Logo

Podivná oslava (Brave New Word) A viděli jsme aneb Recenze jako hamburger


(Softwarové noviny 3/1994)



Nevyzpytatelné jsou stezky, jimiž se ubírá vývoj softwaru. Jednou z nejlopotnějších pak ta, kterou vykonal MS Word pro DOS při klopýtání od verze 5.0 k 5.5 a nyní ještě k 6.0.



PODIVNÁ OSLAVA (horní půlka housky)

Když Microsoft nadělil svému MS Wordu k desátým narozeninám fungl novou verzi 6.0, způsobilo to určité překvapení – Word pro DOS se pokládal za uzavřenou kapitolu a nebyl nejmenší důvod očekávat, že po třech letech tichého zapomenutí Microsoft ještě přistoupí k nějakým inovacím. Pokud se tak nakonec stalo, může za to nejspíš jen furiantství nedůtklivého softwarového kolosu, kterému připadalo neúnosné, aby se nějaký WordPerfect pyšnil vyšší verzí programu, než má on. Jiný důvod mne alespoň po shlédnutí Wordu 6.0 prostě nenapadá.



Prvním překvapením bylo, že obal se nehonosí barvitým vyobrazením WYSIWYGového displeje. Jaksi automaticky jsem totiž předpokládal, že po fámách o editovatelném preview, které dlouho předcházely uvedení WordPerfectu 6.0 a které skutečnost nakonec ještě předčila, si Microsoft nedovolí přijít s neWYSIWYGovým editorem. Dovolil; ba dovolil si ještě mnohem víc – následujícím recenzentovým krokem po letmé procházce v menu musela být instalace Wordu 5.5, aby si ověřil, co je vlastně jinak. Úplně první dojem totiž byl, že jedinou novinkou je číslo verze.

Teprve po podrobném porovnání se ukázalo, že několik málo drobností se skutečně změnilo. Což umožnilo dvě věci: především že tato krátká recenze bude proti všemu očekávání podrobná a úplná; za druhé že do ní mohu bez ztráty aktuálnosti vkomponovat předchozí recenzi na Word 5.5, kterou jsme po nečekaném ohlášení nové verze editoru vyřadili jako zasmrádlou. Nikoli – je čerstvá, čerstvoučká a stále platná. Jmenovala se Brave New Word a v tomto recenzním hamburgeru poslouží jako mleté hovězí mezi dvěma houskami celé té prapodivné oslavy desátých narozenin.



BRAVE NEW WORD (karbenátek)

Podobně jako Mazáčovo fašistické nakladatelství před válkou vydalo Huxleyho slavnou antiutopii Brave New World (Skvělý nový svět, přičemž slova skvělý je použito v tomtéž smyslu, v jakém byl Švejk dobrý voják) pod názvem Konec civilizace, mohla by se i parafráze použitá v titulu této recenze překládat jako Konec editoru MS Word pro DOS.

Neboť cosi podivného se vznáší nad Microsoftem, a to cosi se zove Windows. Zdá se, jako by firma vsadila už úplně vše na tuto jedinou kartu, což by za určitých okolností mohlo být značně riskantní. Ačkoli hra jde zatím dobře, stačí, aby někdo vynesl trumfové eso, a z Microsoftu se může časem stát jen heslo ve slovníku historie výpočetní techniky.

Skvělým dokladem absolutní podřízenosti veškeré produkce Microsoftu koncepci Windows je právě MS Word 5.5. Ne že by se dalo principiálně něco namítat proti úplnému přebudování zavedeného programu; naopak – nedostatek odvahy k podobnému aktu je například hlavní chybou T602 od verze 2.0 včetně – jednoho dne se prostě musí dospět tak daleko, že původní koncepce už dalšímu vývoji nestačí. To, co provedl Microsoft se svým Wordem, je však patrně bezprecedentní. Totálně změnit ovládání úspěšného a oblíbeného programu, aniž by tím uživatel získal cokoli nového, nemá pravděpodobně v historii softwaru obdoby.



Word for Windows pro DOS

Slovenština nám bude v tom království českém zatraceně chybět – neexistuje český ekvivalent slova, které by tak přesně vyjadřovalo, co se stalo s MS Wordem od verze 5.0 do 5.5: „prekabátil sa“. Nový kabátek je pravda pohledný, leč konfekční; zatímco Word 5.0 byl k poznání i při letmém pohledu na monitor, vypadá jeho o pět desetin starší bratříček úplně stejně jako dvě třetiny ostatních editorů.

Hlavními změnami jsou roletová menu a jiný způsob práce s okny. Pokud jde o systém menu, je třeba přiznat, že je podstatně přehlednější a logičtější než v předešlé verzi, takže z hlediska nového uživatele jde skutečně o krok vpřed. Ty tam jsou prapodivné Galerie a Knihovny; místo rubriky Transfer nalezneme obvyklé File a pod heslem Format se už neskrývá vkládání poznámek ani záložek. Zato nalezneme jiné nelogičnosti, kupříkladu rozdělení původních Options do dvou oken: Preferences (v menu View) a Customize (v menu Utilities). Z hlediska uživatele zvyklého na předešlé verze je však nejzávažnější chybičkou skutečnost, že se musí v podstatě naučit ovládat editor úplně znovu. Program sice umožňuje volbu původních funkčních klíčů (kromě F1, na němž je nově konstantně umístěn Help a někdejší funkce přeskoku mezi okny se vyvolává pomocí Alt+Shift+F1), ale na všechny navyklé pokyny přes horké klíče menu lze zcela zapomenout, tím spíše, že menu se již nezapíná pomocí Escape, ale klávesou Alt. Nenastavíme-li v menu Utilities-Customize-Settings: „Use Word 5.0 Functions Keys“, shledáme, že z původních čtyřiceti kombinací zůstalo stejných jen deset – F2, F3, F4; Shift+F2,F4,F5,F10; Alt+F2,F9 a Ctrl+F9. Zcela nový (respektive zcela poplatný Windows) je rovněž způsob výběru parametrů z příkazových panelů – již žádné Yes/No, ale pěkný wokňácký křížek.

Změny, jichž doznala práce s okny, však už rozhodně ku prospěchu věci nejsou, nebo v nich alespoň žádný prospěch nenacházím. Stručně řečeno jde o systém Windows převedený do textového režimu – okénka lze všelijak pěkně zvětšovat, zmenšovat, stěhovat po obrazovce, listovat pomocí lišt a dokonce i automaticky aranžovat. Jedno však už nelze – rozdělit je prostým kliknutím na pravý okraj do dvou stejných (levé tlačítko myši) či různých (pravé tlačítko myši) oken. Tento geniálně jednoduchý způsob otevírání a zavírání (obě tlačítka) souborů, zdá se, navždy zmizel v černé díře Windows. Pravda – rozdělení stejného okna je v nové verzi vyřešeno přijatelnou ikonkou s dvěma vodorovnými čárkami nad postranní lištou; vytvoření nového je však proveditelné pouze pomocí povelů Alt – File – New – Enter. Možnost zmenšit okno na čtvereček zvící poštovní známky a přemístit ho mimo prostor obrazovky je sice elegantní, ale doposud jsem nepochopil, jaké praktické výhody z toho plynou.

Rovněž inovované ovládání myši vzbuzuje trochu rozpaky. Jednoduchá oprava častých přesmyček dvou písmen už není tak jednoduchá; kromě změny ucha myši z levého na pravé je třeba navíc nejprve vzít písmeno do bloku a teprve poté je přestěhovat, což už není o nic rychlejší, než přehozená písmena rovnou přepsat. Zato přibyla možnost kopírovat myší formát písma a odstavce bloku (Ctrl+Shift a kliknout na požadovaný typ písma kdekoli jinde v textu, nebo do mezery mezi levým okrajem a textem před odstavcem s požadovaným formátem). Nedostatkem patrně rovněž vyplývajícím z woknovitosti programu je nemožnost vyvolat nezobrazené menu pomocí myši – Windows přece také mají menu pořád viditelné, takže ho ani ve Wordu nemá co kdo vypínat.



Ribbon a další laskavosti

Jednu příjemnou novinku však Word 5.5 přece jen přináší – funkci Ribbon, což lze úplně nesmyslně přeložit jako stužka či páska, nebo pro to vymyslet nějaký novotvar, či konečně používat původního anglického termínu, což dále činím. Jedná se o pomocný řádek v horní části obrazovky, zobrazující aktuální styl, typ a velikost fontu a tři hlavní formáty písma – tučné, kurzívu a podtržené. Sama o sobě velmi užitečná věcička, neboť zejména při práci s komplikovanější sazbou obsahující více druhů a velikostí písma za chvíli nevíte, co jste jak formátovali, zejména používáte-li monochromatický monitor, na němž je šedesátibodový font úplně stejný, jako šestibodový. Ribbon však navíc umožňuje i rychlé formátování bloku pomocí myši – kliknutím na šipku u jednotlivých parametrů se rozvine roletové menu s výběrem stylů či formátů, které jsou pro danou tiskárnu k dispozici; druhým kliknutím je blok zformátován do zvolené podoby.

Neškodila by ještě jedna podobná „stužka“ také na informace o formátu odstavce, jenže už tak vypadá MS Word 5.5 se všemi zapnutými obrazovkovými funkcemi jako Big Mac: nahoře menu, ribbon, stěhovací linka s názvem dokumentu a měřítko, zprava posuvná lišta, dole další, pod ní stavový řádek a místo pro hlášení programu a mezitím se krčí utlačených osmnáct řádek vlastního dokumentu. MS Word 5.5 však také nově umožňuje absolutně všechny tyto funkce vypnout, takže zbyde černočerná obrazovka s plnými pětadvaceti editačními řádky, čehož nelze dosáhnout ani u přísně strohého WordPerfectu. A není to po všech těch křečovitě „user friendly“ přeplácaninách zase tak úplně nezajímavý pohled.

A ještě jednu mimořádně nepříjemnou závadu se v nové verzi podařilo odstranit: nemožnost oprav špatně napsaných příkazů. Pro ty, kdo neznají Word 5.0, je na místě vysvětlení. Ze zcela nepochopitelných důvodů v něm pracovala dialogová okna tím způsobem, že kupříkladu při překlepu v zadání vyhledávaného řetězce nebylo možné vrátit se s kurzorem zpět a chybu opravit. Buď bylo třeba pomocí backspace odmazat text až k chybě, nebo (v případě, že už jsme mezitím přeskočili do jiné položky dialogového okna) přepsat úplně celý text znovu. Word 5.5 se už naproti tomu chová jako zcela normální program.



Starý známý po plastické operaci

Jak jsem již výše naznačil, zůstaly základní funkce programu bez sebemenší změny. Zájemce o to, co program dovede, odkazuji na PC World 9/91, v němž vyšla kompletní stručná reference k verzi 5.0, uživatelům Wordu 5.5 ovšem už poněkud houby platná vzhledem k přejmenování asi poloviny povelů. Obecně však program nadále zůstává jedním ze dvou nejmohutnějších textových editorů současnosti a patrně nejpřítulnějším znakově orientovaným procesorem vůbec.

Kromě četných předností a dovedností mu však zůstala i většina původních nectností. Některé jsou dány koncepčně – především nedostatečný preview, špatná práce s tabulkami a s matematickými symboly, omezené možnosti nastavení přesné typografie a některých dalších parametrů. Jiné vyplývají z neadaptovanosti na češtinu – nefunguje třídění, převod verzálek na minusky, někdy grafický režim (záleží na kartě a ovladači češtiny). Nejnepříjemnější závadou je nepochopitelná, leč empiricky ověřená skutečnost, že při použití soft fontů pro laserovou tiskárnu se občas konce řádků tisknou jinak, než jak ukazuje obrazovka při zapnuté funkci Show line breaks, přičemž preview funguje správně.



Vzhůru dolů?

Ať dělám, co dělám, přece mi ten dřívější Word připadá zajímavější, než jeho překabátěná (však ono to nějak půjde i bez slovenštiny) verze. Word 5.0 byl vyzrálým produktem, dovršením určité řady, která se, bohužel, už patrně nebude dál rozvíjet, přestože se nepochybně úspěšně rozvíjet mohla. Word 5.5 je pak labutí písní, posledním výkřikem microsofťáckých editorů pro DOS, hluchým a nijakým, vyrobeným jen proto, aby si uživatelé Windows nemuseli zvykat na jiné ovládání.

Poplatnost Wordu 5.5 koncepci Windows vedla například k již zmíněnému zrušení funkce Escape pro vyvolání menu. Neexistuje přitom jiná klávesa, která by z ergonomického hlediska byla tak dokonale přístupná – vzhledem k osamocení Escape nehrozí nebezpečí stisku některé z okolních kláves a navíc i ve strojové písařině nevzdělaný a neobratný uživatel se kamsi doleva nahoru vždycky trefí. Přitom většina programů využívá Escape pouze jako vypínač, nikoli přepínač. Výjimkou byl (kromě ChiWriteru a několika dalších produktů obvykle staršího data) právě MS Word 5.0. Osazení klávesy Alt zapínáním a vypínáním menu navíc značně omezilo spektrum horkých klíčů; kombinace s Alt původně sloužily k formátování písma, odstavců a k aplikaci stylů. Většina těchto pokynů byla v nové verzi přenesena do kombinací s Ctrl respektive Ctrl+Shift (styly), což zredukovalo možné kombinace horkých klíčů pro makra. Lze se o tom snadno přesvědčit při konverzi maker z verze 5.0 pomocí programu macroconv.exe – většina maker je sice převedena korektně, některá však nefungují buď z důvodů změn ovládání, nebo pro kolizi s novými horkými klíči. Formátovací klíče (Ctrl+B = tučně, Ctrl+I = kurzíva apod.) se v případě použití maker doplňují o A (Ctrl+A+B, Ctr+A+I atd.).

Budu-li absolutně subjektivní, pak nepokládám za šťastnou ani změnu kurzoru z původního obdélníčku za blikající čárku, i když připouštím, že takto je hůře přehlédnutelný. Nicméně prostě nemám rád, když mi na monitoru něco bliká. Formu kurzoru stejně jako v předchozí verzi nelze nastavit; právě tak nelze přimět kurzor myši aby zmizel z obrazovky, není-li zrovna používán, jako to činí u WordPerfectu. Ti, kdo nevlastní myš nebo zastávají teorii chybějící třetí ruky, budou nepochybně novým ovládáním otráveni ještě mnohem více – s dialogovými okny se bez myši pracuje podstatně hůř, než u Wordu 5.0.

Nadšení nebudí ani Help, inovovaný rovněž plně ve stylu Windows, pomalejší a méně přehledný; jedinou výhodou je možnost zmenšení okna s pomocným textem a současné editace i nahlížení do něj, arci pokud si obě okna náležitě zaranžujete, aby se nepřekrývala. Taktéž původní Tutorial, přejmenovaný nyní na Learn, byl podle mého soudu podstatně instruktivnější a názornější – jedinou výhodu nového výukového programu lze spatřit v tom, že odstranil dřívější schizoidii zvláštních lekcí pro myš a zvláštních pro klávesnici; ve Wordu 5.5 jej lze ovládat střídavě obojím.

A tak je nakonec možná dobře, že se už podle všeho žádný MS Word 6.0 konat nebude. Určitě by obsahoval spoustu nových možností, ale jak je v současné době zvykem Microsoftu, instalace by zabrala 15 MB, nejspíš by nešel spustit bez 1 MB operační paměti (doporučeno 8 MB), nepracoval by pod DR DOS a na átéčku by formátování sto stránek trvalo čtvrt hodiny. Vskutku podivným směrem se ubírají cesty firmy pana Gattese, až by se chtělo zvolat s Jár(a)dou Cimrmanem ono okřídlené: „Vzhůru dolů!“



Technická mezihra

Pro osvěžení čtenářů, unavených mými subjektivními staromilskými stesky, trochu holých dat, která nabízí manuál MS Wordu jako novinku v Appendixu B, nazvaném Word Statistics:

Lze otevřít celkem devět souborů (a pomocné okno). Maximální délka dokumentu činí 8,3 MB (asi 4500 stran strojopisu) a může v něm být použito až 64 fontů. Na straně o rozměrech až 55x55 cm lze vytvořit 22 sloupců textu. Do jednoho Style sheetu se vejde 125 stylů. Odstavec může obsahovat nejvýše 32 kB textu; stejná je i velikost nejdelší importovatelné tabulky. Do jednoho řádku nelze vměstnat víc než 1024 písmenek. Bez omezení (máte-li dostatečně velký disk) je počet záložek, poznámek, anotací, slov doplnitelných do obou slovníků, maker a poznámek v jednom makrosouboru, jakož i délka těchto poznámek a makrosouboru samotného.

Tak pravil Microsoft.



Pro srovnání

Microsoft trpí sebepodceňováním. V rozporu s výše uvedenými údaji lze kupříkladu vytvořit odstavec dlouhý nikoli jen 32 kB, ale třeba 800 kB (pak už mě to přestalo bavit), jenže s ním, pravda, nelze dál příliš pracovat; Word v něm není schopen ani spočítat stránky. Nicméně 200kilobajtový odstavec program slupne jako malinu, jen má menší potíže při zpětném listování a všechno trvá jaksi trochu déle. A to, prosím, na pitomém átéčku s konveční pamětí! Přece jen i v MS Wordu 5.5 ještě zbyl pořádný kus starého dobrého Microsoftu.

Vcelku logicky se nabízí možnost porovnat, do jaké míry se do nové verze stačila promítnout s designem Windows také jejich lenost. Kromě již zmíněného Helpu a snad ještě nepatrného prodlení při vyvolání dialogových oken tomu nic nenasvědčuje. I při formátování 1 MB dlouhého zkušebního souboru jsou oba editory zcela srovnatelné (okolo 50 – 70 vteřin podle zvolené velikosti okrajů); načtení 1 MB trvá oběma zhruba dvě vteřiny, třímegabajtového souboru čtyři. Pouze při nahrazování se Word 5.5 jeví skutečně maličko línější (2000 výrazů za 1 min 10 sec oproti 1 min 5 sec staršího bratříčka). Jen tak na okraj: případné prodlení při iniciaci programu je třeba připsat na vrub načítání souborů Normal.sty a Normal.gly; nejsou-li vytvořeny, je start u obou verzí velmi rychlý (cca 2 sec), v opačném případě se prodlužuje úměrně rozsahu těchto souborů.



Celkem vzato

Především neberte příliš vážně výše uvedené kritické připomínky – žádná z nich nevyjadřuje výhradu zásadního charakteru. MS Word je i ve verzi 5.5 stále vynikající program, hodný pozornosti všech, kdo potřebují pracovat s dlouhými dokumenty na nepříliš drahém hardwaru. Je ideální pro malou publikační činnost v oblasti beletrie či poezie, respektive pro periodika s nekomplikovanou grafickou úpravou a minimem tabulek. České ovladače a laserové fonty pro HPLJ III jsou k mání u pražských firem Mon Amí nebo Alwil. Nic jiného českého však, pokud vím, k programu nikdo nedodává. Pokud vám nestačí, že Word píše a tiskne česky (máte-li hardwarově upravenou jehličkovou tiskárnu, žádné speciální ovladače nepotřebujete), nezbyde vám patrně nic jiného, než zvolit nějaký národnější program.

Dosavadním uživatelům Wordu 5.0 však lze doporučit pouze jedno: zapomeňte na to, že nějaká verze 5.5 existuje – ten ribbon zase není až tak důležitý, abyste si kvůli němu zvykali na nové ovládání. A objeví-li se proti očekávání přece jen někdy verze 6.0? Nu – pak uvidíme.



A VIDĚLI JSME (dolní půlka housky)

Jak již bylo řečeno, platí prakticky vše výše uvedené i pro Word 6.0, kterého jsme se nakonec přece jen dočkali. Pravda – změnila se od té doby i samotná politika Microsoftu; změny ve Wordu 6.0 připomínají spíše upgrade DOSu 5.0 na 6.0 (tj. odstranění nejvíce do očí bijících nedostatků a přihození několika utilit jiných firem – u Wordu externí korektor gramatiky od Reference Software International) než tumorózní bytnění Windows, které ovlivnilo úsudky ve vloženém karbenátku. Záměrně jsem ponechal i všechny původní výhrady k verzi 5.5, aby si čtenář mohl porovnat, co z toho nakonec Microsoft opravil.

Zde tedy je podle mého nejlepšího vědomí a svědomí kompletní výčet změn, které za tři roky (sic!!!) dokázali vývojáři Microsoftu s Wordem provést: dialogová okna vypadají plasticky; v menu File přibyl užitečný výčet čtyř naposledy otevřených souborů; při uložení lze soubor chránit heslem; lze nastavit umístění poznámek až na konci celého dokumentu, nikoli jen sekce (divize) jako dřív; číslování poznámek může začít znovu na konci každé divize (nikoli však strany, jak by bylo záhodno a jak to uměl už WordPerfect 5.1). Symboly a znaky, které nejsou na klávesnici, lze vložit přímo výběrem z okna; lze formátovat jazyk částí textu (ne ovšem jazyk český) a používat True Type. V menu Tools (ve verzi 5.5 zvaném Utilities) přibyla celkem zbytečná položka Bullets, která umožňuje vložit na začátek odstavce čtverčík či kuli (stejně dobře si je lze vybrat i z nabídky symbolů); položka Renumber tamtéž se přejmenovala na Numbering a byly výrazně rozšířeny možnosti jejího nastavení. V Preview lze nyní konečně volit zvětšení a listovat v textu myší.

Změny na Ribbonu spočívají v možnosti kliknutím odsazovat a předsazovat odstavce a definovat tabulku způsobem známým z Windows, což souvisí s poslední, patrně nejzásadnější inovací: přidáním menu Table, které konečně umožňuje normální lidskou práci s tabulkami (s určitými omezeními, jako například nemožností spojit buňky apod.). A to je všechno. Skutečně a úplně všechno. Pomineme-li nezbytné změny v Helpu, neliší se jinak Word ještě po třech letech od verze 5.5 ani o ň. Nechci vypadat nevděčně, ale radovat se nad tím, že Microsoft nyní laskavě napravil některé nedodělky na Wordu 5.0, nějak neumím.

Na druhé straně alespoň obavy, uvedené ve vložené recenzi, se nepotvrdily – minimální instalace Wordu 6.0 zabere 1,5 MB, kompletní něco přes pět (instalujete-li i výukový program, thesaurus, přídatné fonty a externí korektor gramatiky; jinak asi 3 MB). Na átéčku běhá stejně dobře, jako starší verze, takže konečné hodnocení se neliší od předchozího: pokud máte pomalý počítač, je Word 6.0 stále ještě dobrá investice. Pro mne osobně však těch několik drobných vylepšení rozhodně nestojí za to, abych cpal peníze do upgradu svého pět let starého Wordu 5.0 – program používám čistě ze zvyku už jen na základní pořizování textů a korespondence, zatímco všechny složitější operace provádím ve Windows. Pokud bych se už snad odhodlal učit se ještě ovládání některého editoru pro DOS, je nyní konečně volba jasná.

Pravý WYSIWYG včetně práce s obrázky na úrovni DTP, schopnost využívat všech možných formátů a znakových sad písma, přímý výběr exportu a importu do kdekterého grafického a textového formátu včetně volby kódové stránky, integrovaný spreadsheet, editor rovnic a grafiky, multimediální, faxové a hypertextové funkce – o něčem takovém se Wordu 6.0 ani nesní; jedinou jeho výhodou dnes skutečně zůstává rychlost. Zkrátka – oremským vývojářům se to konečně podařilo: „The World's Word Processor“ WordPerfect 6.0 je v současné době zcela objektivně nejlepší textový editor pro DOS, zatímco stejné číslo verze u MS Wordu není, než novou svíčkou na nesnězeném narozeninovém dortu od loňska.






Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU