Osibisa
Země původu a působení: Ghana, UK
Obsazení:
Teddy Osei (fl, sax, voc, perc)
Sol Amarfio (drums, bongos, perc)
Mac Tontoh (trumpet, flugel, kabassa)
+ na LP 1 -3:
Robert Bailey (keyb)
Wendel Richardson (gt, voc)
Spartacus R (bs, perc)
Loughty Lasisi Amao (sax, congas)
(na dalších albech se střídají různí příležitostní spoluhráči; po roce 1990 zůstává jedinou konstatní osobou Teddy Osei)
DISKOGRAFIE
řadová alba:
1. Osibisa (LP MCA 1971; CD Line 1993)
(The Dawn / Music for Gong Gong / Ayiko Bia / Akwaaba / Oranges / Phallus C / Think About the People)
2. Woyaya (LP MCA 1971; CD Line 1993)
(Beautiful Seven / Y Sharp / Spirits Up Above / Survival / Move On / Rabiatu / Woyaya)
3. Heads (LP MCA 1972; CD Line 1993)
(Kokorokoo / Wango Wango / So So Mi La So / Sweet America / Ye Tie Wo / Che Che Kule / Mentumi / Sweet Sounds / Do You Know + CD bonusy na vydání Repertoire 2012: Wango Wango (single version) / Ana-Bo)
4. Super Fly TNT (LP Buddah 1973; CD Red Steel 1995)
(CD: Achimota / Backayard (Superfly Man) / Prophets / The Vicarage / Oy E Mama / Brotherhood / Come Closer (if you're a man) / Kelele / La Ila La La + SP verze: Superfly Man / Prophets)
5. Happy Children (Warner Bros. LP 1973, CD 1996)
(Happy Children / We Want to Know (Mo) / Kotoku / Take Your Trouble - Go / Adwoa / Bassa Bassa / Somaja / Fire + CD bonusy na vydání Repertoire 2012: Happy Children (promo) / Lolita / Fire (single version) / Adwoa (single version) / 13 Fire (edited version) - mono)
6. Osibirock (Warner Bros. LP 1974, CD 1996)
(Who's Got The Paper / Why / Osibirock / Kelele / Atinga Bells / African Jive / We Belong / Komfo (High Priest) / Kangaroo / Home Affairs)
7. Welcome Home (LP Bronze 1976, CD Red Steel 1997)
(Sunshine Day / Welcome Home / Densu / Choboi (Heave Ho) / Do It / Right Now / Seaside Meditation / Uhuru / Kolomashie + CD bonusy na vydání Red Steel: Bum To Bum / Agoro / Sunshine Day - single edit )
8. Ojah Awake (LP Bronze 1976, CD Red Steel 1998)
(Coffee Song / Warrior / Flying Bird / Cherry Field / Dance The Body Music / Ojah Awake / Keep on Trying / Hamattan / Sakabo + CD bonusy na vydání Red Steel: Living / That's Life / The Coffee Song)
9. Black Magic Night /live/ (2LP Bronze 1977; 2 CD Castle 1993)
(The Dawn / Welcome Home / Ayiko Bia / Living Loving Feeling / Woyaya / Spirits Up Above / Kelele / Fire / Music For Gong Gong / Beautiful Seven + Y Sharp / Sunshine Day / Encore - Survival)
10. Mystic Energy (LP Calibre 1980, CD PRT 1989 + Mau Mau 1992)
(Meeting Point / Celebration / Africa We Go Go / Oreba (Magic People) / Moving On / Mama (I Will Be Back) / I Feel (Pata Pata) / Fatima + Obinkabimame + CD bonusy na vydání Mau Mau: That's Life / Living Loving Feeling / Bum To Bum / Sunset / Spirit Up Above)
11. African Flight (LP 1981 CBS Africa; CD Aim 1995 + Red Steel 2002 jako African Dawn, African Flight)
(Time Is Right / Get Up / Gumbe / Soldier / Jumbo / Abele / Kyrie Eleison / Africa We Go Go / Lost Fisherman / Sakura + CD bonusy na vydání Red Steel: Moving On / Get Up 2 / Celebration / Malaika / Jumbo Soweto / Wango Wango / Agoro / Sosomilaso / Mentumi)
12. Unleashed /live in India 1981/ (LP Magnet 1983, CD Red Steel 1995)
(Raghupati Raghava Rajaram / Welcome Home / Africa We Go Go / Kilele / Ojah Awake / Happy Children / Time is Right / Why / Dance The Body Music / Beautiful India + CD bonusy: We Bring You Love / Move Your Body / Get Up and Dance)
13. Live at the Marquee 1983 (LP Premier 1984, na CD samostatně nevyšlo, jen na DVD jako video se stejným tracklistem pod různými názvy; k jedné verzi údajně připojeno i CD)
(Fire / Life / Ayioka / Who's Got the Paper / Woyaya / Music for Gong Gong / Too Much Going On / Happy Children / Warrior / Sunshine Day)
14. Movements (CD Inak 1989)
(Ko Ko Rio Ko / Pata Pata / The Lions Walk / Inkosi Sikeleli Africa / Movements / Drums 2001 Carnival / Jambo / Life / Happy Feeling Rhymes)
15. Monsore (CD Red Steel 1995)
(Monsore / Djankosa / Hold On / Kofi Kofi / Jambo Africa / Morning Sun / Jungle Call / Wo Anko Bia / Feel Good / Monsore + bonusy na reedici AIM z roku 1998: Hold On / Feel Good / Aflao)
16. Live at Cropredy (CD Red Steel 1998)
(The Dawn / Superfly Man / Che Che Cule / Welcome Home / Woyaya / Fire / Celebration / Sunshine Day / Ayiko Bia / Ojah Awake / Osigroove / Survivor / Osibibyebye) - live 8th August 1997
17. Aka Kakra - Acoustic (Red Steel 2000)
(The Dawn / Djankoso / Fire / Woyaya / Monsore / Celebration / Ayiko Bia / Welcome Home / Sunshine Day / The Warrior / I Feel (Pata Pata) / Music For Gong Gong / Right Now) - live at Jazz Cafe, London, in the summer 1996
18. Osee Yee (CD Golden Stool 2009)
(Osuno / Watusi / Ayioko / Life Time / Osee Yee / Yen Ara Ghana / Higher And Higher / It's Okay / My Sweet Lord / Boyengya / One Life / Mystical / Too Much Going On / Saworowa)
19. New Dawn (CD Marquee 2021)
(Kpanlogo Chant (Are You Ready) / Adjuwa Aye (Go with the Flow) / Douala / Paper Dey Burn / No Fit 4 Street / Yen Kita Yen Sa / O Brunye / Yo Love Is Betta / Lift Your Head up / Ata Y Che / Dark Matter / Wake Up / Boni Wo Yu A / Big Problems)
Veškerá alba, mimo výše uvedená, jsou kompilace (někdy vydávané i pod názvy původních desek!) nebo bootlegy.
pirátské edice Soundwings (cca 1992):
Warrior (= Ojah Awake 1976 + Kelele z 9)
Uhuru (= Welcome Home 1977 + The Dawn z 9)
Africa We Go Go (= African Flight 1981 + Woyaya z 9)
Jambo (= Movements 1989 + Living Loving Feeling a Survival z 9)
Ayiko Bia (= Black Magic Night = zbývající nahrávky z 9, které nevyšly jako bonusy na předchozích CD - Introduction / Welcome Home / Ayiko Bia / Spirit Up Above / Fire / Music For Gong Gong / Beautifull Seven - Y Sharp / Sunshine Day / Encore)
Komentář:
Předchůdci afro-popu; synonymum pro "happy-feeling music". Jádro souboru tvořilo trio ghanských hudebníků Osei, Amarfio a Tontoh, v původní sestavě doplněné o jednoho Nigerijce a tři černochy pocházející z karibské oblasti. Skupina vznikla v Londýně. První dvě alba znamenala obrovský úspěch. Vyšla ve fantastických obalech Rogera Deana s okřídlenými slony poletujícími nad zatopeným tropickým pralesem (starší CD reedice grafický půvab originálu značně setřely, a to nejen kvůli malému formátu bookletu, ale i v důsledku velmi mizerné reprodukce a příliš řvavých barev; obal LP 1 navíc nebyl u Line ani reprodukován v úplnosti).
Poselství, které hudba Osibisy přinášela, bylo prostinké, leč účinné - první album mělo v podtitulu: "criss-cross rhytms that explode with happiness" a druhé už to vybalilo rovnou: "We give you our treasure - be happy!" A skutečně - dodnes dá dost práce najít pohodovější hudbu. Jediným problémem Osibisy však bylo, že šlo navíc o hudbu neustále stejnou, která se konzumentům rychle oposlouchala. Za nejlepší album bývá pokládáno LP 2 - titulní skladbu Woyaya později dokonce nazpíval Art Garfunkel (a u nás Bob Frídl) - nicméně objektivně vzato je starší produkce kapely vcelku vyrovnaná a od počátku funguje podle stejného schématu. Všechny desky obsahují nejméně jednu pasáž, ve které všichni členové přestanou hrát a s vervou mlátí do bicích i rozličných afrických perkusí; na každém albu je nejméně jedna vypalovačka ve "skutečně africkém" duchu (obvykle nejlepší titul celého alba). Jinak jde stylově o muziku značně podobnou prvním třem albům Santany, pouze latino-americká hudební inspirace je zde nahrazena afro-karibskou. Vzhledem k nepokrytě komerčním aspiracím se na pozdějších albech projevují různé negativní vlivy dobového disca, nicméně nikde nepřevládnou tak, aby se to už vůbec nedalo poslouchat. Osei s Tontohem se taky nikdy nevzdali svých dechů - snad proto se Osibisa poměrně často objevovala v regálech s jazzem, k čemuž v roce 2000 konečně album Aka Kakra Acoustic zavdalo důvod alespoň tím, že bylo nahrané v jazzové kavárně.
Zvláštní zmínku zaslouží album African Flight, které bývá v řadě diskografií uváděno se špatným datem vydání, někdy dokonce už 1979 (kupříkladu zde), častěji naopak 1995. kdy vyšlo na CD u AIM. Totéž se týká dobových vydání pod jinými názvy - jako LP African Celebration (Savas SA 30 0015) nebo jen Celebration (Celluloid CEL 6703; nezaměňovat se stejnojmenným "Best of" CD AIM 1995 ), kde bývá pravděpodobně chybně uváděno vročení 1980 (ve skutečnosti spíše 1982) a desky pokládány za samostatné řadovky. K zmatení příspívá nejen různé pořadí tracklistů a přítomnost různých verzí nahrávkek z Mystic Energy (1980), ale i fakt, že kupříkladu skladba Abele na těchto dvou LP figuruje pod názvem Maji. V každém případě v pravděpodobně jediném autorizovaném CD vydání African Dawn, African Flight je výslovně uvedeno, že všechny nahrávky včetně naprosté většiny bonusů byly pořízeny v roce 1981 v londýnském studiu Marcus. Úhrnem vzato je v diskografii Osibisy z první poloviny osmdesátých let mimořádný guláš, daný přechodem k obskurním labelům a lokálním edicím zejména v Africe a Indii.
S poklesem úspěšnosti klesala také produktivita kapely, která nikdy úplně nezanikla, pouze přestala nahrávat a scházela se jen k občasným koncertním turné. Nové studiové album Monsore, které natočil v roce 1995 už pouze Teddy Osei s novými spoluhráči, tak znamenalo značné překvapení pro všechny, kteří Osibisu už dávno pohřbili, pakliže ovšem dostali příležitost si ho vůbec všimnout. Po roce 1990 totiž o někdejší úspěšnou legendu jevili vlažný zájem už jen ti nejobskurnější distributoři. Teprve koncem devadesátých let nastala určitá renesance zájmu velkých firem, která se projevila záplavou rozličných "best of" kompilací. Na přelomu tisíciletí kapela opět koncertovala se Sol Amarfiem za bicími.
Skoro po 15 letech od Monsore vydala Osibisa v roce 2009 překvapivě ještě jedno studiové album Oseiových kompozic, už bez Amarfia, který patrně neměl dost sil to adekvátně ububnovat. Výsledek je až neuvěřitelný - bezesporu nejlepší album od roku 1977; někteří fanoušci dokonce soudí, že od roku 1973. "Osibisa Fourth Generation", jak zní kompletní logo na zadní straně straně obalu, samozřejmě nehraje nic v principu nového, což od ní také nikdo rozhodně nečekal, ale hraje nové skladby napsané ve starém duchu a hlavně se starou šťávou a odpichem. Na obal s původním starým logem Rogera Deana namalovala jeho dcera Freyja Dean okřídleného slona, tentokát shora... Skutečně nečekaně důstojná tečka za čtyřicetiletou historií kapely, jejímž posledním albem a doslova labutí písní Osee Yee mohlo být.
24. srpna 2010 zemřel první ze zakládajících členů, trumpetista Mac Tontoh, ve věku 70 let...
V roce 2015 Repertoire Records vydali monumentálně vyhlížející, pětihodinový 4 CD box Singles As Bs & 12 Inches. Po bližším ohledání však majitel řadové diskografie s reedicemi Red Steel a Repertoire 2012 zjistí, že se získal toliko 6 zcela nových, na CD dosud nevydaných kompozic, z nich nejcennější jsou SP Black Ant / Kotoko (1971) a B strana Rokoto (1974) plus zajímavé Voices Of India (1981) bůhvíproč nezařazené v bonusech na CD Unleashed. Méně nadšen bude asi z Wholly Bully (1985) a Getting Hot (1987), byť se mu jich dostane hned v několika remixech.
Ostatní jsou sice milé, leč vcelku postradatelné singlové verze a mixy známých věcí, navíc přes impozantní rozsah nekompletní. Chybí neuvěřitelných 12 vydaných remixů Sunshine Day, které by samy zaplácly přes 50 minut CD (a to nepočítám ty, na kterých je přímo podepsán nějaký cizí dýdžej) a dále 4 remixy Dance The Body Music (22 minut) plus ještě 3 další mixy Getting Hot a bylo by páté CD plné až po okraj. Leč potěšilo by asi jen ty nejobsedantnější kompletisty.
Některé názvy jsou na Singles As Bs & 12 Inches uvedeny chybně (či variantně) - kupříkladu Oye Mama je Oy E Mama ze Super Fly TNT nebo Feels Good = Feel Good z Monsore.
Podobně jako u jiných gerontů, pokládaných za dávno odepsané, přiměla lockdownová nuda i Teddy Oseiho po 12 letech k dalším albu hrdě nazvanému "Nový úsvit", i když titul Last Sunset by mu slušel mnohem lépe. Jestliže předchozí Osee Yee bylo skvělé, je New Dawn toliko nudným dokumentem, že i po padesáti letech umí Osei s Baileym (nikdo jiný z původního obsazení na albu nezbyl) pořád hrát, o čemž by ale asi i bez toho nikdo neměl důvod pochyboval. Staré časy Osibisy vlažně evokuje jen úvodní jedenapůl minutová drobnost a poslední minuta poslední skladby. Ve zbytku se Osei snad chtěl opravdu pokusit o něco úplně nového, ale výsledkem je zcela ordinérní mix sedmdesátkového soulu a osmdesátkového funku, což podtrhují sólové ženské vokály, které Osibisa nikdy dřív nepoužila. Občasné názvuky juju music, ba na jednom místě i lambady to sice trochu zpestří, ale úhrnem už celek nijak nevylepší. Nahrávka sice neuráží, ale rozhodně je zatím nejhorším albem kapely.
V závěru diskografie uvádím pirátská vydání z produkce Soundwings (Sound Solution). Tato údajně španělská firma vydala po roce 1992 pět alb Osibisy v jednotné úpravě - booklet je tvořen lístečkem, zepředu potištěným reprodukcí akvarelu africké krajinky, a CD obsahuje jednu kompletní řadovou desku plus bonus z live alba 9 - to vše pochopitelně pod vlastním názvem. Tyto disky se často prodávaly i u nás, proto jsem doplnil jejich přehled s demaskovanými názvy. Kromě nich existuje i řada dalších pirátských vydání, a samozřejmě nespočet výběrů všeho druhu a míry legálnosti.
/LA 2021/
LinkyOsibisa Official Web Site
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU