Všemi jazyky s jeruzalémským přízvukem

(Softwarové noviny 11/1994)



Accent byl svými výrobci obdařen sloganem „The Word Procesor For The World“. Stokrát dobrý dort se však ukázal příliš velkým soustem, takže vznikl spíše textový procesor pro nikoho.



Samotný nápad přitom není hloupý – problém spočívá spíše v realizaci. Accent je jednoduchý textový editor (zhruba na úrovni WinTextu či MS Works, spíše trochu horší), jehož jedinou předností oproti konkurenci je multilingválnost. Program primárně podporuje 31 evropských jazyků včetně řečtiny, turečtiny a řečí užívajících cyriliku; na obalu je ohlášena i arabština, hebrejština a asijské jazyky.

Pokud jde o vlastní editor, není vcelku co recenzovat; jedná se o běžný současný standard ve Windows. Nechybí žádná z nezbytných základních funkcí (snad kromě možnosti použít novinových sloupců), k dispozici je práce se styly i vkládání grafiky a jednoduchých tabulek. Volby uživatelského nastavení jsou ovšem minimální, komfort ovládání na dnešní poměry chabý. Nicméně, jak jsme si již řekli, samotný editor není na věci to podstatné.

Podstatná je například možnost nastavení jazyka dokumentu, která se (viz obrázek) vyšvihla na první místo v ovládací liště, dokonce před i formátování písma a stylu, jež by našinec přece jen jaksi pokládal za podstatnější. Jinak na této funkci není nic světoborného – „šestky“ (Word a WordPerfect) ji mají také, i když ne tak zdůrazněnou. Jeden důležitý rozdíl zde však přece jen je – pokud v Accentu změníte jazyk dokumentu, ba i jen bloku textu, změní se také klávesnice na příslušné národní rozložení. To je podle mého soudu hlavní, ne-li jediná výhoda slibované multilingválnosti. Celý vtip je umožněn díky integrovanému programu pro výběr klávesnice, který pracuje nezávisle na nastavení „Národních zvyklostí“ Windows. Okno s rozložením kláves zůstává „vždy na vrchu“, takže z něj lze přímo editovat i v jiných programech. Jak je ovšem z obrázku patrno, není tím Čechům proti Gatesovu teroru nikterak pomoženo – klávesnice zůstává do poslední tečky v intencích debilních amerických představ o českém psacím stroji, takže ani v Accentu nelze napsat přehlásku či obrácené lomítko bez krkolomných kombinací s pravým Alt.

Už to by mělo být poněkud varující – tvůrci se evidentně vrhli na vytváření programu pro rozličné země, aniž by se obtěžovali zjistit, co se v té které zemi skutečně používá. Místo toho převzali pochybné „internacionální“ výrobky jiných firem (výčet copyrightů na obalu má dvanáct řádek) a zopakovali tak pouze staré chyby.

Volbou jazyka však multilingválnost Accentu zdaleka nekončí. Především jsou k dispozici spellery pro 17 jazyků včetně ruštiny, portugalštiny a rozličných lokálních variant – např. mexické či brazilské španělštiny nebo kanadské angličtiny, ba dokonce i švýcarské němčiny (ovšem nikoli už třeba češtiny či slovenštiny). Dále lze použít 9 slovníků synonym (anglické UK a US, německý, francouzský, španělský, italský, norský, holandský a švédský) a 12 rozdělovacích modulů (tytéž plus dánský, finský a maďarský, pro který kupodivu chybí speller).

Jako triumf pak Accent nabízí osmijazyčné menu a help, které se přepínají přímo z programu bez jakékoli reinstalace. Na oko to působí nesmírně efektně, avšak otázkou zůstává, k čemu že je taková vymoženost v praxi dobrá. Nenapadá mne nic jiného než pracoviště, na němž funguje mezinárodní personál, který se z nejasných důvodů rozhodl pracovat na jediném počítači s jedinou kopii editoru. V jakémkoli jiném případě by bylo efektivnější, aby si každý zainstaloval vlastní národní verzi, pokud by už nezvládl anglickou.

Posledním, co korunuje toto ambiciózní dílko, je Berlitzův interpreter – doprovodný program umožňující paralelní pětijazyčný překlad zadaného výrazu z nikterak excelentní slovní zásoby do/ze španělštiny, francouzštiny, němčiny, italštiny a angličtiny. A to už je opravdu všechno, co Accent nabízí, pomineme-li pár nepříliš zajímavých TrueTypových fontů, z nichž pouze Courier, Times a Helvetica (překřtěné na CouriM, TimelT a NimbuSanL) jsou i ve východoevropské a ruské kódové stránce. Uživatel českých Windows tak na tom nevydělá vůbec nic, protože všechny tyto fonty už v nich stejně má.

Celá ta legrace zabere 22 MB na disku; instalujete-li pouze jeden jazyk (což autoři asi neměli na mysli), vystačíte zhruba s šesti megabajty. Kdyby výrobce rozšířil Accent ještě o pár dalších spellerů, thesaurů a menu alespoň na pokrytí evropských jazyků, nestačilo by ani 50 MB, což ovšem autoři rovněž asi na mysli neměli; standardní instalace, předpokládající nějakých těch nanejvýš pět jazyků, které můžete prakticky upotřebit, by mohla zabrat kolem deseti megabajtů. Nicméně první háček praktické realizace celého nápadu je zde přece jen skryt. Už teď totiž Accent sestává z dvanácti instalačních disket. Kolik by jich musela mít verze 3.0, kdyby opravdu chtěla dostát sloganu o editoru pro celý svět? A je vůbec účelné primárně vyvíjet něco tak monstrózního?

Řekněme si rovnou, že není. Existují totiž firmy, které nic takového vyvíjet nemusí, protože už to prostě mají. Těmi firmami je WordPerfect (potažmo Novell) a Microsoft. Mezinárodní kompatibilita MS Wordu 6.0 for Windows sice není zrovna excelentní a lze jí dosáhnout v podstatě pouze dokoupením přídatných jazykových modulů; neobyčejný komfort ovládání však tuto investici uživateli určitě stokrát vynahradí. Naproti tomu WordPerfect značně pokročil i v řešení zásadních problémů, které Accent naprosto ignoruje, kupříkladu ve volbě kódové stránky pro konverzi dokumentů (Accent umí češtinu číst a ukládat jen a pouze v cp 1250 EE WIN; nezná dokonce ani Latin2, natož nějaké Kamenické). Rovněž použití rozličných písem typu cyriliky, hebrejštiny, arabštiny či japonštiny je u WordPerfectu integrováno přímo v programu, takže do jakékoli národní verze lze bez problémů načíst soubor pořízený kdekoli jinde na světě. Přidáme-li k tomu daleko větší rozšířenost tohoto editoru a zcela nesrovnatelné funkční možnosti, je zřejmé, že to s tím textovým procesorem „for the world“ nebude v případě Accentu zase až tak horké.

Oběma firmám vyrábějícím zmíněné mamutí editory však Accent poskytuje zajímavou inspiraci. K Wordu i k WordPerfectu existuje řada přídatných jazykových modulů, jejichž prodejnost nejspíš nebude nijak oslnivá. Co se tedy nabízí jednoduššího, než splácat všechny jazykové moduly, respektive všechny možné lokalizace na jeden CD-ROM.

Výhody takovéto formy distribuce jsou nasnadě. Zákazník by byl nadšen, nikoli proto, že by někdy potřeboval spellovat v hindu, ale z pocitu, že kdyby to snad nedejbůh potřeboval, tak by mohl. Výrobce by ušetřil spoustu peněz za vytváření lokalizovaných mutací adjustáže a dokumentace, kterou by snadno nahradily lokalizované pomocné a výukové soubory na disku. Celý svět by bylo možné zavalit jediným kompaktem, vylisovaným v takových sériích, že by výrobně vyšel pomalu na cenu použité plastické hmoty. Zaradovali by se nepochybně i výrobci hardwaru, neboť by se konečně dočkali toho, že se CD-ROM stane naprosto běžným vybavením každého počítače, k čemuž stejně dříve či později dojde. Jediný, kdo by se neradoval, by byl jeruzalémský Accent. Protože však Izrael je znám jako „země jediné diskety“ (aby věděli – s dalšíma se nemusejí abgébovat, pěkně děkujem, my už si to rozkopírujem sami), nesla by to firma možná sportovně – koneckonců údělem většiny dobrých nápadů je, že jsou dříve či později někým ukradeny.



Po dopsání předchozích řádků, popisujících stav Accentu se soubory datovanými 16. 2. 1994, se mi konečně podařilo vybojovat vítězný souboj se skvělými službami celým národem milované a. s. Telecom a provolat se do firmy FEBRA, která je výhradním zástupcem Accent Software International pro Česko. Mohu tedy čtenáři posloužit skutečně aktuálními informacemi (ke konci září 94). O verzi na CD-ROM se prý zatím neuvažuje, protože program se neustále aktualizuje a mění. Slibovaná hebrejština, arabština a asijské jazyky součástí Accentu nebudou – výrobce zdá se narazil na výše zmíněná omezení a dospěl k závěru, že distribuovat plný kufr disket nemá smysl. Hebrejština nicméně existuje, avšak hebrejský Accent se jmenuje Dagesh a kromě hebrejštiny podporuje prý přinejmenším angličtinu, němčinu, francouzštinu a španělštinu. Podobně by měla vzniknout samostatná mutace pro východoevropské jazyky, údajně především z cenových důvodů; budoucí existence kompletního balíku se všemi jazykovými moduly není tedy předem vyloučena, ale bude nejspíš podstatně dražší. V pokročilé beta-verzi (než tento článek vyjde, bude už možná na trhu) se nachází Accent s vylepšenou podporou češtiny – s českým menu a několika variantami skutečně českých klávesnic, ovšem bez spelleru, což je dosti zásadní chybička, protože v současné době už těžko najít domácí či lokalizovaný editor, který by speller ještě neměl. Přeložena bude rovněž dvacetistránková brožura Quick Start; o české verzi celé dokumentace se zatím neuvažuje a nejspíš by to ani nemělo smysl – manuál je útlý a neobsahuje nic, na co by jen trochu pokročilejší uživatel nepřišel sám či s pomocí Helpu.

Pokud jde o obchodní úmysly, brousí si prý Accent Software International zuby na 3 % trhu s textovými editory. Nevím, nevím. Za bezmála 9000 Kč je program cenově srovnatelný s Wordem či WordPerfectem, přičemž pokud jde o vlastní editační možnosti, poskytuje méně, než třikrát lacinější MS Works či WinText602, které – kdyby nic jiného – umožňují alespoň začlenění a tvorbu grafů či práci se sloupci. Pro normálního českého uživatele je Accent naprosto k ničemu, a to i v případě, že by další verze obsahovala konečně náležitý speller, rozdělování a použitelnou konverzi dokumentů z DOSu.

Podle informací firmy FEBRA u nás program zatím slavil určité úspěchy především na jazykových katedrách rozličných fakult, kde by celková primitivnost editoru mohla snad být skutečně výhodná při souboji počítačově negramotných zaměstnanců s tajuplným světem computerů, tolik vzdáleným jejich humanitnímu zaměření.

Slibované výhody nasazení Accentu u personálně nadnárodních firem zní už daleko méně přesvědčivě, především proto, že jako obecný dorozumívací jazyk zde slouží většinou angličtina a není tedy nikterak problematické, aby se zaměstnanci naučili používat kupříkladu originální anglické verze WordPerfectu. Pokud jde o chybějící spellery, lze je obvykle dokoupit jako zvláštní moduly. Výsledná cena pak bude sice o něco vyšší, avšak editační možnosti budou vyšší o hodně.

Prostě – vzato z jakékoli stránky – jedná se o software, jehož cílová skupina uživatelů buď prakticky neexistuje, nebo mi jaksi uniká. Kdyby Accent alespoň perspektivně dokázal naplnit svůj reklamní slogan a skutečně někdy obsahoval kompletní národní podporu pro každý jazyk, jímž kdekoli na světě hovoří víc než milion lidí, mohli by si jej snad pořídit alespoň perfekcionisté kvůli pocitu, že jsou tak připraveni úplně na cokoli. Místo toho se však Accent Software International zatím vydal cestou regionálně multilingválních verzí, takže nakonec potřebujete-li napsat byť jen jediné slovo v hebrejštině, bez nákupu dalšího Accentu-Dageshe se stejně neobejdete. Finanční úsporu tak může Accent znamenat pouze pro ty, kdo potřebují spellery právě a pouze v oněch jazycích, které jsou programem podporovány; kolik takových se u nás najde, nevím, ale moc jich nejspíš nebude.


Accent for Windows 1.0
Jednou větou: multilingvální textový procesor
Prostředí: jakákoli jazyková verze MS Windows 3.1
Požadavky: 386 a vyšší, 4 MB RAM; 6 – 22 MB na pevném disku
Výrobce: Accent Software International, Izrael
Věnoval: FEBRA, tel. 02/37 65 32
Cena: 8880 Kč

---

Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU