Vytí ze žumpy (Poznámka), 15. 12.
Dostal jsem tip, že na stránkách www.lege.cz se ke GD vyjadřuje jistý
Martin Maniš, takto pan doktor Jan Hýsek, nakladatel. A že se vyjadřuje
značně neurvale. Ze zvědavosti jsem tam nahlédl, přečetl jeden odstavec
narcistních výlevů tohoto rádoby "enfant terrible" původně jen počítačové
žurnalistiky, pak další odstavec, a s překvapením jsem zjistil, že tomu
člověku stojím za neobvykle rozsáhlý komentář. Pro zájemce je v rubrice
Ze společnosti jako HTML, nebo tady jako DOC. (Poznámka MMM: odkaz vedl na stránky Gentlemana a obsahoval citaci Manišova Vyti z hrobu ze 7. října 2000 od "Tedy ono celé to Vytí..." až do konce, ovšem s vynecháním všech odkazů včetně pramene - i zde zůstal Straka konzistentní ve své neschopnosti přesně citovat!)
Nemám valný důvod se k Manišovu vytí vyjadřovat,
a už vůbec s ním a vytím polemizovat: co s člověkem, který řekne "na tu
Novu se nedá dívat", načež vám podrobně popíše program za uplynulý týden
s podotýkáním, že se se jen tak mrknul. Ale na druhé straně, proč nebýt
jednou jako on: i dáma někdy zatouží být kurva.
Maniš psal pro Softwarové noviny několik let, poté,
co s ním jako přispěvatelem vyrazili dveře úplně všude. A měl smůlu, že
ve svém okouzlení vlastní dokonalostí udělal odbornou botu a měl smůlu,
že jsem mu na ni přišel a napsal o ní. A to neunesl. Jeho bezbřehá ješitnost
mu to nedovolila. Neunesl také to, že i někdo jiný než on ironizuje a kritizuje
ostřeji než tehdy bylo v kraji zvykem. Prostě jsem mu sáhl na majestát,
na jeho píseček, a páníček se nám rozkatil.
Jím zmiňovaný Obrátilův slovník vydala u nás Paseka
a Hýsek. První jako "pouhý" reprint v rámci celého Obrátilova díla pod
názvem Kryptadia III, druhy jako "digitální" reprint pod čtenářsky přitažlivějším,
tudíž profitabilnějším, leč nepůvodním názvem Velký slovník cizích slov
(s poukazem, že slovu Kryptadia by nikdo nerozuměl. Můj odkaz na toto dílo
je tedy zcela jednoznačný i bez uvedení nakladatelství. Navíc ani necituju.
Předtím, než Maniš ve svém příspěvku rozpitval GD,
věnoval se své oblíbené pedofilii, a v této souvislosti si neodpustím rýpanec
pod jeho zteřelá žebra. Jde o Manišovu až vášnivou obhajobu pedofilie -
v Kabaretu č. 4, určitě to najdete v archivu. Pedofilé jsou podle něj "nejnešťastnější
a nejosamělejší" devianti, pronásledovaní jako hugenoti, černoši či židé,
kteří vraždí své oběti jen ze strachu před prozrazením. "Vina za smrt všech
dětí zabitých pedofily z hrůzy před prozrazením padá jednoznačně na hlavu
společnosti", nerozlišující mezi pohlavním zneužitím za použití "brutálního
násilí" či "s plným souhlasem dítěte". Maniš na fotografiích vidí "převážně
o spokojeně se tvářící souložící děti" a táže se řečnicky "Lze dítě násilím
přinutit, aby se při tom smálo?". Celý rozsáhlý článek se jen marně tváří
jako antipedofilní. Já bych Manišovi děti na tábor nesvěřil.
Co taky s člověkem, který si plete diakritiku a
interpunci, viz výzvu k zasílání článků "s interpunkčními znaménky, na
'cestinu' si snad už hrát nebudeme."
Převzato jako doslovná citace z adresy:
http://www.gentleman.cz/archiv/00/1215.htm
Všechna práva vyhražena! © Ivan Straka 2000.