Betl s Esem
(Computerworld 31/1991)
„ESO plus je profesionální textový procesor určený začínajícím i zkušeným uživatelům,“ tvrdí se v reklamním letáku firmy AutoCont. ESO plus skutečně je textový procesor; ostatek sentece však nutno chápat výhradně jako barnumský slogan.
Úrodná žeň hraničně použitelných českých editorů je pozoruhodný fenomén. Za vášní vynalézat vynalezené by se snad mohly v některých případech skrývat symptomy inventorní psychické poruchy, nicméně o tom nelze uvažovat v případě ESA plus, které ani není původním „objevem“, ale celkem bezostyšnou kompilací Horstmannova ChiWriteru a Textu602. Vzniklý hybrid zdařile spojuje nedostatky obou procesorů, takže výsledek patří vskutku k tomu nejhoršímu, co lze v této oblasti spatřit. Hrůzyplnější byl už jen ChiWriter 1.3, který s neuvěřitelným způsobem implementovanou češtinou uvedla kdysi na trh Tesla Eltos. Každé začátky jsou těžké, jenže ESO plus ve verzi 1.52, o níž bude dále řeč, vzniklo v roce 1991. Nejtěžší úlohou recenzentů tedy bude rozhodnout, zda šlo o drzost či naivitu.
PODMÍNKY
Testování jsem prováděl na PC AT se standardní pamětí 640 kB, pevným diskem, monochromatickým monitorem, myší a připojenou tiskárnou EPSON LX 400. Základní text recenze byl záměrně editován v ESU plus, abych si udržel zvýšenou hladinu adrenalinu během práce, což se povedlo dokonale. Srovnávám-li častěji s Textem602, není to proto, že bych jej pokládal za měřítko kvality; jde pouze o dosud nejužívanější z editorů, u nichž má taková komparace ještě smysl.
INSTALACE
ESO plus je dodáváno na trh v celkem úhledném balíčku se čtyřmi, respektive pěti (s ruštinou) disketami 5,25''. Výrobce uvádí i verzi na tříapůlpalcových disketách. Vlastní proces instalace je skutečně natolik triviální, že ho zvládne i laik. Výsledná kvalita je ovšem plně relevantní — „instalační program“ tvoří toliko dávkový soubor, který kromě sebe sama nekompromisně zkopíruje všechno, co na disketách najde, takže brzy zjistíte, že byste téhož dosáhli i prostřednictvím Norton Commanderu, ale o něco rychleji. Získáte tak adresář, obsahující celkem 168 souborů, z nichž podle druhu použité tiskárny můžete až polovinu hned zase klidně odmazat. Oproti alespoň na oko pohlednému instalačnímu programu Textu602 jde o čirý amatérismus.
DOKUMENTACE
Kvalita příruček k domácímu softwaru je obvykle prabídná. AutoCont to vyřešil šalamounsky a nedodává k ESU příručku vůbec žádnou. Recenzenty však rozmazluje a zasílá jim spolu s programem i jakýsi tištěný materiál. Hovořit o manuálu by bylo více než nadnesené — jde o čtyřicet stránek těch nejnezbytnějších informací, naservírovaných navíc způsobem, z něhož by nebohý začínající uživatel, jemuž je editor též údajně určen, patrně dostal kopřivku. Podle průvodního dopisu je tato dokumentace standardně dodávána pouze na disketě; zákazník obdrží tištěnou verzi na požádání. U výrobku za 2900 Kčs obchodní politika vpravdě podivná, ale naše. K další verzi však už prý bude tištěná dokumentace dodávána dokonce automaticky. Mimochodem — na disketách není zařazen soubor PRIKAZY.ESO, který se vyskytuje v zaslané složce a obsahuje poměrně důležitou referenční příručku.
Jádrem informací o editoru jsou program NAVOD a, cituji: „soubor LEKTOR.ESO, který interaktivní formou seznamuje s ovládáním“. Pokud si někdo pod termínem interaktivní forma představuje klasický výukový program, jaký doprovází MSWord, WordPerfect či WordStar2000, bude autory ESA vyveden z omylu. Interakce spočívá v tom, že si dávkovým souborem otevřete text manuálu, v němž se tu a tam dočtete hluboce didaktické pokyny typu „zkuste něco napsat“ nebo „nakreslete rámeček“. Ještě lepší je ovšem „DEMO“, což v newspeaku ESA znamená načtení textu reklamního letáku.
Zatímco průvodní dokumentace je mimo vší kritiku, překvapivě obsažná je funkce HELP. Alespoň v tomto ohledu má ESO skutečné plus ve srovnání s Textem602; nápovědná pole lze navíc u části povelů roletových menu vyvolat přímo k pokynu, na kterém se nachází kursor. Proč příkazy jako Text/Formát a jiné nestály autorům také za zvláštní okénko v HELPU, bylo by u jiného výrobku nevysvětlitelnou záhadou.
PROGRAM
Veškeré výhrady, které jsem dříve vznesl na adresu Textu602 (Poněkud drahá konverzní utilita — CW 24/91), platí bez jediné výjimky i na ESO. Písmo je dokonce ještě hůře čitelné, navíc doplněné o neodstranitelné ChiWriterovské tečky mezi slovy; ovládání jediného kursoru šipkami stejně bludné a pomalé; myš naprosto k ničemu; horké klíče opět převzaty z diluviálního WordStaru 3.3; velikost maximálního textového souboru kolem pouhých 190 kB. Funkce Undo neexistuje už ani při nechtěném odmazání řádku či bloku.
Práce s češtinou nepřináší oproti Textu602 pranic nového, pouze chybí speller a doprovodný konverzní program. K dispozici není ani funkce automatického ukládání, takže se klidně může stát, že kvůli chvilce nepozornosti nebo poruše v elektrické síti přijdete o práci několika hodin.
Po spuštění programu a načtení fontů, které při volání z diskety trvá i na átéčku nepříjemně dlouho, se objeví málo přitažlivý ovládací panel — prakticky jediná alespoň trochu původní složka programu. Vlastní způsob zpracování textu je kompletně ukraden z ChiWriteru 3.10, stejně jako postranní sloupec pro stav řádky. Vznik ESA právě v ostravské pobočce Softwaru Slušovice, který byl jednu dobu nadšeným domácím distributorem ChiWriteru, ostatně přímo vnucuje rozličné dohady o zajímavých souvislostech. Přenechme však podobné úvahy kolegům z Respektu případně institucím, zaobírajícím se autorským právem v oblasti softwaru, a vraťme se zpátky na monitor.
Menu je řešeno poněkud pohledněji než u Textu602, ale vzhledem k prakticky afunkční myši jsou výhody rolet redukovány na minimum; velmi úmorně navíc působí odchod z až čtyřúrovňových tabulí pomocí opakovaného mačkání klávesy Escape. Z Textu602 je převzato zapínání menu (F10), ale stylizace většiny pokynů se snaží být až křečovitě odlišná. Zvláště rozkošný je neologismus rozdělovátka a dále pokyn Hledej, jehož použití bych očekával spíše v oblasti kynologie než počítačového zpracování textu.
Poměrně komplikovaná je práce s adresáři; z vyvolané nabídky souborů nelze přímo otevřít podadresář ani vyšší adresáře. Až nepochopitelně zbytečný je pokyn Adresář, který pouze zobrazí obsah daného adresáře způsobem zcela identickým s povelem Načti.
Za zmínku snad stojí možnost otevření více oken — údajně až šesti, podařilo se mi však otevřít nejvýš pět, nicméně Text602 zvládá pouhá dvě. Kromě rozličných matematických i jiných symbolů lze ocenit přítomnost kompletní řecké abecedy a někteří snobové rovněž možná přijmou s nadšením gotik a psací písmo, které ESO nabízí snad v náhradu za chybějící profesionální typografické fonty. Výsledný „strojopisný“ efekt tisku tak sice není o nic dokonalejší než u Textu602, ale je alespoň trochu ozvláštněn.
EDITACE
Propagační leták sice tvrdí, že ESO plus používá WISIWYG, avšak naštěstí tomu tak není. Uživatel tedy nemusí mít obavy — výsledný dokument nebude vytištěn ze sotva čitelných liter s tečkami mezi slovy, ale z typů celkem normálních.
Vlastní editace je stejně nepohodlná, jako u Textu602. Při vsouvání se zbytek odstavce automaticky nepřeskládá a je ho třeba ručně formátovat. Pomalý pohyb kursoru nelze zrychlit, nelze přímo přecházet z konce jednoho řádku na začátek druhého. Myš je vhodné úplně odstranit, jinak se vám tu a tam podaří náhodným pohybem nechtěně přestěhovat kursor a teprve po chvíli zjistíte, že vpisujete text úplně jinam, než máte v úmyslu. A ještě jednu dobrou radu — nesnažte se o vytvoření „novinových sloupců“, které nabízí propagační leták. Je sice v principu proveditelné, ale pokud byste tímto způsobem skutečně chtěli upravit celý dokument, musí jít o text naprosto definitivní. Rozhodnete-li se později provést jedinou vsuvku či vypustit slovo, přišli jste o veškerý výsledek předešlého velmi pracného formátování.
ČEŠTINA
Jak již bylo řečeno, práce s češtinou je vesměs opsána z Textu602, díky čemuž ESO částečně disponuje přednostmi svazarmovského produktu. Navíc má snad jen jedinou užitečnou funkci — možnost použít rezidentní či DOSem definovanou českou klávesnici systému. Smysl přepínače QWERTY/QWERTZ pro jakéhokoli člověka, který alespoň několikrát v životě psal na stroji, mi zůstává utajen. Ještě tajuplnější ovšem je význam kódování češtiny pomocí „makropříkazů“ přes Alt klávesu (Alt + a = á, apod.), kterážto funkce je v souboru LEKTOR.ESO dokonce vydávána za „komfortní způsob psaní češtiny“.
Velmi úděsným dojmem působí rozdělování; jednak z nejasných příčin funguje pouze u zarovnaného textu a jednak nejen že není české, ale vykazuje dokonce daleko víc chyb, než anglosaské programy v originálních verzích. Nabídku rozdělení typu SLOV-O bych patrně neobdržel ani od editoru přeloženého do jazyka hindu. Nelze se divit, že při takovýchto excesech autoři raději ESO ani nevybavili možností automatického rozdělování, takže každé slovo musí být odsouhlaseno manuálně.
Již obligátně chybějí uvozovky dole. České třídění neexistuje, protože ESO třídit, natož sestavovat rejstříky, pochopitelně neumí.
Volitelnými režimy jsou: formát ESO (přesněji ChiWriter) a dále čtyři druhy tzv. ASCII (???) — Text602, WordStar, ASCII a „DTP ASCII“. Základní možnosti konverze jsou tedy zhruba stejné, jako u Textu602, se stejnými omezeními (nelze například kvalitně konvertovat zarovnaný text, je vhodné vyhnout se rozdělování slov, některé pomlčky se při překladu vytratí, a co především velmi vadí — nepřevádějí se značky pro tabelaci, které oba programy vůbec neznají a používají místo nich tvrdé mezery). Doprovodný konverzní program typu Pre602 ESO nenabízí ani náhodou, takže i v tomto ohledu je jednoznačně lepší Text602.
MATEMATIKA
Aplikace ESA v oborech, kde je zapotřebí generovat texty plné vzorců, představuje patrně jediné potenciální využití editoru. Nejsem v této oblasti natolik erudován, abych dovedl posoudit, zda výbava matematickými znaky je vyhovující; lze však soudit, že ano. Nevýhodou ovšem zůstává velmi složitá konvertibilita takových textů. Ve spojení s nevalnou kvalitou vlastního tiskového výstupu tak ESO zůstává pouhým pořizovačem rukopisných předloh, které bude pro knižní či časopiseckou publikaci obvykle třeba znovu vysázet.
Vestavěná kalkulačka má snad nějaký smysl pro techniky (i když na to zas působí poněkud primitivně); běžnému uživateli bude však daleko více vyhovovat normální „kupecká“ kalkulačka Textu602.
GRAFIKA
Práce s takzvanou semigrafikou, kterou ESO plus nabízí, je doslova výsměchem veškerým trendům vývoje počítačové grafiky v uplynulém desetiletí. Pokud by se někdo skutečně odhodlal piplat s primitivními piktogramy způsobem, který doporučují autoři ESA, upřímně ho lituji.
TISK
Kvalita i rychlost tisku jsou na devítijehličkové tiskárně plně srovnatelné s Textem602. Vzhledem k předpokládanému použití editoru především pro tvorbu textů s matematickými vzorci a symboly přichází do úvahy vlastně jen práce v grafickém režimu. Jedna hustě psaná strana se tak v NLQ tiskne něco přes 5 mimut s výslednou kvalitou vcelku přijatelnou. Pokud by někdo přece jen zatoužil využít české znakové sady své devítijehličkové tiskárny, musí si nastavit driver pro tiskárnu Mannesmann Tally MT 290. Tuto informaci zdůrazňuji proto, že není právě snadné ji z průvodního manuálu dešifrovat.
HODNOCENÍ
ESO plus přináší oproti zhruba stejně drahému Textu602 jedinou výhodu — lepší práci se vzorci. Jinak je po všech stránkách horší nebo nanejvýš stejné. Jedinými potenciálními uživateli, pro něž by tento editor snad mohl mít smysl, se jeví technici a autoři skript z oboru exaktních věd. I ti však dají asi přednost obstarání české public domain verze LaTeXu před recenzovaným produktem; kromě finanční úspory jim poskytne i možnost nesrovnatelně profesionálnějšího tiskového výstupu.
V porovnání s druhým duchovním otcem, ChiWriterem 3.10, je určitou předností ESA plus pouze práce s různými kódovými tabulkami a formáty češtiny. Vzhledem k již uvedené obtížné přenositelnosti matematických symbolů do jiného programu jde o „přednost“ značně diskutabilní. Přihlédneme-li k daleko přijatelnějšímu ovládání, možnosti importu grafiky a četným dalším výhodám české verze Horstmannova produktu, není žádný důvod, aby jeho dosavadní uživatelé začali o výměně za ESO byť jen uvažovat. Při hurvínkovsko-válečných představách naší veřejnosti o autorském právu je však možné, že vzhledem k identitě výsledných souborů někde zakoupí ESO za účelem „legalizace“ ukradeného, dražšího ChiWriteru, který pak budou v klidu používat dál.
K tomu všemu jsou navíc i přínosy nové verze ESA oproti verzi 1.0 zcela minimální (přidání režimů WordStar a Text602, tabulky KOI-8/CS2, kalkulačky, azbuky a nepoužitelné myši; ostatní drobné úpravy nestojí za řeč). Naskýtá se tedy otázka, jaké plus měli autoři vlastně na mysli, když tímto přídomkem svůj pramálo inovovaný výplod obdařili.
Do následující tabulky jsem kromě uvedených programů pro zajímavost připojil i srovnání s editorem Microsoft Word 5.0 (aby to nebylo tolik unfair, nezařazuji do hodnocení žádné z vyšších funkcí, jako jsou rejstříky, obsahy apod.):
(Poznámka z roku 1997: Ačkoli průvodní tabulky a obrázky zde obvykle nejsou archivovány, v tomto případě bylo nutné udělat výjimku, protože tabulka v novinách vyšla špatně — sazeč si tehdy jaksi nevšiml, že jde o tabulku — takže jsem pokládal za vhodné, aby alespoň někde vyšla správně, byť dnes už asi nemůže prakticky nikoho zajímat.)
| funkce | ESOplus | Text602 | ChiWriter | MS Word |
|---|---|---|---|---|
| instalace | 1 | 4 | 1 | 5 |
| dokumentace | — | 3 | 3 | 5 |
| help | 3 | 2 | 2 | 5 |
| systém menu | 1 | 1 | 3 | 5 |
| zobrazení | 1 | 2 | 1 | 5 |
| ovládání kursoru | 1 | 1 | 3 | 5 |
| myš | 1 | 1 | — | 5 |
| rychlost | 1 | 2 | 1 | 5 |
| max. rozsah souboru | 1 | 2 | 1 | 5 |
| práce s češtinou | 3 | 5 | 2 | — |
| slovník | — | 4 | 4 | 5 |
| matematika | 4 | 2 | 4 | — |
| grafika | 1 | — | 3 | 4 |
| tisk | 2 | 2 | 2 | 5 |
| preview | — | 3 | — | 4 |
| průměr | 1,33 | 2,26 | 2,0 | 4,25 |
| cena (Kčs) | 2900 | 3900 | 7000 | 12 000 |
| poměr užitek/cena | 1 | 3 | 1 | 3 |
poznámky: Proškrtnuté pole značí, že editor danou funkci vůbec nemá (pokud jde o práci s češtinou u MS Wordu, je jí samozřejmě schopen jako jakýkoli jiný editor, pracující v textovém režimu; v grafickém režimu funguje v závislosti na použité kartě a verzi národního prostředí systému). Hodnocení funkcí (od 1 do 5 bodů) samozřejmě může být zatíženo určitou subjektivní chybou. Uvedené ceny obou zahraničních programů představují přibližný požadavek nejlevnějších československých prodejců.
ZÁVĚR
Kdyby ESO bylo distribuováno jako shareware, zdálo by se ještě přijatelné, byť programátorská práce vynaložená na alespoň trochu věrohodné zastření zdrojů výsledné komplilace mohla být jistě využita užitečněji. Za nynější, už o 1000 Kčs zlevněnou cenu 2900 korun (respektive 3300 — s dnes nepříliš aktuální ruštinou) je investicí, kterou rozhodně nelze nikomu doporučit. Nejenže nemá smysl tento program kupovat, ale nezabýváte-li se technikou či matematikou nebo nejste-li sběratelem softwarových kuriozit, neoplatí se vám jej ani ukrást.
Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU