PĚŠKY NAPŘÍČ MARMOJEM

Dlouho uvažované vydání datové verze Marmokoje akceleroval Jan Čumlivský, který si pro Tabook Bedekr 2018 objednal ukázku textu a ilustrací, takže jsme této propagace využili a zařadili Marmokoj současně s tím i do nabídky DAT.

Jde ovšem o polotovar ve stavu, v jakém byl rozpracován v letech 1996-1998. Vysvětlení najde čtenář níže v textu pro Tabook.

Kromě možnosti přečíst si jinak zcela nedostupný román v alespoň nějaké podobě (pořád lepší než v žádné) vám tak nabízíme přímou participaci na dalších osudech Marmokoje.
S každou další objednávkou této e-publikace se budeme cítit více zavázáni zájemcům a fandům, abychom postupně dokončili rozdělané korektury (zejména v dílech 7 a 8 a v dětské verzi, kde asi nebyly provedeny vůbec žádné - po 20 letech už se podrobnosti jaksi vytratily z paměti všech zúčastněných).
V případě dostatečného zájmu bychom časem vydali i verzi 2.0 s kompletními barevnými obrázky.

Nejvíce bychom pochopitelně přivítali zájem nějakého nakladatelství, které umí čerpat granty (náš odpor k nim není nic principiálního, jen čistě obsedantního) a dokázalo by vydání dokončit a prodat.

Text psaný pro TABOOK 2018

Osmidílná česká sci-fi Cara Ostena (MUDr. Jana Lukeše) Pěšky napříč Marmokojem se od konce osmdesátých let stala legendou, kterou podle názvu leckdo znal, ale prakticky nikdo neměl příležitost ji číst. Vědělo se, že jde o rozsáhlý cestopis líčící trestnou výpravu velitele hesperských četníků majora Panila proti vzmáhajícímu se hnutí fujpalibónů (komunistů) v protektorátu Marmokoj. Děj se odehrával na astronu Thetis - drobném planetoidu, z něhož podle jedné z autorových konfabulací pocházela Dahorjáné Sedéno, jejíž raketa se zřítila roku 1934 nedaleko Lukešovy rodinné chaty u Solopisk. Zachránil se také vak s písemnostmi, obsahující mimo jiné i rukopisy Pěšky napříč Marmokojem a Dcera vědy. Podle této verze se Lukeš naučil išovsky právě od Dahorjáné, kterou posléze pojal za ženu, a oba romány jsou tak vlastně toliko jeho překlady išovského originálu.

V roce 1991 vydalo nakladatelství Lege artis první drobnou lukešovskou publikaci Co byl paxistický puč a vzápětí začalo pracovat i na vydání Marmokoje. Vycházelo z kvalitní kopie rukopisu zapůjčené Lukešovým objevitelem profesorem Vladimírem Boreckým. Práce se dosti vlekla zejména pro přemíru išovštiny v textu, která notně komplikovala přepis, sazbu i redakci. Nicméně koncem roku 1995 byla kniha zhruba připravena do tisku.
Pro poslední kontrolu několika v kopii špatně čitelných drobností bylo nakonec ještě nutné vydat se do Památníku písemnictví, kam Borecký v osmdesátých letech umístil originály Lukešových rukopisů z obav, aby u něj nebyly zabaveny při eventuální domovní prohlídce. Ukázalo se, že v kopii chybělo posledních 30 stran - a tím začal bizarní kolotoč událostí, které postupně vedly k tomu, že kniha nebyla dodnes vydána.

Jediná existující verze rukopisu pocházela z Lukešova opisu pro profesora Jaroslava Stuchlíka a jako vše ostatní, co se dochovalo, nebyla kompletní - chyběla jedna ztracená složka a celý konec v rozsahu dvou dílů. Vlastní autorova pozůstalost byla pokládána za zničenou. V roce 1996 se ale ukázalo, že tomu tak možná není a že z jeho bytu část rukopisů údajně odnesli dva psychiatři z Bohnic, kde byl Lukeš hospitalizován před konečným umístěním do domova pro duševně nemocné v Terezíně, v němž zemřel. Po různých peripetiích se nakonec v prosinci 1996 podařilo ve sklepě bohnického pavilonu 34 najít čtyři bedny, které zde po celé čtvrtstoletí čekaly takřka nedotčené. Obsahovaly mimo jiné i sedmý a osmý díl Marmokoje. Nakonec se pak v rohu sklepa pod starými provozními doklady kliniky našel ještě šestý svazek obsahující poslední postrádanou složku - a román byl kompletní.

Tím bylo definitivně rozhodnuto vydat knihu ve dvou svazcích včetně nově nalezené "dětské verze", kterou Lukeš napsal ve třinácti letech, kompletní bibliografie a rozsáhlého doslovu, k němuž bylo arci nutno alespoň zběžně prostudovat celý nový konvolut rukopisů a velmi pečlivě pak deníky, což zabralo více než rok. Podstatným zádrhelem se stal rovněž fakt, že původní sazba a korektury byly vyrobeny ve Ventuře 4.1 se zdrojovými texty v MS Wordu 5.0 pro DOS v kódování Kamenických, v čemž už se nedalo dál uspokojivě pracovat a zároveň to prakticky nebylo možné korektně převést do čehokoli novějšího.
A především - jestliže od začátku bylo jasné, že půjde o ztrátový podnik, pak u dvojdílné verze arci dvojnásob. A ježto nakladatelství Lege artis patří k oněm asociálním zvrhlíkům majícím bytostný odpor k jakýmkoli dotacím a grantům, bylo čím dál jasnější, že Marmokoj už knižně nevydá.

Po dlouhém váhání ale letos přistoupilo alespoň k publikaci neredigované verze v limitované softwarové edici. Nyní je tedy Pěšky napříč Marmokojem konečně k mání v PDF na DATECH KALU (http://lege.cz/data.htm) za 300 Kč (což je asi čtvrtina toho, co by ty dva díly stály v prodatelném nákladu knižně). Pokud si ji koupí dostatek lidí, aby se zaplatilo alespoň to, co stály písařky, které rukopisy přepisovaly, nakladatelství slibuje, že připraví redigovanou verzi 2.0 a každý majitel prvního vydání bude mít nárok na výhodný upgrade.

září 2018



ukázka pro Tabook (PDF) - díl IV, kapitoly 6-8

obrázky k ukázce (na samostatné stránce)








Úvodní menu KAL

Hlavní menu LAW