logo

Vladimír Boudník
LOĎ
5. II. 1952, edice "Explosionalismus"

Na veliké zámořské lodi se připravovala slavnost


První námořník měl za úkol, potáhnout kostru konstrukce bílým suknem a ke stropním lampám připevnit tři vysušené albatrosy, kteří byli před několika léty nalezeni v kajutě, ve které jeden lodivod po dlouhé měsíce ukrýval svou milenku.


Lampy se rozhořívaly světlem polárky, když modří albatrosové přervali lana a zůstali ležet na prknech podlahy s přeraženými křídly.


Mezi posádkou byl přítomný mořský satan v přestrojení našeptávače.


Tento rychle přiskočil k albatrosům, vyrval každému z nich péro a bodl se třikrát do žlutého ohyzdného srdce.


Sražená krev vytryskla do prázdných očních důlků ptáků a vtělila je do podoby mořských příšer s přeraženými ploutvemi a ostrými zuby.


Potom počkal našeptávač na kapitána.


Dovolil příšerám, aby v něm usmrtili nedůvěřivost.


A když se kapitán zeptal, kde jsou albatrosové, dozvěděl se, že opilý první námořník jim vdechl život a nechal je uletět.


Důvěřivý kapitán nabídl nařknutému ústřici a srazil ho do moře.

.................


Kormidelník se bál kapitána.


Kdykoliv jej rozhněval, musel plouti kolem skal se zavázanýma očima a nenarazit.


Byl to krutý trest!


Na lodi jeli zatracenci, jimž bylo po smrti určeno peklo, nevykoupí-li se na pevnině dobrými činy.


Dosud nepřijeli k pevnině, u níž by mohli přistát.


Mezi zatracenci byl i kormidelník.


Jednoho dne posádka zešílela.


Když utichl vítr, míjela je loď bludného holanďana.

................


Šílený lodivod nalezl v podpalubí dívku, která dopíjela poslední kapku pitné vody.


Spoutal ji řetězy a bičoval ji tak dlouho, dokud ji z prsou nevytrysklo mléko.


Lodivod zůstal nejdéle mezi živými.


Tvrdí to alespoň rybáři, neboť jeho mrtvola jediná nebyla v rozkladu.

.............




© Věra Boudníková, 1993

Katalog KYTLICE

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU