Obrazove menu






FRANTIŠEK ŠTORM - PĺSMO
průvodní text k výstavě v Galerii
Die aktualitët des schönen
Liberec, 23. 7. - 23. 8. 1998





František Štorm * 3. 7. 1966 v Praze
Studia: 1981 - 1985 Střední odborná škola výtvarná, Praha, 1985 - 1991 Vysoká škola uměleckoprůmyslová, atelier knižní grafiky a písma, Praha.
Práce: 1991 - 1995 asistentem u prof. Jana Solpery na VŠUP.
Zaměření: výroba písma, grafika a fotografie.



Písmo by se správně vystavovat nemělo. Jeho účel je splněn v okamžiku, kdy čtenář zaklapne dočtenou knihu, a její myšlenky na čas utkví v paměti. Duchovní poselství tištěného slova se tím dostalo ke svému cíli. Proto je písmo třeba považovat za pouhého, a zároveň zázračného nosiče myšlenek. Je to více technologie a řemesla, a méně umění a výtvarna. Snaha o ryze uměleckou knižní typografii vede zpravidla ke sběratelství nečitelných avantgardních monster. To jsou ty knihovny zabuřenělých bibliofilů, kteří nerozřezávají archy, knihy balí do celofánu, padesát let nechají uzrát a vnoučata to odnesou tak jak to je, do antikvariátu. Pravá hodnota knihy leží však v textu, nikoli ve vnější formě, byť by byla sebedokonalejší. Obálka z přírodního papíru, formát přizpůsobený lidské ruce a oku, písmo nenápadné a dobře čitelné. To je klasická typografie, jejíž efekt je trvalejší a cennější. Obyčejné knížky nejsou však způsobilé k vystavování, nemají aktuální vzhled.

Přestože odmítám pojetí písma jako výtvarného objektu, uspořádal jsem tuto výstavu jako kolekci lehce stravitelných vzorníků abeced. Jako výrobce typografického software se netajím ani ryze propagačními pohnutkami. Vystavené práce ilustrují jednotlivé abecedy pomocí volných letristických komposic, fotografií a dřevorytů, ve snaze o vystižení atmosféry daného písma. Převládají abecedy textové, tj. určené pro knižní sazbu, takže řada exponátů slouží jako technická dokumentace bez výtvarných úmyslů.

Každý soubor znaků má svou náladu, barvu i komposiční řád podobný architektuře. Vztah antikvy a kursivy je paralelou vztahu mužského a ženského principu v přírodě, proporční kánon velké a malé abecedy je originální anatomií znaků. Ne náhodou se typografické a tiskařské názvosloví hemží antropologickými výrazy jako patka, bříško, tělo, parchant... Litera se dá modelovat jako figurka, je možné oddat se hře s latinkovým znakovým kódem až k jeho deformaci. Zkoumat hranice čitelnosti, pouštět se do pseudovědeckých experimentů a z nich vyvozovat podivné závěry je osvěžujícím kořením jinak nudného písmařského řemesla. To, co vystavuji, je jeho vedlejším produktem.

autor





Úvodní strana POČÍTAČOVÉ TYPOGRAFIE

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU