Juvenis
Bezmála čtyřicet let staré kresby písem se dají restaurovat již jako historická abeceda - přesným převedením do počítače se všemi detaily. To by ovšem nebyl Josef Týfa aby celou abecedu nepřekreslil, a to do té míry, že z původního návrhu zůstal prakticky jen název. Pod názvem Juvenis zveřejnil Týfa návrh bezpatkové abecedy již ve druhé polovině minulého století. Mělo velkou střední výšku minusek, úspornější kresbu a na svou dobu velmi odvážné jednostranné serify. V roce 1979 se Týfa k myšlence Juvenisu vrací, modifikuje literu g do jednobříškové formy, kresbu ještě zužuje a doplňuje půltučný a nakloněný řez. Patrný je tu i vliv Jaroslava Bendy v otevřených formách náběhů diagonálních tahů. Koncem roku 2001 autor předkládá stoh pauzovacích papírů s desítkami variant liter, ale hlavně s novým, současnějším názorem: kresba je otevřenější, detaily měkčí, číslice a nealfabetické znaky jsou integrálnější v celém souboru. Původní záměr vytvořit písmo pro dětskou literaturu se tím ještě zdůraznil, a s novými proporcemi Juvenis daleko překračuje toto původní určení. V létě 2002 jsme to celé dali "do stroje" a nakreslili nové kursivy.
Finální počítačová podoba byla dokončena v listopadu 2002. Všech dvanáct řezů se dělí na šest tučnostních variant s kursivami. Tmavost jednotlivých stupňů neroste lineárně, nýbrž po křivce mající strmější průběh směrem k nejtučnějšímu extrému. Lidské oko pak vnímá ztmavování plynuleji a sousední řezy jsou lépe odstupňované. Střední výška minusek je nezvykle velká, takže vytištěné devítibodové písmo vnímáme spíše jako "desítku", přičemž řádkování není nikterak přehuštěné. Dalším geniálním optickým trikem Josefa Týfy jsou číslice, které jsou navrženy jako mírně skákavé. Vzniká tak pomyslná třetí horizontála v proporčním schematu celé rodiny, která podporuje čitelnost a vhodně doplňuje původní záměr vytvořit dětské písmo s prvky hravosti. Totéž platí o celkovém měkkém výrazu abecedy. Rozmanité a přesto promyšleně vyvážené jsou serify: minuska d má horní přetažnici bez patky a zdánlivě působí chudě, zatímco takové y nebo x naopak komplikovaně. U versálek nenajdeme serif nikde jinde než u J a to jen kvůli vyvážení spodního oblého přetahu. Tyto anomálie však dokonale zapadají do struktury hladkého textu a posouvají Juvenis do originálního, současného výrazu. Týfa nabízí také tři alternativní minusky. V případě g sleduje jednobříškovou formu zvažovanou v osmdesátých letech, u k se vrací k Bendovské inspiraci a u z přidává spodní serif jako připomínku kaligrafického principu. Rukopisné tradici zůstávají věrné zejména kursivy. Složitější k je asi nejsilnějším charakterovým znakem Juvenisu, mírně rozevláté jsou všechny diagonály u z, v, w, y, a to i ve versálkách: A, V, W, Y. Juvenis se výborně spojuje s kresebnými ilustracemi, neboť je sám velice výtvarně modelován. Jeho nezaměnitelný optický účinek ale najde uplatnění nejen v dětské literatuře, ale i v orientačních systémech, na plakátech, v časopisech i kratších novelách.
Úvodní strana POČÍTAČOVÉ TYPOGRAFIE
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU