Další krok na cestě ke zrušení pojmu DTP
(Softwarové noviny 1/1994)
WordPerfect 6.0 for Windows
Záplava upgradů už začíná ohrožovat samotné výrobce a distributory – pár týdnů po uvedení české verze Quattra 4.0 bylo na trhu anglické Quattro 5.0; český Corel, Word a Excel to stihly jen tak tak, pokud vůbec; český WordPerfect 5.2 pro Windows to prošvihl úplně. Ani v době, kdy píši tyto řádky (5.12.93) není ještě lokalizace k dispozici, zatímco WordPerfect 6.0 zdobí má Windows již třetí týden, jakkoli k němu zatím chybí dokumemtace. A nelze nepřiznat, že jeho existencí ztrácí koupě předchozí verze smysl, tím spíše, že lokalizace šestky by měla být k dispozici do půl roku.
Zatímco WordPerfect 5.1/5.2 pro Windows byl jen do oken převedeným dosovským WordPerfectem 5.1, u verze 6.0 se role zcela vyměnily: dosovská verze emuluje Windows a verze pro Windows je zcela plnokrevným wokenním programem. A to – předběhněme – na první pokus velmi zdařilým programem. Po vychytání premiérové trémy a drobných přeřeknutí tedy půjde nepochybně i nadále o jeden z nejmocnějších texteditorů; ne nadarmo si ostatně Microsoft pospíšil s novou verzí WinWordu – ta zatracená „firma jediného programu“ mu prostě ne a nedá pokoj.
Pokud jsem v předchozích exkursích do oblasti DTP opakovaně konstatoval, že kromě možnosti barevných separací dá někdy dost práce najít podstatnější rozdíly mezi DTP a textovým editorem, platí to u WordPerfectu 6.0 pro Windows dvojnásob. Dokonce i mé nedávné tvrzení (v článku o Ami Pro – SWN 11/93), že žádný textový editor neumí udělat pružnou pevnou mezeru, už nyní neplatí: nový WordPerfect pro Windows ji udělat umí.
Zajímavé přitom je, že v tomto ohledu se cesty verze pro DOS a pro Windows rozešly – WP 6.0 pro DOS sice pevnou mezeru kupodivu také umí, i když poněkud kuriózní klávesovou kombinací Home + mezerník, ale jde o klasickou pevnou mezeru konstantní délky. Rozešly se však i v mnoha dalších ohledech – upřímně řečeno, čekal jsem, že program, vyvíjený pod stejným číslem pro obě platformy, bude mít víc společných vlastností. Nicméně alespoň formát dokumentů je zcela identický.
Ačkoli verze pro Windows je podle zběžného ohledání lepší, než verze pro DOS, chybí šok z prvního dojmu – prostě ve Woknech je už našinec zvyklý na ledacos. Je-li něco schopné důkladně zaujmout už od oka, je to malý doprovodný prográmek zvaný TextArt, proti kterému vypadá Microsoft WordArt z WinWordu 2.0 jako doplněk do okna k Minesweeperu a Solitairu. Jedná se o nejzdařilejší – nejjednodušší a přitom nejefektivnější prostředek k deformaci textu, jaký jsem dosud viděl. Funkce Corelu a podobných monster arci nenahradí, ale pro běžné použití může být naprosto ideální.
WP TextArt lze narozdíl od MS WordArtu spustit jako samostatnou aplikaci a importovat z něj deformovaný text do libovolného editoru (via Clipboard) nebo jej uložit do souboru jako Windows Metafile, Bitmapu, MakeUp či ve vlastním formátu. A – což je pro českého uživatele vůbec nejdůležitější – pracuje s jakýmkoli fontem, který mu předhodíme, aniž by mu vadila nabodeníčka. Texty lze deformovat podle názorného menu (viz obrázek), rotovat, nastavit výšku a šířku písma, stínování a samozřejmě i rastry a barvy (kromě barvy pozadí). Limit je 58 znaků ve třech řádcích. Znaky, které nejsou na klávesnici, lze vkládat přímo z rozšiřujícího okna. Jediné, co zatím nefunguje, je poslední tlačítko s třířádkovým „razítkem“, což může být záležitostí českých Windows (v původních jsem program nezkoušel); TextArt oznámí chybu Invalid character(s) a spadne.
Podobných drobných zádrhelů lze nalézt vícero. Na druhé straně recenzovaný exemplář sice už nebyl beta, ale taky ještě ne distribuční verzí, takže něco chyb snad ještě ubyde, avšak vzhledem k tomu, že se jedná o program z gruntu nový, nelze vyloučit, že důkladně to spraví až verze 6.1.
Z původního WordPerfectu zbylo ve WP 6.0 pro Windows opravdu málo – kromě extraordinérního ovládání (které je k dispozici už pouze jako nastavitelná volba) přetrvávají z dosovského editoru pouze proslulé Reveal codes, bez nichž by jaksi WordPerfect nebyl WordPerfectem. Totéž ale koneckonců platí i pro WP 6.0 pro DOS, takže žádné překvapení, i když, jak již bylo řečeno, obě šestky se vzájemně liší více, než by se dalo čekat. Do verze 6.0 pro Windows tak kupodivu nebyly pojaty některé zajímavé funkce dosovského bratříčka, kupříkladu globální pohled na stránky dokumentu – tzv. Thumbnails v Print Preview (funkce Preview byla z programu pro Windows odstraněna úplně, což je koneckonců v souladu s tolikrát skloňovaným WYSIWIGem). Více mi ovšem chybí ve své prostotě přímo geniální funkce volby kódové stránky rovnou v dialogovém okně pro načtení a uložení dokumentu; ve Windows je třeba definovat kódové stránky pro DOS a Windows v Preferences. V této souvislosti ovšem dodejme, že ani wokenní 6.0 nedokáže vždy správně konvertovat kódovou stránku 1250 – snad se toho dočkáme alespoň v lokalizované verzi.
U nových editorů začíná být stručnější vyjmenovat, co zatím ještě neumějí, než obtěžovat čtenáře nepřehledným výčtem funkcí. Takové prkotiny, jako integrovaný spreadsheet, editor rovnic, grafů a obrázků, dnes už sotva koho uvedou do extáze – ve Windows se to prostě stává jaksi samozřejmostí. Podstatně zajímavější jsou funkce hypertextové a multimediální, které patrně doznají ještě výraznějšího rozvoje v další verzi programu. Za zmínku rovněž stojí možnost editace v dvoustránkovém režimu a ocenit dlužno také skutečnost, že pro všechny znakové sady WordPerfectu jsou nyní konečně k dispozici odpovídající fonty v TrueTypu a na vyžádání i v PostScriptu.
Pokud se textové editory budou nadále vyvíjet tímto způsobem, a ony budou, ztratí během krátké doby jakýkoli smysl používat pro zpracování běžné černobílé sazby DTP. Kupříkladu taková Ventura má dnes už jen velmi málo funkcí, kterými nedisponuje WordPerfect 6.0 pro Windows. Mnohé naopak sama postrádá – a mám samozřejmě na mysli funkce z oblasti DTP – třeba obtékání nepravidelných obrázků textem apod. Kdo by konečně ještě před dvěma lety čekal od textového editoru, že bude schopen detailně nastavit typografii či třeba jen vložit na jednu stránku několik textových oken a do každého otevřít jiný dokument.
Samozřejmě vůči vyspělejším DTP programům, jako je PageMaker či QuarkXPress, má WordPerfect ještě co dohánět (např. plynulou rotaci vložených oken či zúžení a roztažení písma základního dokumentu), ale on to jednoho dne zvládne. Protože taková verze 8.0 prostě bude muset obsahovat nějaká další vylepšení, aby se prodala – a co jiného bude tou dobou ještě zbývat?
Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU