Logo


Bill Laswell


      Jak se tak Kočka onehdy hrabala v jednom počítačovém výprodeji (kočky zbožňují smetiště), objevila mezi tou spoustou ptákovin dva CD-ROMy Billa Laswella po dvou stovkách – Divination I a II v multimediální formě. Tak to hned, blbá, koupila v domnění, jak ušetří – že budou obsahovat také veškerou hudbu z původních audio cédéček, pěkně mastných a nadto už rozebraných. Obsahovaly, ale ve wavech nevalné kvality; audio tracků bylo na každém jen pár.
      Nicméně musela ocenit, že jde alespoň o zajímavý dokument asi nejslepější uličky v pokusu o multimediální kumšt – k wavům se v okně rozvíjí jakási animace, připomínající ze všeho nejspíše sharewarové pokusy o šetřič obrazovky. To je všechno.
      Jinak však Kočka podotýká, že Laswell patří mezi nejpozoruhodnější muzikanty osmdesátých let a ani v devadesátých to s ním, přes jistou nadprodukci, není nejhorší. Participoval na kde čem od Allenova New York Gongu, přes legendární Golden Palominos a jazzové Last Exit až po rozličné etnické projekty. Obzvláště zdařilé jsou nahrávky s Materialem – dvě první EP Temporary Music I a II reeditované později na CD pod názvem Secret Life (79+81; 1991) a Memory Serves (1981); sólové Baselines (1984), či novější projekty s Petem Namlookem, zejména Outland I a II (1994 a 1996). Není však od věci zapamatovat si tohoto pána především jako jméno: mnohé z nahrávek, na nichž je podepsán, zajisté nemusí být zrovna excelentní, ale jen stěží se mezi nimi najde něco vysloveně hloupého a sterilního.
      Řekla Kočka.



Poznámka z listopadu 1998: Tento text zde byl ponechán z dokumentačních důvodů jako doplněk Virtuálního kabaretu M. M. číslo 3. Protože i v tištěné podobě vyšel pod hlavičkou Zcela zjevné Kočky, zůstává jako jeden z mála reliktů nadále v původním "kočičím" znění a úpravě.




Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU