoto postupu je skutečnost, že není možné použít v rámci jednoho odstavce dvou různých formátů (například odrazit konec oboustranně zarovnaného odstavce doprava). To však lze s určitou zkušeností vždy nějakým způsobem obejít (v uvedeném případě například použitím tabulace se zarovnáváním napravo). Kromě toho lze v rámci jednoho odstavce libovolně přikázat tvrdý konec řádku (ASCII DEC 011 – Shift+Enter). Uvedené znaky lze v textu přímo zobrazit (Options – show non-printing symbols – Partial nebo All).
Práce tedy probíhá v těchto stupních:
1. vytvoření neformátovaného textu, jeho revize a korektura;
2. formátování typu písma (Character);
3. formátování odstavce (Paragraph);
4. formátování divize (Division), což je speciální pojem MS Wordu pro část textu, která má společné nastavení rozměru, číslování a rozložení (počet sloupců) stránky. V rámci jednoho dokumentu lze tak například vytvořit několik oddílů stránkovaných zvlášť různými způsoby (písmeny, arabskými či římskými číslicemi), což má svůj smysl zejména při sestavování rejstříků. Právě tak lze na jedné stránce kombinovat různý počet sloupců a s pomocí funkce Format position i oblamovat text či obrázky.
Proces lze ještě doplnit formátováním hlavičky či „patky“ strany (Running-head). Veškeré popsané funkce lze snadno vyvolat z menu (Esc – Format – funkce); k formátování písma a odstavců slouží rychlé klíče uvedené v tabulce 1.
PRÁCE S BLOKY
V tomto ohledu je MS Word patrně bezkonkurenčně nejsilnější mezi klasickými texteditory. Má vlastní originální koncepci, která asi také poněkud zmate uživatele zvyklého na standardní postup. Zcela chybí obvyklá funkce Začátek a Konec bloku – Word totiž pojem bloku vůbec nezná a hovoří o Vybraném textu (Selected text). Krátké klíče (viz tabulka 2) umožňují vybrat slovo, větu, odstavec či celý dokument, avšak nejjednodušším způsobem je prostě nastavit kurzor na místo, kde má blok začít, podržet Shift a kurzorovými šipkami pak zvětšovat či zmenšovat vybranou plochu (zobrazí se inverzně). Všechny uvedené možnosti jsou rovněž jednoduše dostupné pomocí myši. Při vybírání jednotlivého slova se ovšem projevují nedostatky českých kódových tabulek (nejvíc u KOI8-CS), protože Word není ochoten akceptovat některá písmena s nabodeníčky jako součást slova.
Rovněž práce s vybraným blokem je pojata zcela odlišně – obvyklé povely Přesuň či Kopíruj blok samozřejmě chybějí a místo nich v menu najdeme povely Copy, Delete a Insert. Operace s bloky se realizují přes tzv. scrap (Výstřižek), který je zobrazen jako lomená závorka {} ve stavové řádce, v níž se „vystřihnutý“ text zobrazí. Pokud je delší než patnáct písmen, objeví se v závorce začátek a konec Výstřižku. Délka je neomezená. Scrap lze naplnit nejen přes menu, ale především klávesami Insert a Delete, které odpovídají výše uvedeným funkcím – vymažou text do Výstřižku (Del) a vloží obsah Výstřižku na polohu kurzoru (Ins). Povel Copy (blok se zkopíruje do Výstřižku, ale nevymaže se) lze vyvolat pomocí Alt+F3. Přesunování vybraného textu se také snadno realizuje myší; k tomu se ale ještě dostaneme.
Jako by toho nebylo dost, nabízí Word možnost vytvořit libovolný počet Výstřižků najednou. Není dokonce ani potřeba každý z nich pojmenovat – součástí programu jsou makra, s jejichž pomocí lze naplnit několik scrapů. Vytvořené Výstřižky lze navíc uložit k dalšímu použití do tzv. glosáře (glossary). První, co do něj dáte, bude nejspíš vaše jméno a adresa, ale brzy shledáte, že je užitečný i k jiným věcem.
MYŠ
Jak již bylo řečeno, představuje myš u Microsoft Wordu velmi důležitou složku ovládání. Samozřejmě nikoli při vlastním psaní textu. Už při korekturách ji však velmi oceníte, a teprve po delším používání přijdete na to, jakého pomocníka v ní máte.
Word využívá obou kláves myši prakticky beze zbytku. Možnost ovládání menu tímto způsobem ocení především začátečník, tápající ještě v jednotlivých povelech. Po zvládnutí rychlých klíčů myš spíše zdržuje, i když ovládání je vskutku triviální – levé tlačítko zmáčknuté pod rámečkem vyvolá menu, pravé spustí povel a obě tlačítka najednou menu zruší. Myší lze rovněž „scrollovat“ vertikálně i horizontálně kliknutím na levou nebo dolní linku okna. Metodika je podrobně popsána v Helpu, který věnuje myši devět stran, a důkladně procvičena ve výukovém programu.
Nejvíce však využijete myši při práci s bloky vybraného textu, při definování tabulace a při ovládání oken. Až geniálně jednoduchý je přesun či kopírování bloku. Vyberete text výše popsaným způsobem, přemístíte volný kurzor myši na místo, kam chcete text vložit, podržíte klávesu Ctrl (přemístění) či Shift (kopie) a kliknete kterýmkoli tlačítkem. Funguje to i u jednotlivých písmen (aktuální kurzor však musí být za kurzorem myši), což lze dobře využít k opravám velmi častých přesmyček typu „přelkep“ místo překlep.
Zdánlivý problém může nastat tehdy, chceme-li přesunout vybraný text na místo, které se nachází mimo obrazovku. Výběr bloku se totiž zruší, jakmile pohneme kurzorem. Možné postupy dobře ilustrují skutečnost, že jakýkoli úkon lze v Microsoft Wordu provést několika způsoby a je pouze na vás, jaký vám bude nejlépe vyhovovat. Buď blok vymažete či zkopírujete do Výstřižku a vložíte na požadované místo, nebo se na toto místo dostanete scrollováním myší, které blok neruší. Jinou možností je otevřít druhé okno ve stejném dokumentu a kopírovat či přemísťovat mezi okny.
Těch lze ve Wordu otevřít celkem osm; s použitím myši tato operace netrvá ani sekundu. Prostě kliknete na pravou linku rámečku. Pro volbu vertikálního rozdělení musí být vypnuté měřítko (ruler), a pak stačí kliknout na horní linku. Levé tlačítko myši otevírá okno v aktivním dokumentu, pravé v dokumentu novém. Kliknutím obou tlačítek na rámeček se okno vypne. Obdobně prosté je i definování tabulátoru, kde si lze navíc zvolit i vodící znaky (leader characters – tečky nebo pomlčky) a zarovnání sloupce tabulky (doleva, centrovaně, doprava, na desetinnou čárku, případně s čarami mezi sloupci). Výběr pomocí myši se provádí na prvních dvou políčcích měřítka – normálně je první prázdné, druhé označené písmenem L.
OPERACE SE SOUBORY
Patří k největším slabinám Wordu do verze 5.0; verze 5.5 je v tomto ohledu výrazně lepší. Nebohý začátečník, dostatečně zmatený už vylíčenými extrabuřty, je zcela zděšen, když v menu neobjeví důvěrně známou položku File. Místo toho jsou operace se soubory zařazeny pod tajuplný Transfer. Submenu už nebude činit větší potíže, snad s výjimkou pokynu Merge, kterým lze připojit do otevřeného dokumentu obsah jiného souboru. Funkce Clear – Window, tedy vyčištění obrazovky, lze snadněji dosáhnout myší – kliknutím oběma tlačítky na pravou linku okna.
Velmi důkladná je naopak katalogizace souborů (Summary information), umožňující u každého dokumentu vytvořit „kartotéční lístek“ (Summary sheet). Ten obsahuje podrobné údaje o titulu, autorovi, operátorovi, číslu verze, datu vytvoření a revize a konečně má i prostor pro poznámky a klíčová slova. Tento záznam lze vytvořit buď při prvním uložení souboru (je-li zapnutá funkce Options – Summary sheet) nebo dodatečně pokynem Library – Document-retrieval, který umožňuje i veškeré další manipulace s kartotékou.
Podobně jako WordPerfect, pracuje i Microsoft Word po spuštění bez parametrů automaticky s nepojmenovaným dokumentem. Rozměr textu je i při standardní paměti prakticky neomezený, ovšem kompletní přeformátování souboru okolo 500 a více kB pak trvá i několik minut, respektive desítek minut. Vlastní editace a většina ostatních funkcí však probíhá normální rychlostí i u souborů o několika megabytech.
TISK A PREVIEW
Hlavní motivací zájmu o MS Word pro mnohé jistě bude především kvalita tiskového výstupu. S žádným z domácích editorů zatím nelze dosáhnout vyšší úrovně, než poskytuje kvalitní elektronický psací stroj s výměnnými typovými kolečky. Word naproti tomu potenciálně poskytuje všechny možnosti profesionální typografie, včetně Postcriptu. Problém ovšem je, kde sehnat české fonty pro laserovou tiskárnu, a zde bude asi druhý hlavní důvod malého rozšíření tohoto programu. Snad jimi disponuje SWS, avšak pokud ano, rozhodně se nepřekonává s reklamou. Jinak je v oběhu několik sad fontů vesměs anonymních autorů, avšak jejich kvalita není dokonalá – chybějí uvozovky dole a další běžně užívané znaky. O případné existenci české postcriptové úpravy není autoru tohoto článku nic známo.
Print Preview patří obvykle k nejkritizovanějším funkcím MS Wordu; jen z části právem. Je nesporné, že vlastní Preview je hluboce pod úrovní WordPerfectu. I když je rychlejší, výrazně postrádá možnost zvětšených výřezů. To však Word kompenzuje hned několika způsoby. K přehledu o formátu (nikoli velikosti!) písma slouží volitelný grafický režim (Alt+F9). Funkce Options – show line breaks (Alt+F7) umožňuje zobrazení skutečné délky řádky při použití proporcionálního písma, a konečně Options – show layout (Alt+F4) zobrazí v textovém či grafickém režimu skutečné uspořádání stránky včetně sloupců a zalomených textů. Tento postup dovoluje manuální korekce v dokumentu, což sebedokonalejší Preview těžko umožní.
MAKRA
Práci s makry v Microsoft Wordu ocení jak Basicem zcela nedotčený uživatel, tak zkušený programátor. Tvorba uživatelských maker je dokonale primitivní – zmáčknete Shitf+F3, uděláte všechno, co chcete, aby makro činilo, znovu stiknete Shift+F3, makro pojmenujete a přidělíte mu rychlé klíče podle vzoru ze seznamu, který se objeví po volání klávesy F1. Při vypnutí programu se vás Word optá, zda si přejete makro uložit k dalšímu používání (save changes to glossary). Do té doby jsou veškeré provedené změny pouze dočasné, což má svůj význam například při nechtěném vymazání všech maker a glos (Transfer – Glossary – Clear – Enter – y) či jiných nedopatřeních.
Pro počítačové vzdělance je k dispozici také jednoduchý jazyk k programování maker. Firma jich navíc dodává přes třicet již hotových; některá shledáte celkem bezúčelnými, jiná velmi užitečnými. Zvlášt při definování vstupů pro rejstřík či obsah se bez jejich použití prakticky neobejdete. Firemní makra se nacházejí v souboru makro.gly, který lze otevřít nebo přihrát do glosáře pokynem Transfer – Glossary – Load nebo Merge. Pro tyto operace platí totéž, co již bylo řečeno o práci se soubory – nejsou právě přehledné. Navíc není možné importovat jednotlivá makra, pouze celý soubor.
Množství maker, která lze vytvořit, je neomezené; limitováno je ovšem množství rychlých klíčů. Protože se však jedná řádově o stovky variant, nemá toto omezení praktický význam.
VYŠŠÍ FUNKCE
Možnosti Microsoft Wordu v práci s hotovým textem jsou obrovské. Existuje relativně málo operací, které poskytují DTP programy, a jichž není nějakým způsobem možno dosáhnout i ve Wordu. Složitost ovládání je však v takových případech často už neúměrná, takže pro výrobu obrázkových časopisů s náročnějším zalamováním je třeba dát jednoznačně přednost XPressu či Ventuře. Pro přípravu sazby knih i graficky méně náročných periodik je však Word naprosto dostačující, a v mnohých ohledech dokonce výhodnější. Za přijatelnou cenu a s kvalitními laserovými fonty by se mohl stát přímo hitem pro stovky nově vzniklých malých nakladatelství; některá jej ostatně již používají.
Velmi elegantní je například způsob generování rejstříku či obsahu. Stačí zvýraznit text, stisknout příslušné makro a vstup je hotov; ostatní už obstará pokyn Library Index či Table. S ohledem na zlozvyk češtiny skloňovat uživatel jistě ocení možnost dopsání správné koncovky prvního pádu k rejstříkovým vstupům pomocí skrytého textu. Ve srovnání s tímto řešením působí Ventura, u níž je nutno vstupy únavně vypisovat, jako dinosaurus. Rejstříky navíc mají až šest úrovní, zatímco WordPerfect i Ventura zvládají nejvýše dvě.
Rovněž formátování pomocí style sheetů (předdefinovaných stylů) je velmi užitečnou pomůckou nejen pro ty, kteří píší text a ještě přesně neví, jak bude nakonec upraven. Tímto způsobem lze také nastavit formát rejstříku, obsahu a poznámek pod čarou. Je však dlužno přiznat, že ve Ventuře je uspořádání style sheetů přehlednější (Word je vyvolává přes klávesu Alt rychlými klíči, které je třeba si zapamatovat).
Poznámky (Footnotes) patří rovněž k vydařenějším funkcím Microsoft Wordu. Je možné definovat, zda se mají automaticky psát na příslušnou stránku nebo hromadně na konec divize (tak lze například utvořit poznámky za každou kapitolou). Mohou být automaticky průběžně číslovány nebo manuálně definovány (hvězdičkami apod.). Chybí ovšem možnost zvolit si, aby program sám začal na každé straně číslovat vždy od jedničky, což například WordPerfect dovoluje. Místo toho je Word opatřen speciálním druhem poznámek zvaných anotace (annotations), které umožňují vložit i datum a čas pořízení. Zvláštní makra umožňují shrnout anotace z více souborů do jediného nebo do zvláštního dokumentu. Tuto fukci využije například ředitel, když předá svým náměstkům k vyjádření návrh výroční zprávy na disketě. Každý napíše své poznámky k textu jako anotace, a ty pak sekretářka snadno shrne do jediného dokumentu.
Podobných funkcí, při stavu computerizace na našich tocích zatím stále ještě poněkud futorologických, má Word povícero. Dovoluje vkládání záložek (Bookmarks) k rychlejší orientaci v dlouhých dokumentech a k vytváření odkazů; umožňuje automatické vyplňování formulářů; disponuje řadou komfortních vymožeností pro zpracování zejména obchodní korespondence. Dovede automaticky přečíslovat odstavce (Library – Number) nebo je naopak přeskládat do správného pořadí (Library – Autosort). Úplě zůstalo našinci odepřeno potěšení použít výtečného spelleru a slovníku synonym.
Není však účelem tohoto článku podrobně rozebírat jednotlivé funkce. Orientační přehled veškerých pokynů menu najde čtenář v tabulce č. 3, čímž doplňujeme zmiňovanou příručku ing. Petra Marka, která mnohé z nich naprosto opominula. Nejde o snahu suplovat originální manuál, protože u definic řady funkcí se bez něj stejně nelze obejít; spíše bychom rádi ulehčili českým uživatelům první seznámení s programem.
NA KONEC
Microsoft Word 5.0 zdaleka není dokonalý program. Kromě již uvedených nedostatků je například mimořádně nepříjemná nemožnost opravy překlepu při zadávání pokynu do menu. Odešleme-li povel klávesou Enter a program s ním není spokojen, zobrazí řádek inverzně a je nutno jej celý přepsat. Dále například složitost ovládání osnovy téměř zcela odrazuje od aplikace této jinak užitečné funkce. Podobných mušek shledá uživatel jistě vícero. Nicméně hlavním nedostatkem zejména pro začátečníka bude velmi nepřehledné menu. Některé z jeho položek reprezentují jediný povel, jiné skrývají mnoho dalších složitě strukturovaných submenu (viz tabulka 3).
Proč tedy používat Word? Především proto, že WordPerfect je ještě méně přehledný a i v nové verzi obtížněji osvojitelný. Co do výkonu jsou programy plně srovnatelné, cenově rovněž. Bohužel SWS jako distributor Microsoftu neudělal dosud naprosto nic pro větší popularizaci tohoto programu, natož pro doplnění národního prostředí. DTP studio, které se nepříliš šťastně snaží udávat tón profesionálnímu zpracování textu, neuznalo za vhodné ve své české implemetaci Ventury počítat ani s WordPerfectem 5.0, natož s Wordem, takže příslušné rubriky sice v menu najdeme, ale nepracují s češtinou. Na dotaz po příčinách tohoto opomenutí DTP studio sdělilo, že „tady přece stejně má každej WordPerfect 4.2, tak proč by tam mělo bejt něco jinýho“.
Suma sumárum tedy musíme konstatovat, že naději na větší rozšíření bude mít patrně až Microsoft Word 6.0, pokud se do toho vloží někdo jiný než Slušovice a pokud se do té doby už všichni nezblázní do Windows a nepořídí si rovnou WinWord nebo Amí Pro. Úplný odklon od znakově orientovaných editorů však zatím asi nelze očekávat, takže se snad Word přece jen ještě dočká uznání i u nás. Pokud bychom měli poradit těm, kteří nějaký program pro profesionální zpracování textu potřebují už dnes: kupte si ten, ke kterému seženete české laserové fonty. Bude-li to MS Word ve verzi 5.0 či 5.1, určitě vás nezklame. Pokud někdo do té doby vyrobí český speller a české třídění k jinému programu, dejte mu přednost. Rozhodně však zbytečně nevyhazujte peníze za drahé DTP systémy, pokud nehodláte vydávat noviny či ilustrované časopisy, nebo vyrábět graficky náročné prospekty.
Martin Maniš
Pozn: na přání autora článek neprošel redakční jazykovou úpravou.
Tabulka 1
Rychlé formátovací klíče – přehled
(Alt + )
Formátování charakteru písma:
(pracuje s vybraným blokem textu)
B(Bold) – tučně
I(Italic) – kurzíva
U(Underline) – podtrženě
D(Double underline) – dvakrát podtrženě
K(Small caps) – malé verzálky (nepracuje s češtinou)
S(Striketrough) – přeškrtnutě
E(Hiddentext) – skrytý text
+(Superscript) – horní index (plus na původní IBM klávesnici, nikoli numerické)
-(Subscript) – dolní index (minus na původní IBM klávesnici, nikoli numerické)
mezerník(Remove formatting) – odstraňuje veškeré výše uvedené formátování typu písma
Formátování odstavce:
(pracuje s odstavcem, na kterém je kurzor)
C(Center) – zarovnání na střed
L(Left) – levé zarovnávání
R(Right) – pravé zarovnávání
J(Justified) – oboustranné zarovnání
F(First line indent) – odrazí první řádek odstavce o jednu tabulaci
N(Increase left indent) – odrazí celý odstavec o jednu tabulaci
M(Reduce left indent) – vrátí celý odstavec o jednu tabulaci
Q(Left & right indent) – odrazí odstavec zprava i zleva o jednu tabulaci
T(Hanging indent) – první řádek začne od kraje a ostatní odrazí
O(Open spacing between) – udělá mezeru mezi odstavci
1(Single space) – rozteč řádků 12 bodů = 1 li (1 na orig. IBM klávesnici, nikoli numerické)
2(Double space) – rozteč řádků 24 bodů = 2 li = mezera v normovaném strojopisu (2 na IBM klávesnici)
P(Remove paragraph formatting) – zruší veškeré formátování odstavce
Ostatní:
Shift + EnterNový řádek
EnterNový odstavec
Alt + Ctrl + EnterNový sloupec
Ctrl + Shift + EnterNová stránka
Ctrl + EnterNová divize
Ctrl + pomlčka (na orig. klávesnici) Rozdělovník (optional hyphen)
Ctrl + Shift + pomlčka (na orig. klávesnici)Fixovaná pomlčka
Ctrl + mezerníkFixovaná mezera
Poznámka: funkce volané přes klávesu Alt mohou interferovat s definicí Style sheetu – v takovém případě je třeba předřadit X (např. Alt+XL pro levé zarovnání odstavce).
Tabulka 2
Přehled funkčních klíčů a hlášení
SAMOTNÉ
F1(Next window) – další okno
F2(Calculate) – spočítá všechna čísla spojená znaménky (+, –, *, / = dělení) ve vybrané větě či sloupci, výsledek dá do Výstřižku
F3(Glossary) – po napsání názvu vstupu nahraje příslušný text z glosáře
F4(Repeat edit) – opakuje editaci
F5(Overtype) – při editaci nevkládá, ale přepisuje původní text (OT)
F6(Ext. selection) – vybírá text pohybem kurzorové šipky (podobně jako shift+šipka), (EX)
F7+8(Prev.+next word) – vybírají slovo, na kterém je kurzor, F7 dopředu, F8 dozadu před mezerou (nepracuje s češtinou)
F9+10(Prev+next paragraf) – vybírají odstavec, na kterém je kurzor a posunují výběr odstavce dopředu a dozadu
SHIFT +
F1(Undo) – obnoví stav před poslední editací či vymazáním
F2(Outline view) – přepínač osnovy (TEXT, LEVEL x)
F3(Record macro) – nahraje do makra veškeré akce až do opětného vypnutí (RM)
F4(Repeat search) opakuje vyhledávání
F5(Outline organization) – funguje jen při spuštěném Shift+F2, přepíná mezi editováním a organizováním osnovy (ORGANIZE)
F6(Column selection) – vybírá pomocí šipek sloupec od polohy kurzoru (CS)
F7+8(Prev.+next sentence) – vybírají větu na které je kurzor a posunují výběr věty dopředu a dozadu
F9(Current line) – vybírá řádek, na kterém je kurzor
F10(Whole document) – vybírá celý dokument
CTRL +
F1(Zoom) – roztáhne zvolené okno na celou plochu obrazovky (ZM)
F2(Header) – udělá z příslušné řádky či vybraného textu hlavičku strany (zruší se pomocí EscFR – position None)
F3(Step Mode) – spouští makro po jednotlivých krocích (ST)
F4(Toggle case) – mění versálky v minusky a naopak (nepracuje s češtinou)
F5(Line draw) kreslení čar (LD)
F6(Thesaurus = EscLE) – slovník anglických synonym
F7(Load = EscTL) – nahraje dokument (menu se objeví po zmáčknutí F1)
F8(Print = EscPP) – tiskne dokument v aktivním okně
F9(Print prewiew = EscPV) – graficky zobrazí podobu tiskové strany
F10(Save = EscTS) – ukloží aktivní dokument
ALT +
F1(Set tab = EscFTS) – nastavení tabulátoru
F2(Footer) – udělá patku strany (viz Ctrl+F2)
F3(Copy to scrap) – překopíruje vybraný text do Výstřižku
F4(Show layout) – ukáže skutečné uspořádání stránky včetně sloupců apod. (nezobrazuje se přitom skrytý text hlavičky ani patky; při zahájení práce v tomto modu se automaticky přidává nesmazatelná značka odstavce) (LY)
F5(Go tu page) – přeskočí na zvolenou stránku
F6(Spell) – koriguje text podle anglického slovníku
F7(Show line breaks) – ukazuje skutečnou šířku řádku při použití fontů různé velikosti a proporcionality
F8(Font name = EscFC) – nastavuje druh, velikost, a formát písma
F9(Text/grafics) – přepíná textový a grafický režim
F10(Record style = EscFSR) – nahraje formát písma, odstavce či divize z textu do aktuálního Stylesheetu
Poznámka: tučně vyznačené funkce fungují jako přepínač. Tučné symboly v závorkách jsou hlášení, která se objevují na spodní řádce obrazovky.
Tabulka 3
Přehled povelů menu
COPY – kopíruje vybraný text (Enter do Výstřižku; název glosy + Enter do glosáře)
DELETE – vymaže vybraný text (Enter do Výstřižku; název glosy + Enter do glosáře)
FORMAT – formátuje se:
Character – typ písma
tučné, kurzíva, podtržené, přeškrtnuté, verzálky, zmenšené verzálky, dvojitě podtržené, horní a dolní index, název a velikost fontu, barva písma, a skrytý text
Paragraph – odstavec
zarovnání (vlevo, centrovaně, vpravo, oboustranně), odsazení zleva, odsazení první řádky, odsazení zprava, řádkování, mezera před a za odstavcem, Keep together – odstavec drží pohromadě na jedné stránce, Keep follow – váže dva či více odstavců tak, aby zůstávaly na stejné stránce, Side by side – odstavce se umístí vedle sebe, pokud mají správně definované pravé a levé odsazení
Tab – tabulátory
set – nastavení (pozice, zarovnání, řídící znak)
clear – vymaže tabulaci na zadané pozici
reset-all – vymaže všechny tabulace ve vybraných odstavcích
Border – grafické olemování vybraných odstavců
typ (žádný, obdélník, linky), druh linky (vyběr pomocí F1), barva, linka vlevo, linka vpravo, linka nahoře, linka dole, rastr pozadí (vkládá se číselně požadované procento tmavosti), barva pozadí
Footnote – poznámka
vloží poznámku na místo kurzoru (Enter automaticky číslovanou, zvolený znak + Enter manuálně číslovanou)
Division – divize
margins – okraj strany v divizi (horní okraj, dolní okraj, levý okraj, pravý okraj, délka stránky, šířka stránky, odsazení u hřbetu pro sešití, odsazení hlavičky zhora, odsazení hlavičky zdola, zrcadlová poloha stran pro oboustranný tisk, trvalé nastavení zvolených parametrů)
page-numbers – stránkování (zapnutí, vzdálenost zhora, vzdálenost zleva, číslovat průběžně nebo začít nové, od strany, formát číslování – arabské, římské apod.)
layout – rozložení strany v divizi (poznámky na téže straně či na konci, počet sloupců, mezera mezi sloupci, novou divizi začít na nové straně nebo pokračovat na téže straně nebo začít novým sloupcem či začít na sudé nebo liché straně)
line-numbers – číslování řádek (zapnutí, vzdálenost čísla od textu, číslovat od začátku každé strany nebo divize nebo průběžně, číslovat každou n-tou řádku)
Running-head – záhlaví strany
umístění (nahoře, dole, nikde), liché stránky, sudé stránky, první strana, zarovnání s levým okrajem textu nebo do kraje papíru)
Stylesheet – předdefinovaný styl
Attach – otevírá soubor *.sty s předdefinovanými styly (F1 – volba)
Character – aplikuje na vybraný blok textu zvolený styl (F1)
Paragraph – aplikuje na odstavec (vybrané odstavce) zvolený styl (F1)
Division – aplikuje na divizi (vybrané divize) zvolený styl (F1)
Record – nahrává formát z vybraného textu a definuje ho jako styl (volba rychlého klíče o nejvýše dvou písmenech, nahrát formát písma, odstavce nebo divize, varianta (výběr F1), název stylu)
Search – vyhledává v dokumentu zadaný formát
Character – typ písma (vyhledávání směrem dolů nebo nahoru, jinak je menu identické s Format Character)
Paragraph – formát odstavce (vyhledávání směrem dolů nebo nahoru, jinak je menu identické s Format Paragraph)
Style – předdefinovaný styl (rychlý klíč stylu, vyhledávání směrem dolů nebo nahoru)
Replace – nahrazuje v dokumentu jeden formát druhým
totéž (ve všech případech navíc možnost zapnout manuální souhlas s prováděným nahrazováním)
Revision-marks – zobrazuje provedené korektury
Options – nastavení: zapnutí režimu značených korektur, typ písma vkládaného textu (normální, tučné, podtržené, verzálky, dvakrát podtržené) – zobrazuje se v grafickém režimu nebo barevně, označení provedených oprav čarou po straně textu (ne, nebo při tisku na levé, pravé či vnější straně textu a na monitoru vždy vlevo)
Accept-revisions – provede všechny naznačené korektury v vybraném bloku textu
Undo-revisions – odstraní naznačené korektury a uvede vybraný blok textu do původního stavu
Search – vyhledá nejbližší korekturu v textu
Position – umístění grafického či textového okna do stránky
(pracuje s vloženou grafikou, pokud je na ní kurzor, nebo s vybranými odstavci); horizontální poloha okna – číselná hodnota nebo F1 (nalevo, centrovaně, napravo, uvnitř, vně), v poměru ke (sloupci, okrajům, straně), vertikální poloha – číselná hodnota nebo F1 (v řádku, nahoře, uprostřed, dole), v poměru k (okrajům, straně), šířka vkládaného okna – číselná hodnota nebo F1 (výběr záleží na nastavení počtu sloupců strany), vzdálenost vloženého okna od okolního textu.
Annotation – anotace
stejné jako Format Footnote, navíc je volitelný výpis data a času do poznámky
Bookmark – záložka
zakotví záložku k vybranému textu; vkládá se libovolné jméno záložky
GALLERY – slouží k zobrazení, vytváření a revizím předdefinovaných stylů (style sheets)
Copy – kopíruje zvolený styl do Výstřižku
Delete – vymaže zvolený styl do Výstřižku
Exit – vypíná Gallery
Format – formátuje jednotlivé styly (písmo, odstavec, tabulaci, olemování a umístění okna – viz Format v hlavním menu)
Help – spouští pomocné texty a lekce
Insert – vkládá do seznamu nový styl (rychlý klíč, použití pro písmo či odstavec nebo divizi, varianta – F1, název stylu)
Name – přejmenovává název a rychlý klíč stylu
Print – vytiskne seznam stylů
Transfer – realizuje operace se soubory obsahujícími informace o stylech (*.sty) – viz Transfer v hlavním menu
Undo – ruší provedené změny ve style sheetu
HELP – spouští pomocné texty a lekce
Exit – vypíná Help
Next – další strana
Previous – předchozí strana
Basics – informace jak používat Help
Index – rejstřík pomocných textů
Tutorial – výukový program (příslušná lekce nebo rejstřík lekcí)
Keyboard – informace o funkcích klávesnice
Mouse – informace o funkcích myši
INSERT – vloží na pozici kurzoru obsah Výstřižku nebo po výběru (F1) obsah glosy
JUMP – přeskočí na
Page – stranu (číslo)
Footnote – poznámku (na níž je kurzor)
Annotation – anotaci (na níž je kurzor)
Bookmark – záložku (jméno)
LIBRARY – „knihovna“ vyšších funkcí
Autosort – třídění
Alfanumerické nebo numerické, vzestupné nebo sestupné, podle velkých písmen (A,a,B,b), jen ve vybraném sloupci
Document-retrieval – kartotéka textů
Query – vyhledává podle zadaného parametru
Exit – vypíná kartotéku
Load – nahraje vybraný dokument
Print – vytiskne u vybraných dokumentů kartotéční lístky, jejich text nebo obojí
Update – edituje kartotéční lísty
View – pohled (krátký, dlouhý a úplný), třídění podle adresáře, autora, operátora, data vzniku či revize, rozměru souboru
Copy – kopíruje vybrané texty včetně příslušných style sheetů
Delete – maže vybrané texty (výběr se provádí mezerníkem)
Hyphenate – rozdělování
volba manuálního odsouhlasení, rozdělování textu psaného verzálkami
Index – sestavuje rejstřík z označených vstupů
definice mezery mezi heslem a číslem stránky, velké písmeno na začátku hesla první úrovně, odsazení nižších úrovní, použití předdefinovaného stylu
Link – spojení dokumentu s textem, grafikou či tabulkou
Document – vkládá z jiného dokumentu založený (bookmarked) text
Graphics – vkládá vybranou grafiku (název, formát – viz help, pozice, šířka, výška, mezera nahoře, mezera dole)
Spreadsheet – vkládá data z Lotusu, MS Excelu nebo MS Multiplanu
Number – přečíslovává odstavce
přečíslovat nebo odstranit číslování, pokračovat v číslování
Run – spouští příkaz DOS
Spell – zapíná slovník
Table – sestavuje obsah
z osnovy nebo z označených vstupů, kód vstupů, uvádět čísla stran, oddělení vstupu od čísla strany, odsazení nižších úrovní, použití předdefinovaného stylu
Thesaurus – vyhledá ve slovníku synonymum
OPTIONS – nastavení programu
Window – nastavení okna – ukazuje:
měřítko, rozložení strany, osnovu, skrytý text, netiskové symboly (žádné, částečně, všechny), skutečnou délku řádek, použité styly
General – celkové nastavení:
vypnutí zvukové signalizace, použitá míra, stránkování (automatické nebo manuální), interval automatického ukládání, zobrazení menu, formát data a času, počítání řádky, rychlost kurzoru, cesta ke slovníku, kartotéční lístek při ukládání dokumentu, režim zobrazení (grafické, velikost textového), potvrzení automatického ukládání, zobrazení rámečku okna, desetiny (tečka nebo čárka), interval tabulátoru, počítání prázdných řádků, typ kreslených čar (F1)
PRINT – tisk
Printer – tiskne otevřený dokument
Direct – přímý tisk psaných znaků
File – tisk do souboru
Glossary – tiskne obsah otevřeného glosáře
Merge – tiskne jednotný dokument (dopis, formulář), do nějž doplňuje různé parametery (adresy, data)
Options – nastavení tiskárny (model, počet kopií, tisk skrytého textu, tisknout vše nebo vybrané strany, kontrola vdov a sirotků, port, grafické rozlišení, draft (tisk bez grafiky a formátování sloupců), tisk kartotéčních údajů, tisk vybraných stran číslo x-y, tisk během editace, oboustranný tisk
Queue – ovládání tisku během editace
pokračování, pauza, restart, stop
Repaginate – přestránkování
manuálně odsouhlasené či automatické
Preview – zobrazení strany
konec, skok, nastavení (jedna strana, dvě strany, rozevřené strany), tisk (dokumentu, do souboru, nastavení tiskárny)
QUIT – vypnutí programu
REPLACE – nahrazení
textu, za text, potvrzení, respektovat velká písmena, nahrazovat jen celé slovo
SEARCH – vyhledání
směr (dolů, nahoru), respektovat velká písmena, vyhledávat jen celé slovo
TRANSFER – operace se soubory
Load – nahrání souboru
Save – zapsání souboru (Word, ASCII, ASCII s konci řádek, RTF)
Clear – odstraní text z okna (Window), případně obsah všech otevřených oken, glosářů a style sheetů (All)
Delete – vymaže určený soubor
Merge – připojí obsah jiného souboru
Options – cesta k adresáři, trvalé nastavení
Rename – přejmenování souboru
Glossary – operace s glosáři (otevření, uložení, připojení, vyčištění)
Allsave – uloží vše ze všech oken, glosářů a style sheetů
UNDO – zruší poslední editaci nebo příkaz
WINDOW – práce s okny
Split – rozdělí okno (horizontálně, vertikálně, otevře okno pro poznámky)
Close – zavře okno
Move – změní rozměry okna
Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU