T 613 – shareware za patnáct stovek
(Computerworld 30/1991)
T 613 je svým způsobem pozoruhodný program. Nejvíc práce dá pochopit, k čemu má vlastně sloužit. Jakmile však s nevěřícným vrtěním hlavou akceptujete jeho koncepci, shledáte, že vlastní ovládání sice není právě jednoduché, ale zato poměrně snadno osvojitelné. Otázkou však zůstává, proč byste měli něco podobného podnikat.
PRVNÍ DOJEM
z programu T 613 zní: jasný shareware. Testovaná recenzní disketa v papírovém pouzdru ESCOM postrádala sice původní adjustáž, kterou ji firma 5D snad normálně opatřuje, nicméně tato 360 kB disketa je skutečně jediné, co za své peníze od výrobce obdržíte. „Manuál“, který byl přiložen, není běžnou součástí programu a musíte si jej systémem do it yourself vytisknout sami.
Učiníte-li tak, získáte 44 stran dokumentu, připomínajícího sdělností hermetické manuskripty středověkých alchymistů. Na rozdíl od průvodního dopisu se žádostí o recenzi neobsahuje manuál alespoň hrubé pravopisné chyby; jen několik překlepů a věcných nesmyslů či odkazů na soubory, které na disketě neexistují. Zato je hustě provázen reklamními výkřiky a chvalozpěvy na ostatní skvělé výplody firmy 5D software.
Takto vybaveni můžete směle přistoupit k instalaci. Není opravdu složitá – jediným pokynem, který je dávkový soubor ochoten akceptovat, je INSTALL C: (respektive jiná disketová jednotka) – pokusy o instalaci do nějakého vlastního adresáře jsou zbytečné. Instalujete-li od jinud, než z jednotky A, je třeba dávkový soubor přepsat. Po spuštění se zkopírují všechny soubory kromě instalačního do poměrně složité struktury podadresářů, kterou je pro chod programu třeba zachovat včetně původních názvů. Instalace je zakončena spuštěním demonstračních souborů, čímž může začít váš radostný kontakt s programem T 613.
DRUHÝ DOJEM
je o něco lepší, ale ne dlouho. Přehledné uspořádání obrazovky se sice tváří přátelsky, avšak jen do té chvíle, než podrobněji ohledáte tabulová menu. Pak se konečně důkladně začtete do manuálu, čím zahájíte výše zmíněnou fázi procesu překvapujícího poznání. Neboť pokud jste podle reklamních sloganů očekávali, že se vám dostane do rukou prostředek, který povýší váš Text602 na malý český DTP, budete zklamáni.
Otázku, jakým způsobem jsou obrázky do textu vkomponovávány, řeší T 613 opravdu jednoduše. Nejde totiž o nadstavbový modul, který by bylo možné spustit z programu T602. Nezatěžuje se ani simulací jeho prostředí; jde prostě o produkt, který nemá s „šestsetdvojkou“ pranic společného. Neumí dokonce ani pracovat přímo s jejími texty – dokument je třeba nejprve vytisknout do souboru, přičemž nesmí přesáhnout 25 stránek po nejvýše šedesáti řádcích. Poté následuje načtení obrázků. Na jedné stránce mohou být nejvýše dva, přičemž musí být umístěny pod sebou, nedisponujete-li ovšem laserovou tiskárnou, s níž je podle manuálu možno dosáhnout i horizontálního uspořádání, či případně překrývání obrázků a jejich automatického oblomení textem.
To je prakticky vše, co T 613 dovede. Přitom je třeba zdůraznit, že text se nezobrazuje vůbec, obrázky jen jednotlivě a soutisk spatříte pouze ve funkci „preview“ (viz obr. 2), což je pouze velmi hrubý náčrt schématu tiskové strany. V T 613 nelze tedy pochopitelně provádět sebemenší textové úpravy, ale není možné ani korigovat grafiku (kromě výřezů a rotace). Pracovat lze pouze s formátem PCX (Paintbrush) či soubory vytvořenými některým z programů firmy 5D (5D GRAF, 5D SCREEN). Kromě již uvedených dokumentů pořízených v T602 lze rovněž použít textů v ASCII. Funkci Help reprezentují pouze pomocné řádky; souhrnné informace (ba ani jen popis funkčních kláves) nejsou k dispozici. Původní zdání příjemné jednoduchosti se tak mění v pocit, že na to málo, co program umí, se ovládá až dost komplikovaně. Rozhodnete-li se, že jste si ho už dostatečně užili, rozloučí se s vámi smutným zavytím a vypsáním distribučního čísla.
TŘETÍ DOJEM
získáte detailnějším ohledáním programu. Shledáte například, že k úspěšné reinstalaci demonstračních souborů je třeba v DEMO.BAT přepsat 3d_graf.scr na 2d_graf.scr. Dále se marně pokusíte trvale nastavit konfiguraci T 613 (kupříkladu odstranit onen zmíněný nepříjemný kvikot při ukončení programu). Jde to pouze tak, že spouštíte T 613 s příslušným parametrem (\Cconfig.613). Práce s parametry je vůbec osvěžující; jejich holý výčet zabírá v manuálu čtyři strany a může potěšit snad jen skalní dosisty.
V souboru MSG.613 se pobavíte nad vzkazem, nešťastně oznamujícím, že Na stránce je příliš mnoho řádek! a znejistíte u výtky Nelegální kopie! Přimět program, aby mne takto obvinil, se mi nepodařilo ani po jeho opakovaném zkopírování, ba ani po experimentálním odmazání několika řádků. Takový zásah do své integrity či změnu data vnímá T 613 jako možné napadení virem, které oznámí při prvním spuštění po modifikaci, zatímco při dalších voláních už zůstává se svou novou podobou spokojen.
Konečně stojí za zmínku dva doprovodné rezidentní programy, shrnuté pod název 5D SCREEN. Zabírají v operační paměti asi 15 kB a slouží k uložení obrazovky do grafického souboru, který lze pomocí T 613 posléze vytisknout. Jediný rozdíl mezi nimi tkví v tom, že varianta nazvaná 5DSCR.EXE dovoluje takový soubor pojmenovat, zatímco 5DSCRS.EXE mu automaticky přidělí název podle přesného času vzniku. Programy lze odinstalovat jejich opětovným spuštěním.
CELKOVÝ DOJEM
se od prvního prakticky neliší. Jako shareware by si program zasloužil nadšenou pochvalu a případné uschování s tím, že se třeba někdy může k něčemu hodit. Jako výrobek za baťovských 1495 Kčs (při multiinstalaci 7 475 Kčs) je však jen směšný. Pokud má domácí software někdy dospět na profesionální úroveň, je dlužno poznamenat, že tudy cesta nevede.
Úvodní strana ARCHIVU MARTINA MANIŠE
Hlavní menu LEGE ARTIS NA WEBU