Jednooký král ze Žiliny?

Jednooký král ze Žiliny?

(Softwarové noviny 7/1993)

Těžko určit, který z nevalných domácích textových editorů je nejvalnější. Slovenský Cyril+ 2.51 se spolu s MAT na první pohled jevil jako patrně nejžhavější kandidát na toto pochybné prvenství.

O programu samotném se již v Softwarových novinách poměrně podrobně hovořilo (3/91), takže se omezím především na komentáře inovací a celkového dojmu s odstupem dvou let. Hlavní výhodou Cyrila oproti T602 i MAT je práce v textovém režimu a z ní vyplývající podstatně lepší čitelnost písma. Hlavním nedostatkem (společným všem domácím produktům) pak způsob práce s textem, koncepčně několik let překonaný, poplatný ještě psacímu stroji. Ani nejnovější verze tedy neumožňuje náležité použití proporcionálního písma, tabulek či sloupců, jakkoli se to různými způsoby snaží kamuflovat.

OD POHLEDU

byste za Cyrila nedali pětník a také jsem ho za výlohou žádného pražského obchodu dosud neviděl. Nejde přitom o projev velkočeského šovinismu, jako spíše o zcela racionální komerční kalkul. Adjustáž totiž ze všeho nejspíš připomíná krabičku na pamětní plaketu k výročí Vítězného února (určitě jste to někdy viděli, takový ten červený vikslajvant). Výhodný nákup ze zrušeného skladu SČSP by asi také byl jediným racionálním vysvětlením původu obalu, protože výrobně jsou podobné ohyzdnosti poměrně velmi drahé.

VLASTNÍ PROGRAM

je však podstatně přijatelnější, než by se dalo soudit podle obalu. Z konkurenčních editorů má asi nejblíže k Pragotextu; je však propracovanější – dokonce do té míry, že při zachování dosavadního formátu a způsobu ovládání není asi příliš daleko doba, kdy na něm nebude nic zásadního k vylepšení. Spolu s MAT je Cyril jediný domácí editor pro DOS, jehož autoři pochopili, k čemu slouží myš. Práce s tabelátory je sice podivná, ale na rozdíl od T602 je program při náležitém nastavení schopen alespoň respektovat, že něco takového jako znak pro tabelátor vůbec existuje. Na velmi slušné úrovni je speller; plně srovnatelné s T602 jsou i funkce preview a třídění. Pokud autoři doplní možnost generování obsahu a rejstříku, automatické přerovnání řádek a několik dalších drobností, nebude mít legendární svazarmovský editor proti Cyrilovi prakticky žádnou přednost. Je ovšem otázka, zda to v roce 1993 ještě stačí.

Jako reklamní slogan po všem, co našinec musí v televizi vyslechnout, zní tvrzení výrobce o „profesionálním editoru“ ještě celkem skromně, i když o pravdivosti tohoto výroku jistě nejsou přesvědčeni ani v Žilině. Ve skutečnosti je Cyril výrobkem nejvyšší nízké nebo nejnižší střední třídy – záleží na tom, jak budeme textové editory kategorizovat. Objevení se monster typu MS Wordu for Windows 2.0 totiž značně zatřepalo škatulkami. Osobně soudím, že všechny editory používající klasický postup WYTITIWB (Where You Type It, There It Will Be – tedy Kde To Napíšeš, Tam To Bude) už stojí za to konečně překlasifikovat do třídy nejnižších, která zatím zůstávala nesmyslně vyhrazena produktům typu Edlin či Norton editor, jejichž účelem nikdy nebylo zpracovávání textu pro běžnou potřebu. Nicméně je to věc názoru a rozhodně nelze očekávat, že by se některá firma odhodlala svůj produkt takto prezentovat.

ZATÍMCO SOFTWARE602

v dokumentaci k WinTextu konečně upustil od někdejšího zarputilého přesvědčování zákazníků, že textový editor je lepší než psací stroj, v Žilině tak daleko ještě nedospěli, a proto se v úvodu reklamního letáku Cyrila stále dočteme objevnosti typu: „Klasické písacie stroje prestávajú vyhovovať nárokom na rýchlosť a kvalitu spracovania textovej informácie...“ Naozaj.

Jinak je reklamní leták patrně poněkud podvodný, neboť v jednom z oboustranně zarovnaných (respektive centrovaných) odstavců proporcionálního písma tvrdí, že „bol pripravený a vytlačený pomocou editora Cyril“. Ne že by to principiálně nebylo možné, ale pochybuji, že by se našel někdo, kdo by podobné martyrium podstoupil (pokud se mýlím, hluboce se omlouvám firmě SOFT+ za nedostatek představivosti). Instalační sada Cyrila totiž sice obsahuje proporcionální písma pro laserové tiskárny a program je skutečně dokáže vytisknout, ale zarovnat je do odstavců by bylo možné pouze metodou nekonečných pokusů a omylů. To, co Text602 3.0 řeší zcela převratným způsobem, tedy zařazením neproporcionálního Timesu a neproporcionální Helvetiky, pojali totiž v Žilině prozaičtěji – proporcionální fonty ano, ale jenom na titulky, a žádné zarovnávání.

Editory WYTITIWB (omlouvám se za ten neologismus, ale bude to tak stručnější) samozřejmě ze své podstaty proporcionální písmo zpracovat nedovedou – stránka je pro ně prostě sítí stejně velkých políček, do nichž se vpisují písmenka nebo kousky čáry. Představa, že by při stejné výšce písma mohl být každý čtverek jinak široký, je pro ně krajně nepřístojná. Jediným způsobem, jak tento problém vyřešit, je upustit od WYTITIWB, což ovšem zase zkomplikuje život uživatelům, najmě pak kancelářským. Vysvětlit úředníkovi či úřednici trochu důkladněji ovládání Textu602 je obvykle úkon nadlidský; objasnit mu však, že to, co vidí na obrazovce, se ve skutečnosti vytiskne úplně jinak, by asi bylo zhola nemožné. Definitivním řešením celého problému je samozřejmě WYSIWYG, jemuž s atakem českých Windows patrně neodolá nikdo nad 286. Z tohoto hlediska by se zdálo, že nějaký Cyril už musí být absolutně neperspektivní.

VE SKUTEČNOSTI

tomu tak ale není a ještě nějaký ten pátek nebude. Editory WYTITIWB jsou v českých i slovenských úřadech velmi dobře etablovány. Úředníci se je už naučili jakž takž ovládat a přechod na jiný program, nota bene na něco tak komplikovaného jako Windows, v nich nutně vzbudí pocit akutního ohrožení v posledních dvou letech tak častý, že si už stačili vytrénovat velmi účinné obranné mechanismy. Jelikož Cyril byl vybrán jako ten správný program pro slovenské radnice, má SOFT+ nepochybně na nějaký ten pátek vystaráno – lze předpokládat, že Cyril brzy zaujme na Slovensku postavení stejně neotřesitelné, jako má Text602 u nás.

Nicméně slovenští úředníci si přece jen možná trochu pomohli – alespoň já osobně bych Cyrilovi dal přednost jako o něco menšímu zlu, i když připouštím, že jde patrně o projev idiosynkrasie vůči T602. Pro můj vkus by ovšem mohl být podstatně jednodušší – kupříkladu zařazení funkce vkládání obrázků do editorů této třídy mi vždy připadalo jako metalýza na trabantu, a to i tehdy, když dobře fungovalo, což není Cyrilův případ. Bude ale na čase konečně přejít od dojmologie k trochu systematickému hodnocení. Takže tady je:

INSTALACE

Probíhá po zadání cesty automaticky, na nic se neptá a prostě zkopíruje většinu toho, co na instalační disketě najde. Dalším krokem instalace tedy je smazání nepotřebných souborů – ovladačů tiskáren, klávesnic apod. Naopak některé soubory patřící k nadstandardnímu vybavení – pokud je na disketě máte – je třeba přikopírovat.

minus

DOKUMENTACE

Dvousetstránkový manuál, nepříliš přehledný, vytištěný Courierem s titulky z Korinny. Jako prezentace deklarované profesionality editoru vskutku podivuhodná ztráta soudnosti. Dále je přiložen reklamní leták, licenční smlouva na doživotí zpestřená „sankčnou pokutou vo výške 6000 Kčs“, mimořádně nepřehledná „mapa systému menu“, papírové pravítko s popisem funkčních klíčů, které se musí dole ustřihnout, aby se vešlo na běžnou klávesnici, a konečně ceník. V něm stojí za povšimnutí zejména pětikorunová samolepka s českými znaky na klávesy, za niž jiné firmy obvykle chtějí patnáct až třicet korun, zatímco Soft+ 250 (slovy dvě stě padesát). Sečteme-li jednotlivé položky samostatných komponent Cyrila, dospějeme k částce bezmála 12 000, takže tři a půl tisíce za program „smontovaný“ proti tomu působí jako skvělá okase. (Nevím jak vám, ale mně tento způsob poněkud připomíná postupy firmy WS, které se mi krajně hnusí jako všechno, co se snaží dělat z lidí naprosté blbce. Ale to už zase odbočuji.)

plusminus (za snahu)

ČESKÉ (A SLOVENSKÉ) PROSTŘEDÍ

Velmi uspokojivé pokud jde o dodaný exemplář. Prográmek CSCS.EXE, který umožňuje pracovat s češtinou i na nepřepálené Hercules kartě, však není běžně součástí dodávky a stojí dalších 450 Kčs. V balíku Cyril komplet se však vyskytuje alespoň program EGAVGA.EXE k instalaci českého prostředí pro systém s EGA či VGA kartou. Cyril se ovšem obejde i bez nich – při instalaci si natahuje vlastní české prostředí, které se naštěstí dá vypnout (pro můj vkus jsou akcenty použitého obrazovkového fontu příliš nezřetelné, takže zejména krátké a dlouhé malé i lze špatně rozlišit). Ovladače klávesnice byly u testovaného exempláře dokonce tři na vybranou (a tři další pro slovenštinu). Lze k nim mít určité výhrady, ale protože patrně neexistuje ovladač klávesnice, k němuž nelze mít určité výhrady, necháme toho.

úhrnem plus

ZOBRAZENÍ

Díky textovému režimu celkem přijatelné. Problémy jsou s nastavením barev – nabízené palety vypadají jedna hůř než druhá, takže nezbyde, než sáhnout po vlastní tvorbě či alespoň doladění. Hlavní zádrhel ovšem nastane při použití monochromatického monitoru, konkrétně monitoru Hercules. Zařazení funkce ovládání myší teprve od verze 2.5 totiž způsobilo, že mezi četnými parametry nastavení barev kurzor myši chybí. V barevném provedení je červený, což na monochromatickém monitoru znamená černý. Chceme-li tedy kurzor vůbec spatřit, je třeba zvolit bílou barvu pracovní plochy. Z volitelných barevných kombinací tomu odpovídá pouze „Námořník“, v němž ovšem pro změnu není vidět kurzor myši v menu, takže opět nezbývá, než sáhnout k uživatelské definici barev. Výsledek je už sice plně funkční, ale krajně neestetický a nepříjemný na oči.

plus x minus (Hercules)

PROGRAM

Neurotické virofoby patrně zpočátku poněkud zneklidní skutečnost, že soubor CYRIL.EXE se přepisuje při každém zapsání parametrů. Nicméně podstatnější nevýhodou tohoto způsobu ukládání konfigurace je, že pokud vám po nějakém zvlášť rafinovaném nastavení program zkolabuje (což se mi jednou podařilo, ale bohužel jsem si nezapamatoval jak), nestačí prostě přepsat nebo smazat konfigurační soubor, ale je nutné program znovu nainstalovat.

Zajímavým rysem Cyrila rovněž je, že na 486 běží opticky pomaleji, než na atéčku (ve skutečnosti je samozřejmě rychlejší, ale co na atéčku vypadá jako přiměřený cval, působí na čtyřistaosmdesátšestce místy nesnesitelně loudavě – zejména iniciace a ukončení programu).

co se na tom dá hodnotit?

OVLÁDÁNÍ

Klasická roletová menu na horní liště, poněkud modifikované klíče WordStaru a deset maker. Úhrnem nic mimořádného, i když normální rolety jsou nesporně mnohem přítulnější, než svazarmovský lízaný mariáš. Osobně oceňuji možnost vyvolání menu pomocí Escape. Za nedostatek lze však pokládat, že četné funkce jsou dostupné pouze z klávesnice prostřednictvím horkých klíčů. V menu tak například chybí převod verzálek a minusek, některé formátovací pokyny apod. Detailní zvládnutí programu se tím značně komplikuje, přičemž funkce Pomoc rozhodně nepatří k nejkomfortnějším a v případě pochyb mnohdy pomůže až po delším hledání. Diskutabilní je provedení nortonovské pomocné lišty funkčních klíčů, která po stisknutí Shift nenabízí alternativní volby v programu implementované jako praotec Norton; dá se však naštěstí vypnout, což uživatelům vřele doporučuji. Zařazení funkcí mazání slova a řádku na F3 a F4 se může zdát poněkud diskutabilní; program však naštěstí disponuje obstojným Undo s kapacitou dvaceti naposledy vymazaných řádek (jedna z funkcí, které nelze vyvolat z menu, ale pouze klíčem Ctrl-Q-V). Vrátit cokoli jiného než mazání Cyril neumí, v čemž se ovšem neliší od ostatních tuzemských editorů.

Myš byla již pochválena, i když o mnoho víc než přestěhovat kurzor a chytit blok s ní nesvedete, ale zaplať pánbůh aspoň za to, že tyto funkce vykonává způsobem u myší běžným a náležitým. Jedinou výjimkou je situace, kdy z Cyrila zavoláte cokoli kromě povelů DOSu, což vyřadí z činnosti obě klávesy myši (vyzkoušeno s XTree, Norton Commanderem a MSD, pak už mě to přestalo bavit, takže slůvko „cokoli“ berte jako míru pravděpodobnosti). U vlastní editace lze při použití kurzorových šipek s potěšením kvitovat plynulý přechod kurzoru z konce řádku na začátek dalšího a nikoli na sloupec 504. Nepříjemná je však absence automatického přeformátovávání odstavců při opravách – bez Ctrl-B se ani u Cyrila neobejdete. Pokud nepoužíváte odsazení první řádky, nesmíte zapomínat odklepnout odstavce, protože v opačném případě je Cyril ignoruje – měkké konce řádku prostě nezná. Ostatní nedostatky vyplývají z použití WYTITIWB a je zbytečné je rozvádět – kromě Wintextu602 doposud neexistuje domácí produkt, který by je neměl.

plusminus (v relaci k chabé konkurenci spíš trošičku plus)

SPELLER

Spolu s automatickým rozdělováním hlavní chlouba firmy – v reklamním letáku je dokonce označen jako „najlepší program svojho druhu na trhu“. Ač podobně bombastická tvrzení vzbuzují spíše nedůvěru, jsem v tomto případě ochoten připustit, že na tom něco může být. V textu, který jste do této chvíle dočetli, slovník neznal kromě názvů, zkratek, anglických a slovenských výrazů pouze termíny: velkočeského, kalkul, adjustáž, vikslajvant, svazarmovský, překlasifikoval, vystaráno, metalýza, dojmologie, nadstandardním, samolepka, prográmek a zkolabuje. Při neortodoxním slovníku, který mi bývá vyčítán, to věru není mnoho; navíc naprostá většina těchto pojmů vskutku nemá v běžné slovní zásobě co dělat. Co však imponuje ještě více, je skutečnost, že z dvaadvaceti překlepů speller pouze u jediného nenabídl správný tvar (ministersterstev – slovo samotné nakonec z textu zmizelo při definitivních korekturách) a strefil se do černého i tam, kde bych to nečekal ani náhodou (například k přítelněji nabídl správné přítulněji). Z termínů, které by naopak ve slovní zásobě být neměly (což je samozřejmě daleko horší průšvih, než když tu a tam něco chybí), se mi podařilo najít pouze „for“.

Pokud jde o automatické rozdělování, není důvod nevěřit uváděné 98% úspěšnosti. Sám pro podobné funkce v editorech tohoto druhu zvlášť nehoruji, protože jsem si už dost užil s odstraňováním pomlček při převodu souborů typu WYTITIWB do profesionálních programů, ale pokud je jisté, že text pořízený v Cyrilovi bude zcela určitě definitivním výstupem, nelze nic namítat. Po vypnutí funkce rozdělování a přeformátování celého dokumentu jsou sice rozdělovací znaménka odstraněna (dokonce i ze sloupcové sazby), ale bývá příliš dobrým zvykem rozdělený dokument zkonvertovat do jiného formátu a likvidace výsledků podobného aktu pak bývá záležitostí krajně nezáživnou. Za zmínku ještě stojí, že podobně jako Text602 provádí i Cyril při přeformátování odstavce automatický přesun jednopísmenných výrazů na další řádek.

plus, plus, plus!

KONVERZE

Jestliže Text602 jsem kdysi po právu nazval poněkud drahou konverzní utilitou, je Cyril v tomto směru více než přechudým, ba žebráckým příbuzným. Samotný program neumožňuje prakticky nic, kromě načtení formátu T602 a ASCII v kódu Kamenických; nemá dokonce ani přímý výstup do ASCII, v čemž je pravděpodobně unikátem nejen mezi našimi editory.

Přiložený program KONVERC.EXE se sice tváří honosně, ale de facto zvládne jen převod ASCII souboru z Kamenických do Latin 2 a zpět, konverzi z T602 a WordStaru (kdy já jsem ho jen naposled viděl někoho používat...?) do formátu Cyril, a konečně jedinou alternativu, jak převést dokument Cyrila do něčeho jiného – do ASCII Kamenických (pomineme-li dnes už celkem zbytečnou eventualitu konverze do originálního ASCII oholeného o nabodeníčka). Úhrnem z toho vyplývá, že dokument, který byl jednou zformátován v Cyrilovi, buď zůstane jednou provždy v Cyrilovi, nebo se musíte smířit s tím, že přijdete o všechna podtržení, kurzívu a tučné písmo. Tak široká ramena Cyril opravdu ani zdaleka nemá, aby si něco podobného mohl dovolit. Takže:

minus, minus, minus

VYŠŠÍ FUNKCE

Obstojné třídění, výpočty v bloku, kalkulačka, hodiny. Posledně jmenovaná funkce obsahuje také roztomilý budík – alespoň jednou ptákovinou tedy Cyrila obdařili; jinak program a dokumentace působí poněkud sucharsky, ba zapškle. Velmi uspokojivá je práce s okny, kterých Cyril dokáže otevřít celkem šest. Zato operace s tzv. novinovými sloupci jsou, jako u editorů WYTITIWB již tradičně, těžkou noční můrou, i když je třeba připustit, že na rozdíl od T602 lze alespoň takto vytvořené sloupce snadno zrušit prostým přeformátováním a celý proces vygenerování sloupců je přece jen o něco přijatelnější. I tak lze však zařazení podobných funkcí do editorů této kategorie pokládat za celkem zbytečnou ztrátu času jak pro uživatele, tak pro programátora. Podobně diskutabilní jsou dnes už i funkce generování rejstříku a obsahu, které ovšem Cyril postrádá úplně; jeví se totiž stále nepravděpodobnější, že ve výsledné strojopisné kvalitě, jakou jsou editory WYTITIWB schopny poskytnout, bude mít ještě smysl se s něčím podobným patlat. Jinak řečeno – kdo vyžaduje vyšší funkce, měl se rovnou poohlédnout po editoru vyšší třídy.

takže celkově spíš plus

TISK A OBRÁZKY

Preview je zhruba na úrovni T602 – ne zrovna z nejrychlejších a bez možnosti zvětšit zobrazení. Pasáže v manuálu týkající se tisku jsou doslova atentátem na uživatele; troufám si tvrdit, že běžný laik se základními znalostmi získanými v nějakém čtrnáctidenním rychlokursu absolutně nemůže pochopit, o co jde. Většina procedur je neskutečně komplikovaná, vše je třeba zadávat tečkovými příkazy, download je nutné provádět zvláštními programy – prostě věci v roce 1992 absolutně nepřijatelné. Pro laserové tiskárny je k dispozici v základní sadě (bratru za patnáct stovek) pouze obligátní Courier (8, 10, 12 a 14 bodů), Times v 18 a 24 bodech a čtrnáctibodová Helvetica. Pokud jde o vkládání obrázků, není situace o nic lepší. Je třeba do textu vepsat sérii tečkových příkazů, název obrázku, odklepat patřičné množství mezer, aby vznikla díra pro obrázek, a je to! Obrázek musí být předtím vytištěn do souboru, k čemuž, jak návod praví, poslouží utilita MYSPY. Finis coronat opus – zde mi už definitivně došla trpělivost. Nebozí slovenští úředníci – nejenže tam mají Mečiara, ale ještě k tomu MYSPY!

Ve zcela konfúzní dokumentaci se mi nikde nepodařilo najít, zda skutečnost, že laserová tiskárna odmítá tisknout obrázky, spočívá v nějaké další finese s tečkovým příkazem, který je třeba doplnit, nebo zda to má něco společného s konstatováním v souboru LASER.INF, že „grafické obrázky nie je možné zobrazovať v preview“. Předpokládám však spíše první možnost, protože v reklamním letáku jsou obrázky umístěny na stejné stránce s proporcionálními fonty, ale čert aby se v tom vyznal (viz úvodní poznámku o zarovnaných odstavcích v tomtéž letáku). Mimochodem – jeden ze tří obrázků dodávaných k programu je slovenský dvojitý kříž s kopečky, což je celkem symptomatické – dovedete si představit, že by šestsetdvojka distribuovala českýho lefa? Ale abych se vrátil k tomu MYSPY – – – nebo ne, radši ne.

minus minus minus! fuj!

OBRÁZKY A TISK (JEŠTĚ JEDNOU)

Přece jen to tak nejde nechat, jakkoli bych moc rád, ale recenze je recenze. Zkusím nicméně panu Koubskému navrhnout, aby za recenzování programů typu Cyrila zvýšil honoráře o příplatek za práci ve ztížených podmínkách. Tak tedy s tiskem obrázků se to má takto:

„Ak vytvoríte z grafického programového vybavenia tlačový súbor s obrázkom pre Vašu tlačiareň, nemôžeme zaručiť, že sa podarí text s obrázkom vytlačiť aj na inej tlačiarni.“ Fíííha – tu to je! Tri tlačové súbory obrázkov na distribučnej diskete podľa príručky skutočne nájdeme, ale v príručke nie je napísané, pre akú tlačiareň boli vytvorené. No HPL IIIP to hádam nebude. (Mimochodem, česká příručka se prý připravuje.)

Jinak řečeno, Cyril neumí pracovat s žádným grafickým formátem a rafinovaně vyžaduje grafiku vytištěnou rovnou do souboru, který pak beze změn pošle na tiskárnu. Jako vhodný program pro výrobu obrázků se v dokumentaci uvádí Paintbrush. Pokud uživatel vezme toto doporučení za bernou minci a pokusí se z Windows vytisknout do souboru obrázek ve formátu pro laserovou tiskárnu, shledá po jeho načtení do Cyrila a spuštění Preview, že se mu zhroutil systém. Po několika vyresetováních počítače a marných pokusech o tisk bez Preview patrně konečně sáhne po MYSPY, pokud za něj vyhodil požadované čtyři stovky. Čímž se konečně dostáváme k meritu věci.

MYSPY je rezidentní program, který se kasá, že přesměruje všechen tisk do svého padesátikilového bufferu, z něhož lze posléze programem END vygenerovat jakýsi soubor. Proč je na takovou pitomost zapotřebí dokonce dvou programů, těžko říci, ale je to celkem jedno, protože běžný uživatel z dokumentace stejně nic nepochopí. Pokud se prostě pokusí přidržet málo srozumitelných pokynů, velmi rychle zjistí, že doporučený Paintbrush (jestliže použije dnes nejběžnější verzi z Windows 3.1) se na nějaké MYSPY zvysoka vykašle, grafiku nekompromisně vytiskne a END pak pouze oznámí, že buffer je prázdný. Přitom je třeba zdůraznit, že kapacita bufferu je 50 kB a všechno nad to MYSPY prostě nezajímá. Padesátikilobajtový bitmapový obrázek asi nebude žádným veledílem, ale budiž – na nějaké jednoduché logo by to snad stačilo. Problém je v tom, že pro laserové tiskárny to prostě nefunguje. Dokonce ani ti, kdo opráší starý Paintbrush 2.0 pro DOS, se o mnoho lepších výsledků nedočkají. MYSPY už sice skutečně spolkne tištěný obrázek, END z něj skutečně udělá soubor, ale Cyril ho skutečně ani nezobrazí, ani nevytiskne. Teprve při použití výstupu a driveru pro jehličkové tiskárny je všechno jakžtakž v pořádku. V pořádku – kromě té základní drobnosti, že pracovat v éře Windows s obrázky tímto způsobem je prostě absurdní.

Ještě důmyslnější je postup, jakým se lze MYSPY z paměti zase odinstalovat – reset počítače. Jak prosté a neotřelé! Přitom s ohledem na velikost bufferu asi nikoho nepřekvapí, že tato rezidentní nestvůra zabere 53 kB paměti. Jako Public domain by MYSPY a END snad před smazáním ještě stály alespoň za přátelské pousmání – za čtyři stovky je to ale buď drzost, nebo nepříčetnost. Nemohu přitom vyloučit, že kýžené operace s obrázky skutečně lze nějakým způsobem provést i pro laserovou tiskárnu, avšak rozhodně nelze po uživateli žádat, aby je dělal tak složitě a ještě si musel lámat hlavu, jak na to. Doporučení je tedy jednoduché – nejlépe na Cyrilovi žádné obrázky netisknout; ostatně – proč taky?

ZÁVĚREM

Pokud vám poslední odstavce přišly poněkud příliš emotivní, vězte že vskutku emotivní byly. Navnaděn referencemi kolegů recenzentů i letmým ohledáním programu jsem se těšil, že konečně napíšu na nějaký domácí (psáno v prosinci 1992) editor vcelku pozitivní recenzi. Vztek se mne zmocnil zejména proto, že pozitivní být skutečně mohla, kdyby se výrobce nesnažil o stokrát dobrý dort. Úsloví o tom, že méně bývá více, má v případě Cyrila platnost takřka absolutní. Kdyby Soft+ konverzní program do distribuční sady nezařadil vůbec, dalo by se nad tím mávnout rukou, že jsou to holt zase nějaká „špecifiká“, a maximálně konstatovat, že se ti pánové příliš spoléhají na monopol Cyrila ve slovenských úřadech. Takhle se jen můžeme podívat na špatně provedený konverzní program.

Ještě nepochopitelnější je ta záležitost s tiskem. Proč by se editory nejnižší kategorie vůbec měly používat s laserovou tiskárnou? Pokud už do ní někdo investuje, lze předpokládat, že ví, proč to dělá, a to proč by rozhodně nemělo znamenat, že na ní bude tisknout texty v Courieru; čtyřiadvacetijehličková tiskárna poskytuje výslednému strojopisu dostatečnou kvalitu za cenu pořád ještě podstatně nižší. Ale budiž – v úřadech (a nikoli jen českých a slovenských) se odjakživa snoubí neschopnost s plýtváním, takže proč ne. Avšak zařazení proporcionálních fontů do programu, který s nimi naprosto neumí pracovat, je už nápadem dočista hloupým. Lze jen litovat, že nedostatek prostoru neumožňuje reprodukovat na tomto místě pár stránek z „profesionální“ dokumentace k Cyrilovi, ale není snad třeba přílišné imaginace k tomu, aby si čtenář tohoto typografického bastarda dokázal představit. Tím vším opět výrobce zcela zbytečně shazuje sám sebe.

Celkové hodnocení je tedy nasnadě. Cyril+ 2.51 je slušný editor nejnižší třídy s velmi dobrým spellerem, vhodný buď na základní zpracování neformátovaných textů, nebo k výrobě tiskových výstupů bez nároků na vyšší grafickou kvalitu, tedy odpovídajících zhruba možnostem elektronického psacího stroje. Po doplnění řádného konverzního programu by mohl být využit i k pořizování formátovaných dat určených pro pozdější zpracování v kvalitním textovém procesoru či DTP systému. Nehodí se ke zpracování grafických souborů, tabulek ani složitěji strukturovaných dokumentů. Optimální je pro využití na levné hardwarové konfiguraci – XT či AT s konvenční pamětí, malým diskem, barevným EGA či monochromatickým VGA monitorem (Hercules není doporučitelný), myší a devíti– či čtyřiadvacetijehličkovou tiskárnou. Tiskárny ink-jet nejsou programem podporovány vůbec, laserové velmi špatně. V obou případech však jde již o hardware kvalitativně neúměrný editoru; podobně i používání programu na rychlejších počítačích není relevantní, neboť uživateli žádné podstatné zlepšení práce nepřináší. V komplexním srovnání s domácími konkurenčními produkty by se Cyril patrně umístil na třetím místě – po MAT a T602.

Cena: 2050 – 3650 (podle konfigurace)

Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE

Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU