Wayne Kramer


Země původu: USA

DISKOGRAFIE
řadová alba:
1. Wayne Kramer & Fats Deacon: Buzzhead (mini LP Ames Griffin Records 1983)
2. Who Shoot You Dutch (mini LP Spectre 1987)
3. Wayne Kramer & Das Damen: Triskaidekaphobe (LP SST 190, 1988)
4. Wayne Kramer & Johnny Thunders: Kramer & Thunders (LP Milo DM0003-1, 1989)
5. Wayne Kramer & Mick Farren Death Tongue: Death Tongue (LP/CD Curio ITEM2 1991)
6. David Peel & Wayne Kramer: War And Anarchy (CD Noiseville 42, 1994)
7. The Hard Stuff (CD Epitaph 86447, 1994)
8. Dangerous Madness (CD Epitaph 86458, 1996)
9. Citizen Wayne (CD Epitaph 1997)
10. LLMF (CD Epitaph 1998)
SP:
a) Ramlin' Rose / Get Some (Chistiff 1977)
b) The Harder They Come / East Side Girl (Radar 1979)
c) Negatives Girls / Street Warfare (Pure&Easy Records 1983)
d) Wayne Kramer & Was (Not Was): Wheel Me Out / Hello Operator (Ze Records 1981)
e) Wayne Kramer's Death Tongue: Spike Heels / Take Your Clothes Off(Favourites 1981)

Komentář:
Wayne Kramer byl významnou postavou Detroitské undergroundové scény konce 60. a počátku 70. let. Začínal s legendárními MC5, po jejichž rozpadu se dostal do problémů s drogami a strávil pár let ve vězení. Posléze sestavil koncertní band v obsazení: Kramer (gt, voc),Tim Shaeff (bs), Lymon Woodward (keyb) a Melvin Davis (drums). Vyprodukovali jeden singl /a/ a odehráli něco koncertů.
Další nahrávací aktivitou byl singl b. Spolupracovali na něm kytarista Larry Wallis (ex Pink Fairies, Motorhead, Deviants), bubeník George Butler(ex The Softies), a baskytarista Andy Colquhoun (ex Tanz Der Youth). Následoval projekt Gangwar s Johnnym Thundersem (ex New York Dolls, Heartbreakers), basistou Ronem Cookem (ex Detroit Wheels) a bubeníkem Johnem Morganem (ex Vantage Point). Po zániku Gangwar spolupracoval na debutových nahrávkách Dona Wase.
Roku 1982 koncertuje s kapelou, kterou příznačně nazval Air Raid (Nálet), kde vedle Kramera hráli Bobby Dee (bs) a Greg Garson (drums). Místní klubové scéně předvedli vlastní hutnou verzi heavy rocku.
V roce 1983 vznikly písně pro singl c. Kramer je nahrál za doprovodu Micka Farrena (gt), Larry Wallise (voc,gt), George Butlera (drums) a basisty Duncana Sandersona (ex Pink Fairies). Z této sestavy vznikl reunion legendárních Pink Fairies a koncertní album Human Garbage - Live At Dingwalls. Posléze Kramer participoval na mini albu Fatse Deacona.
Následně natočil s legendárním Davidem Peelem a zpěvákem Rickem Blazem album 1984 (Orange 1983) na motivy románu George Orwella. S Peelem už předtím Krames spolupracoval na LP Death To Disco (LP Orange 1980). Dalším společným albem s Peelem je koncepční War And Anarchy vydané roku 1994 firmou Noiseville. Kramer zde hrál na kytaru v kompozicích No More Nukes,The Invasion a World War III.
Spolu s Mickem Farrenem natočili mini LP Who Shoot You Dutch, věnované zavražděnému mafiánovi Dutchi Schulzovi. Na nahrávání se vedle obou protagonistů podíleli John Collins (gt, voc), Ellard Boles (bs), Ed Steinberg (dr), Ina May Wool, Sherryl Marshall a Dave Diario (voc).
Spolupráce s Farrenem pokračovala v roce 1991 na projektu Death Tongue, což je zčásti kompilace starších věcí např. Negative Girls, Take Your Clothes Off a převzatých písní např. McArthur Park či Fun In The Final Days. Zajímavá je spolupráce Kramera s kytarovou partou Das Damen na albu 3 a maxi singlu Marshmallow Conspiracy v roce 1988.
Dále v roce 1993 spolupracoval na albu Ricko - Bondage (Slam-Colour SC002). V roce 1994, když už jeho bývalí souputníci z dob MC5 Rob Tyner, John Sinclair a nakonec i Fred Sonic Smith byli pod drnem, vydal silné samostatné album The Hard Stuff na značce Epitaph, kterou vlastnil Brett Gurewitz, leader skupiny Bad Religion - představitelů tzv. posi-core (pozitivního hard-core). Při nahrávání mu pomohli hudebníci z Bad Religion, Clawhammer, Melvins, Rancid, Soundgarden, Suicidal Tendencies, Was (Not Was), MDC atd. Na CD je skvělá verze letitého songu od MC5 Poison a také píseň věnovaná památce Tynera, Sinclaira a Smithe Edge Of The Switchblade.
O rok později vydané album Dangerous Madness je silnou záležitostí s hutnou Kramerovo kytarou a výbornými skladbami evokujícími částečně 60. léta. Výborné jsou především Dangerous Madness, Back To Detroit, Wild America God's Worst Nightmare evokující Toma Waitse. Na desce hrají s Kramerem ještě Brock Avery, Chad Smith (drums),Ted Schumacher (bs), Brett Gurewitz (voc), Scott Thunes (bs) a produkoval ji sám Kramer.
Následující Citizen Wayne se pohybuje stylově mezi punk-metalem až po kombinace reggae,hip-hopu a jazzu. Skladby jako Revolution in Apt. 29 nebo Dope For Democracy jsou sice politickými prohlášeními, ale značně umírněnějšími od dob MC5 a jejich politického radikálního levičáctví (dope, guns and fucking in the streets...). Píseň Back When Dogs Could Talk je oslavou legendárních dnů MC5, ve Farewll To Whiskey je zase nádherné Kramerovo kytarové sólo.
Dále se objevil na albech Deviants: Human Garbage (1984), John Sinclair And His Blues Prophets: Full Circle (1996), Mick Farren: Eating Jello With A Heated Fork (1996) a skladbou Closed On Account Of Rabies je zastoupen na sampleru Various Artists - Edgar Allan Poe Tribute (1998)
V roce 1996 byl členem skupiny Dodge Main, tvořené kámoši Denizem Tekem (gt, voc) z Radio Birdman, Scottem Morganem (gt, bs, voc) ze Sonic's Rendezvous Band a Brockem Averym (drums), s nímiž vyprodukoval jediné eponymické album hlasitého acidického garážového rocku.
Wayne Kramer patří mezi unikátní, těžce opomíjené hudebníky, kteří se nikam necpou, ale zanechávají za sebou nesmazatelnou stopu.

/PK/






Úvodní strana ZAPOMENUTÉ HUDBY

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU